Desetitisíce českých diabetiků 1. typu trnou hrůzou. Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje úhradu zařízení pro léčbu cukrovky. Hrozí, že část pacientů nedosáhne na glukózové senzory, které měří hladinu cukru v krvi. Podle odborníků i diabetiků se léčba cukrovky vrátí o několik let zpět. Kvůli chybějícímu vybavení se zhorší jejich kompenzace, což vyústí ve zdravotní komplikace. Změna nejvíce ohrozí děti. Ministerstvo argumentuje, že musí efektivně využívat prostředky zdravotního pojištění.
Do Poslanecké sněmovny v nejbližších týdnech zamíří návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle této úpravy se řídí úhrady léčebných pomůcek a zařízení. Její nové znění vzbuzuje největší rozruch a obavy mezi lidmi s cukrovkou.
ČTĚTE TAKÉ: Jako jediná v Česku trpí vzácným syndromem. Malá Millinka i tak dělá pokroky, vznikla sbírka
Diabetici 1. typu mají na základě tohoto dokumentu hrazené glukózové senzory pro měření hladiny cukru v krvi po celý rok. Nyní ale hrozí, že o to přijdou. Stát plánuje snížit rozpočet na úhradu senzorů o téměř deset tisíc korun.
Jedná se o jedno z klíčových zařízení v léčbě cukrovky. Diabetes mellitus prvního typu je autoimunitní onemocnění, které v průběhu života zničí beta buňky ve slinivce břišní, v níž se produkuje hormon inzulin. Diabetik je tak závislý na jeho podávání v injekcích nebo pomocí inzulinové pumpy, aby dokázal regulovat hladinu cukru v krvi.
Když si dá příliš velkou dávku inzulinu, hrozí mu hypoglykémie a pád do bezvědomí. Naopak při nedostatečném množství hrozí hyperglykémie, která v dlouhodobém měřítku vede k překyselení organismu. Vlivem vyšší hladiny cukru v krvi může dojít k poškození ledvin či zraku. Pro správnou léčbu a určení dávky inzulinu jsou proto glukózové senzory klíčové.
Ministerstvo musí dbát na efektivitu
Současný rozpočet na úhradu glukózových senzorů je podle zákona ve výši 52 174 korun bez DPH na rok. Nový návrh ministerstva zdravotnictví ho ale snižuje na 41 888 korun ročně. „Ministerstvo musí dbát na efektivní využívání prostředků zdravotního pojištění,“ vysvětlil tiskový mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Nižší rozpočet za současných podmínek znamená, že lidé s cukrovkou nebudou mít glukózové senzory hrazené po celý rok. Na několik měsíců by si důležitou zdravotní pomůcku museli platit sami anebo by se museli obejít bez ní. Při měření hladiny cukru v krvi by pak byli odkázaní na používání glukometru.
„Senzory pomáhají odhalit skryté hypoglykémie a hyperglykémie, které diabetik při měření běžným glukometrem velmi těžko zachytí. Díky senzoru pak může rychleji na tyto stavy reagovat. Diabetik také vidí, jak mu jídlo ovlivní glykémii, a díky tomu si může upravovat lépe výši dávky inzulinu, nebo se může lépe připravit na sport,“ vysvětluje Petra Mráčková ze spolku Diapozitiv, proč jsou glukózové senzory důležité.
U diabetiků s inzulinovou pumpou pak tyto senzory tvoří takzvanou hybridní smyčku, která na základě dat o hladině cukru v krvi dokáže určovat optimální dávku inzulinu. Zjednodušeně se dá tento systém přirovnat k umělé slinivce.
Jako BMW s motorem z Trabantu
„Bez senzoru se inzulinová pumpa přepne do standardního režimu, a diabetik se tak vrátí k systému léčby, který je téměř deset let překonaný. Pumpa se chová jako když si pořídíte nové BMW a dáte do něj motor z Trabantu,“ říká Mráčková.
Technologie jsou klíčové i pro lékaře. Ti nemusejí nastavovat léčbu jen na základě pacientovy návštěvy jednou za čtvrt roku, ale mohou se on-line podívat do podrobných dat ze senzoru a poradit diabetikovi s léčbou.
„U pacientů s diabetem prvního typu umožnily dosahovat dříve nedosažitelných výsledků. Opravdu máme teď celou řadu pacientů, kteří splňují ta nejpřísnější kritéria a mají optimální kompenzaci diabetu,“ popisuje benefity diabetolog Martin Prázný.
Předseda České diabetologické společnosti zároveň varuje, že chybějící vybavení se v lékařské péči může projevit velmi brzy. „Pokud senzor není, tak okamžitě dochází ke zvýšení lability cukrovky. To opravdu můžeme vidět už druhý, třetí den poté, co ten senzor není,“ dodává Prázný a připomíná, že se s tím pojí i zvýšený počet hospitalizací pacientů.
Nižší rozpočet ovlivní děti
Petra Mráčková ze spolku Diapozitiv, který pomáhá rodinám dětí s cukrovkou, se obává, že změna rozpočtu na úhradu senzorů bude mít největší dopad na malé diabetiky a diabetičky. „Kompenzace dětských diabetiků se tak zhorší, protože ani s maximálním úsilím zahrnujícím desítky vpichů denně při měření glukometrem není možné tento systém nahradit,“ varuje Mráčková.
Podle ní dojde k rozdělení diabetiků prvního typu na dvě skupiny: Jedna na senzory bude mít, druhá si je nebude moci dovolit. Přístup k moderní léčbě se tak bude odvíjet od výše jejich příjmů.
„Rodiny diabetických dětí postavíme před rozhodnutí, kdy si budou muset vybrat mezi například kvalitními potravinami pro své dítě a senzorem, aby mohlo do školky. Pro rodiny, kde jsou dvě diabetické děti, což není vůbec výjimka, či pro maminky samoživitelky, se senzor stane nedostupnou záležitostí,“ upozorňuje předsedkyně spolku Diapozitiv.
Dále se situace dotkne i pedagogů ve školách. Přejde na ně nutnost měřit malému dítěti s cukrovkou glykémii několikrát v průběhu školního dne. Při použití senzoru stačí zkontrolovat mobilní telefon, který se senzorem neustále komunikuje, nebo přiložit čtečku, na níž se během několika vteřin objeví hodnota hladiny cukru v krvi.
„Celá nemoc se stane mnohem více stresující jak pro pacienty, tak pro jejich blízké a v případě diabetických dětí i pro pedagogy. Snahou nás všech – rodičů, lékařů, pedagogů, zdravotních pojišťoven a zákonodárců – by mělo být zajištění takové kvality života pro diabetické dítě, aby byla aspoň trochu srovnatelná s životy jeho vrstevníků,“ apeluje Mráčková.
Chybějící glukózové senzory pro děti jsou nepředstavitelná záležitost i pro diabetologa Martina Prázného. „To je pro mě úplná no-go zóna. Tady bychom se dostali do situace o deset let nazpátek, kdy jsme o senzory právě z důvodu dětského diabetu bojovali,“ říká Prázný.
Děti jsou zásadní problém, tvrdí poslanec
Právě nedostupnost klíčového vybavení pro dětské pacienty byla největším důvodem, proč k návrhu ministerstva zdravotnictví připojil své pozměňovací návrhy poslanec Josef Flek (STAN). „Pro pacienty by to znamenalo, že si budou senzory na konci roku doplácet. Nejen dospělí, ale i děti. To je pro mě zásadní problém, u dětí je to pro mě nepřekousnutelné,“ tvrdí Josef Flek.
Zástupci organizací hájících zájmy diabetiků, lékaři i poslanec Flek shodně přiznávají, že se ministerstvo svým návrhem snaží přinutit výrobce a distributory glukózových senzorů ke zlevnění lékařského vybavení.
„Snížení ceny po čtyřech letech o necelých dvacet procent považujeme za reálné a odpovídající vývoji trhu a z hlediska životního cyklu zdravotnického prostředku (a cenové politiky jeho výrobce) očekávatelné. Přirovnáme-li regulaci k léčivým přípravkům, pak lze konstatovat, že jakmile dojde ke generifikaci v rámci jedné skupiny, snižuje se úhrada celé skupiny o 40 procent (resp. 30 procent),“ uvedl v e-mailové komunikaci Ondřej Jakob za ministerstvo zdravotnictví.
Resort dále tvrdí, že v sousedních zemích jsou senzory levnější. Platí to například na Slovensku. Jenže podle zástupců diabetiků tamní distributoři pokrývají svou ztrátu z jiných vybavení, která jsou pro slovenské pacienty s cukrovkou dražší než pro české diabetiky.
Představa ministerstva je nesplnitelná i kvůli obavám, že by se s levnými senzory mohlo začít obchodovat na černém trhu.
„Proto jsem do třetího pozměňovacího návrhu dal částku 47 450 korun, kterou garantovali výrobci, že když se nastaví, tak bude pro pacienta bez doplatku,“ popisuje Flek.
Předseda České diabetologické společnosti nechce částku z návrhu poslance Fleka komentovat: „Věřím, že se podaří dosáhnout takového stavu, aby pacienti s diabetem prvního typu měli senzory hrazené 100 procent času.“
Novela přinese novinku i pro ostatní druhy diabetu
Návrh zákona z pera ministerstva má i pozitivní změnu pro pacienty s cukrovkou druhého typu. Ti by nově dosáhli na glukózové senzory. „To je naprosto pozitivní přínos a vítáme, že se podařilo po mnoha letech domlouvání, že návrh zákona by mohl umožnit monitoraci i jiným skupinám diabetiků,“ říká diabetolog Prázný.
Diabetes druhého typu se od prvního typu liší a souvisí s nezdravým životním stylem. Zpravidla si ho pacienti způsobí sami a jejich tělo má sníženou citlivost na inzulin. Ve slinivce břišní k produkci inzulinu dochází, ale nikoliv v takovém množství, které by bylo dostačující pro tělo diabetika druhého typu.
Dále by glukózové senzory byly dostupné i ženám s těhotenskou cukrovkou. V obou případech by pacienti s těmito typy cukrovky dokázali vnímat a pochopit, jak na ně působí různé druhy potravin a mohli by podle toho upravit svou dietu.
VIDEO: Zadní nohu mu ustřelili, poník se však nevzdal. Získal druhou šanci na život a ikonické jméno
