segregace

Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala faktická segregace romských dětí ve vzdělávání a zlepšení práv se nedočkaly ani sexuální menšiny. Ve výroční zprávě, která byla zveřejněna ve středu, to uvádí mezinárodní organizace hájící lidská práva Amnesty International. Ta Česku rovněž vytýká zastaralý zákon o přístupu k interrupcím a vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

K problémům s romskou komunitou ve Vsetíně vždy dochází, když je ve vedení Jiří Čunek. Parazituje na ní a získává si tak politické body. O působení lidoveckého politika si to myslí občanský aktivista Jaroslav Miko, který byl hostem pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Starosta valašské metropole takové nařčení zcela odmítá a podle něj nestojí za komentář. Hádku ve studiu rozvířil mimo jiné také případ z roku 2006, kdy lidovec vystěhoval romské obyvatele z území města.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková reagovala na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na nichž česká společnost stojí. Ke kauze se vyjádřila Markéta Pekarová Adamová i samotná senátorka.

Školy asi budou moct vytvářet pro ukrajinské uprchlíky segregované třídy, pokud pro ně nebudou mít dost místa v těch běžných. Počítá s tím návrh novely zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který připravilo ministerstvo školství. O děti v ukrajinských třídách se podle něj i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů.

Předsedům politické strany Roma Luma Emilu Zajacovi a Marcu Cavalimu vadí segregace romské menšiny z řad ukrajinských uprchlíků. Řekli to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) upozornil na tzv. sociální turistiku.

Většina škol po celém světě se začíná postupně otevírat. Vysoké školy byly vlivem pandemie jedny z nejpostiženějších segmentů lidské společnosti a nejinak tomu bylo i v Afghánistánu. Právě tamější současná situace prohloubila problémy ve vzdělání ještě více. Hnutí Tálibán sice opět povolilo otevření soukromých univerzit v zemi, ale zavedlo velmi kontroverzní pravidlo pro rozdělení studentů ve třídě. Ženy musí nosit nikáby a ve třídách jsou odděleny závěsem. K podmínkám studia na veřejných vysokých školách se tálibánské hnutí stále nevyjádřilo.

Brianna J. Kaseová je americká lingvistka žijící v Česku. Pobývala v Minneapolisu, kde se účastnila protestů za rasovou rovnost a setkala se s policejním násilím. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS prozradila, o čem americká média mlčí, proč jsou černoši zklamaní z Baracka Obamy i jak je trénovaná policie v USA.