Korunovace britského krále Karla III. je pro příznivce monarchie tím největším svátkem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl nový předseda české monarchistické strany Koruna Česká Vojtěch Círus. Ten zároveň dodal, že nynější panovník se však do historie nejspíš moc nezapíše už jen kvůli tomu, že na trůn nastupuje v pokročilém věku a jeho matka Alžběta II. vládla velmi dlouho.
Britové mají před sebou korunovaci krále Karla III. V Londýně se očekávají davy lidí a další statisíce by mohly událost sledovat v televizi či na internetu. Je to i pro vás svátek?
Myslím, že je to svátek pro všechny monarchisty. Už jen z toho titulu, že korunovace je vždycky oslavou monarchie, řekl bych dokonce největší, jaká může být.
ČTĚTE TAKÉ: Opulentní, drahá a překvapivě deštivá. Jak vypadala korunovace královny Alžběty II.?
A řekl byste, že to je i cesta, jak přiblížit monarchii masám?
Každá monarchistická oslava je jistým způsobem možností, jak dát monarchii na obdiv, ale zároveň bych úplně nechtěl popírat, že monarchie je něco poměrně tajemného, skrytého a korunovace to odráží. To se od toho obřadu odtrhnout nedá.
Nemělo by tedy podle vás být tak popularizační?
Popularizační to být může, ale nemělo by se to tak přizpůsobovat médiím a medializaci.
V Británii většina obyvatel stále patří mezi příznivce monarchie. Čím to je?
Protože britská monarchie dokáže dobře vyjadřovat to, co je hlavním kódem monarchie, a to jistým až metafyzickým způsobem ztělesňovat národ a potažmo stát, jeho historii, tradice a i současnost.
Oproti tomu je ve Velké Británii jen velmi málo lidí, kteří aktivně volají po vzniku republiky. Myslíte, že mohou někdy v dohledné době, řekněme v horizontu několika desítek let, uspět? Nebo je monarchie ve Velké Británii zakořeněná?
Myslím, že v horizontu několika desítek let to nebude. Pokud se bavíme o 50 letech a déle, tak už je to otázka. Ale to záleží spíše na Britech, jestli to budou pořád brát tak, že jim monarchie více dává, než bere. To je ta základní otázka.
Na ceremoniál mají dorazit i královské páry z jiných zemí jako třeba Španělsko, Švédsko, Nizozemsko nebo třeba korunní princové z Japonska a Norska. Jde to však proti tradicím, jiní monarchové na britské korunovaci doposud nebyli. K čemu tato změna?
Dříve na to nepřijížděli, protože korunovace je oslavou toho daného monarchy, respektive jeho suverenity. Už od středověku platí zásada, že každý král je pánem ve své zemi. Princip byl takový, že pokud by přijela jiná korunovaná hlava na korunovaci, tak to mohlo vést k faux pas či jistému paradoxu. To, že se od toho dnes upustilo, značí, že Karel III. usoudil, že tento aspekt už pro něj není tak důležitý a chce z toho udělat spíše státní záležitost, takže tam pozve i své kolegy – monarchy. Jestli je to správný krok? To je jeho věc, ale já bych to nedělal.
Když se vrátím k té myšlence suverenity, není tedy tento krok podlomení celého smyslu?
Otázka je, jestli to za tím vidíme. Já osobně to za tím skutečně vidím, vím, proč je zde zvyk nezvat jiné monarchy. Jak říkám – já bych to asi nedělal, kdybych byl Karel III. Možná to ale souvisí s tím, že i když je britský panovník oficiálně stále suverénem, prakticky se to už příliš neprojevuje. Tak se asi rozhodl, že není důvod lpět na této tradici.
Nelze rozporovat, že britská královská rodina je tou nejznámější a nejvíce propíranou ve světě. Většina lidí, i třeba Čechů, asi nebude příliš vědět, kdo konkrétně dnes vládne ve Švédsku či Japonsku. Čím si vysvětlujete, že je britská monarchie oproti těm ostatním ve světě o tolik populárnější a známější?
Základ je britské impérium, protože ovládalo přibližně pětinu až čtvrtinu světa. Britská královská rodina, respektive její panovník, vládla milionům lidí. Popularita byla přirozená. Zároveň Velká Británie vyhrála dvě světové války a ten král byl vždy symbolem vítězství. Nakonec britská monarchie dokázala přežít až do věku globalizace, kdy se ohromným způsobem rozjela medializace prakticky čehokoliv, a ona měla nejlepší předpoklady k tomu, aby se stala zástupcem všech monarchů. Vládla milionům lidí po celém světě a bylo přirozené, že se reflektory zaměří na ně. Pak tu jsou jiné věci, jako třeba ohromná osobnost královny Alžběty II., důstojnost, s jakou dokázala vládnout, a podobně. To jsou prvky, které k tomu přispívají.
Když jsme zmínili Alžbětu II., dokáže na ni Karel III. navázat a zanechat také silný odkaz, nebo bude spíš takovým králem – udržovatelem?
Popravdě řečeno si myslím, že ne, už vzhledem k jeho věku. Podle mě to bude takový druhý Eduard VII., který nastoupil po královně Viktorii. Vládl necelých deset let, a i když byl úctyhodná osoba, tak se nedokázal příliš vepsat do historické paměti. Už jen kvůli tomu, jak byla jeho matka královnou dlouho. Viděl bych, že to u Karla III. bude podobné. Je také něco jiného, když máte královnu a krále. Královny mají trošku jiný styl.
