Servít je vůl! Slavná latrinálie se po okupaci z 21. srpna změnila. Češi našli nový terč

Servít je vůl! To byl nejčastější nápis na pražských toaletách v šedesátých letech minulého století. S okupací Československa pěti armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 šiřitelé slavné české latrinálie změnili názor a začali na záchodcích šířit novou verzi: „Servít už není vůl!“ Volem byl Leonid Iljič Brežněv, který do Československa poslal údajně „spřátelené armády“, aby zničily kontrarevoluci.

Etnolog Národního muzea v Praze a sběratel latrinálií Petr Janeček se přiklání k tomu, že původ vulgárního sloganu o Servítovi souvisí s Radimem Servítem (1921–1984), profesorem pevnosti a pružnosti na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT. Největší hojnost nápisů byla totiž napřed vysledována právě v okolí jmenované fakulty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bizarní případ ve Finsku. Z chyceného sprejera se vyklubal místostarosta Helsinek

Servít. První tři písmena něco naznačují

Servít měl být postrachem studentů, neskutečně přísný a neoblomný zkoušející, který si zasloužil důsledné hanobení. Publicista Jan Berwid-Buquoy z Měšic však tvrdíval, že v šedesátých letech profesora Servíta navštívil coby dopisovatel humoristického listu Dikobraz a pedagog jakoukoli souvislost se sloganem odmítl.

Mohlo jít i o náhodnou hříčku, v níž autor prostě vymyslel novou latrinálii, když rozvinul první tři písmena zásadního slova, které popisuje výkon velké potřeby. Buď jak buď, nápis Servít je vůl se v šedesátkách šířil celou Evropou a byl spatřen i na záchodcích v Eiffelově věži, ve vídeňském Prátru, na londýnském nádraží i na četných klozetech v jugoslávských a italských kempech.

Básník Jan Skácel o spáse národa

Pamětník: V srpnu 1968 jsem dostal rozkaz střílet na Rusy a málem spustil třetí světovou

Československá armáda dostala 21. srpna 1968 jasný rozkaz: Proti sovětským okupantům v žádném případě nepoužívat zbraně! Několik velitelů se kapitulaci alespoň pokusilo vzepřít. „Od našeho kapitána jsme dostali rozkaz, že když se u kasáren objeví ruské tanky, tak máme střílet. Vydali nám těžké zbraně a pak se tanky skutečně objevily,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 72letý renomovaný fotograf František Zvardoň, který tehdy sloužil na západoněmeckých hranicích.

Básník Jan Skácel v roce 1966 v jednom sloupku v časopise Host poznamenal, že už se na pánských záchodcích docela nudil. Všude ten stejný nápis: Servít je vůl! „Dost mi bylo pana Servíta líto a moc jsem se styděl. Všichni proti jednomu,“ přemítal Skácel s nadhledem sobě vlastním. Až jednou na toaletách v Olomouci znova uvěřil v lidstvo a český národ, když našel tento nápis: „Všichni jste voli. Servít.“

Avšak všude jinde se na pánské záchody dále psalo, že Servít je vůl. Slogan se stal jakousi tajemnou mantrou, kterou etnolog Janeček považuje i za důležitý dobový fenomén „vyjadřující existenciální pocity z marnosti a komplikovanosti světa“. Servít prostě žil a trpěl spolu s českým národem, takže po sovětské okupaci 21. srpna 1968 se na toaletách objevily i smířlivé varianty hesla:

Servít už není vůl.

Servíte, promiň.

O sbírkách latrinálií

Pokud bychom se v srpnu 1968 bránili, byly by tisíce mrtvých, říká historik Povolný

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?

Latrinálie je termín amerického etnografa Alana Dundese, který již v šedesátých letech rozdělil nápisy na veřejných latrínách na několik kategorií. Nejčastěji prý píše záchodový lid básničky či krátké texty spojené s vyměšováním či sexem provázené telefonním číslem. Jindy s autoerotikou a nádechem absurdního humoru a nonsensu. I v každém českém městě lze pořád najít podniky, kde se tvůrčí psaní na toaletách úspěšně rozvíjí. Autor tohoto textu našel například tyto „toaletní pravdy“:

Je to láska, nebo klam, seru na to, pivo si dám.

Ser tiše, ať to nešplouchá, nepřítel ti naslouchá.

Alkohol vám nedá odpověď, ale nechá vás zapomenout otázku.

Nechal jsme zde vše, co mi zanechal komunismus.

Smrt imperialismu!

Ať žije Lenin!

Ahoj bratři, Bůh je velmi dobrý.

Serem až z Humenného.

Od sexu k politice

Servít už není vůl. Po 21. srpnu 1968 to byl jistý druh protestu proti sovětské okupaci, který vydržel i za normalizace. Politický charakter však mají latrinálie i dnes, a to dokonce s globálním dopadem. Na pražských toaletách se nyní třeba objevuje nápis Sláva Ukrajině, v češtině i ukrajinštině. Na veřejných záchodcích pod věží Staroměstské radnice v Praze byl zase zaznamenán sáhodlouhý nápis v čínštině. Sinolog Václav Laifr později zjistil, co měl pisatel na srdci.

Šlo o protijaponský slogan, který zhruba znamenal: „Japonský císař je plný humanity k válečným zločincům první třídy! Pryč s japonským militarismem!“ Čínská nenávist k Japoncům je totiž tak hluboká, že prostě tryská na stěny pražských klozetů i po dlouhých desetiletích od válečných střetů obou národů. Pořád je ovšem lepší válčit pomocí latrinálií než vést skutečné války.

Tagy:
komunismus graffiti historie Pražské jaro 21. srpen 1968 Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa vulgarismus Servít