21. srpen 1968

Ten pohřební průvod byl dlouhý až tři kilometry. Československo se 12. dubna 1969 loučilo s Evženem Plockem. Po Janu Palachovi a Janu Zajícovi to byla další oběť sovětské okupace z 21. srpna 1968. Sebeoběť, neboť Plocek se na jihlavském náměstí upálil na protest proti invazi a také stupňující se normalizaci. I mnozí reformní komunisté, kteří sovětskou agresi dříve odsuzovali, totiž začali přítomnost okupační armády označovat jako bratrskou pomoc. „Vzpomínám, že moje maminka tehdy osudy upálených obětí hodně prožívala,“ říká pro CNN Prima NEWS ústavní soudce a jihlavský rodák Jan Svatoň. V době upálení Evžena Plocka mu bylo 16 let.

Písničkář Karel Kryl se narodil v předposledním roce druhé světové války, 12. dubna 1944. A zřejmě i proto nesnášel násilí, které přinášejí války. „Holky z ulice trochu pomuchlali, a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,“ veršuje Kryl ve slavném protestsongu Pieta. K poraženectví ale nevyzýval. Zastával názor, že agresora je třeba porazit. „Můj bratr Karel by určitě podporoval velkou pomoc Ukrajině a také podstatně rychlejší reakci od mocných tohoto světa,“ přemítá Krylův mladší bratr Jan pro CNN Prima NEWS.

Ruský prezident Vladimir Putin označil na fóru ve Vladivostoku intervenci sovětských vojsk v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 za chybu. Informovala o tom ruská média. Západ podle Putina dělá nyní ve své zahraniční politice stejnou chybu jako Sovětský svaz. O invazi na Ukrajinu, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022, se však šéf Kremlu nezmínil.

Děkujeme, nikdy nezapomene. České republice to ve speciálním videu vzkázalo kyjevské vedení. Ukrajina, která se přesně rok a půl nepřetržitě brání ruské invazi, u příležitosti vlastního Dne nezávislosti rozesílá děkovné vzkazy svým spojencům a podporovatelům. U Česka Ukrajinci vedle současné vojenské pomoci zmínili i sovětskou okupaci z roku 1968, Václava Havla či Karla Kryla.

Už si byl v basi? Něbyl? Tak buděš! To byly výhrůžky soudce Štefana Adama, na které 61letý Chaim Oboda z Frýdku-Místku nikdy nezapomene, a to nejen kvůli frýdeckému nářečí předsedy senátu. V dubnu 1986 Adam poslal Obodu do vězení na 18 měsíců nepodmíněně. „Dost krutý trest za několik nápisů, které jsem s kamarády nasprejoval v místeckém podchodu při srpnovém výročí okupace,“ vzpomíná Oboda. „Chceme svobodu,“ znělo jedno z hesel. Rozsudek byl vyřčen za výtržnictví, nikoli za politický čin. Podobně soudil i Robert Fremr v procesu Olšanské hřbitovy. Komunistická justice se na pokyn strany i StB snažila mnohé protirežimní akce soudit jako trestné činy spáchané vandaly a chuligány.

Servít je vůl! To byl nejčastější nápis na pražských toaletách v šedesátých letech minulého století. S okupací Československa pěti armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 šiřitelé slavné české latrinálie změnili názor a začali na záchodcích šířit novou verzi: „Servít už není vůl!“ Volem byl Leonid Iljič Brežněv, který do Československa poslal údajně „spřátelené armády“, aby zničily kontrarevoluci.

Ukrajině fandíme skrze naše špatné svědomí, že jsme se v roce 1968 nebránili, myslí si bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj dnes stále pouze přikyvujeme mocným, přestože jsou tentokrát na opačné straně. Doufá proto, že se v české vládě najde nějaký nový František Kriegel, ten totiž jako jediný před 55 lety nepodepsal Moskevské protokoly.

Prezident Ludvík Svoboda je běžně označován za jednoho z politiků, kteří v srpnu 1968 selhali. Historik Jiří Fidler, kterému o někdejším válečném hrdinovi právě vychází kniha, to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS odmítá. Tvrdí, že Svoboda sovětským okupantům naopak statečně překazil plány. Že nebyl agentem NKVD, byť se to o bělovlasém generálovi často tvrdí. A že důvod invaze do Československa byl možná úplně jiný, než si myslíme.

Zástupci vládní pětikoalice se s členy hnutí SPD dlouhodobě neshodnou v postoji k Ukrajině, která již déle než devět měsíců čelí útokům ruského agresora. Znovu se na toto téma pohádali ve vysílání CNN Prima NEWS poslanci Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). Společnou řeč nenašli ani v případě cvičení ukrajinských vojáků na území ČR.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtečním projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Zároveň i s odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku. Jednalo se o první vystoupení zástupce České republiky v RB OSN téměř po 30 letech.

Řev motorů sovětských transportérů a tanků se nesl ulicemi východočeského Vysokého Mýta více než dvě desítky let. „Kolikrát se Rusáci záměrně vraceli ze cvičení i na Štědrý večer, aby nám prostě zkazili Vánoce,“ vzpomíná 63letý Josef Ferkl. Vysoké Mýto se za sovětské okupace Československa (21. srpna 1968 až 21. června 1991) změnilo v obrovská kasárna, ve kterých žilo asi 6 tisíc sovětských vojáků a rodinných příslušníků oficírů. Některé starousedlíky přesto okupace nepoučila a v rusko-ukrajinské válce se kloní spíše na stranu Kremlu.

Stopy po sovětské okupaci Československa (21. srpna 1968 až 21. června 1991) jsou dosud viditelné na řadě míst v zemi. Téměř nikdo ale netuší, že na nádražním skladu ve Vysokém Mýtě se dodnes uchovaly nápisy od stovek sovětských vojáků. A to z celého někdejšího Sovětského svazu, například z ukrajinského Chersonu, Záporoží anebo Lvova, z ruské Tuly a Moskvy, z Turkmenistánu i zapadlých obcí Dálného východu. Dějiny jsou plné paradoxů, prohlédněte si galerii podpisů okupantů Československa.