21. srpen 1968

Zažil nacisty, komunistickou totalitu, srpen 1968, listopad 1989, teď i 21. století plné technologických a hodnotových veletočů. I proto je jedním z témat nové knihy 88letého cimrmanologa Miloně Čepelky to, jak velké dějiny dokáží zamíchat s životem obyčejného člověka. Oblíbený herec a spisovatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví, co udělaly historické zlomy s jeho vlastním osudem.

Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídla ostrý střet ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a předsedy SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval výdaje kabinetu na podporu Ukrajiny. Vládní představitel v reakci na to o opozičním politikovi řekl, že kdyby byl v politické funkci za okupace Československa v roce 1968, jako první by podepsal tzv. Moskevský protokol. Okamura se bránil, že sám prý pochází perzekvované rodiny.

Z rozestavěného hotelu Slovan padaly na okupační tanky cihly a 21letý dělník Bartolomej Horváth rozbíjel lopatou tankové periskopy. Československé Košice se 21. srpna 1968 postavily k sovětské invazi s nečekanou bojovou odvahou, Praha zase vedla aktivní odpor u rozhlasu, kde vyrostla barikáda. „V Česku se dnes o oběti z Košic asi příliš nezajímáte, ale prvního zastřeleného jsme podle všeho měli právě u nás,“ vypráví pro CNN Prima NEWS pamětník a badatel Štefan Lazorišák. A posmutněle dodá: „Jako Slovák se teď stydím, že naše vláda dělá kolaborantskou politiku právě s Ruskem. A sovětskou okupaci z roku 1968 vlastně nijak oficiálně nepřipomíná.“

Ten pohřební průvod byl dlouhý až tři kilometry. Československo se 12. dubna 1969 loučilo s Evženem Plockem. Po Janu Palachovi a Janu Zajícovi to byla další oběť sovětské okupace z 21. srpna 1968. Sebeoběť, neboť Plocek se na jihlavském náměstí upálil na protest proti invazi a také stupňující se normalizaci. I mnozí reformní komunisté, kteří sovětskou agresi dříve odsuzovali, totiž začali přítomnost okupační armády označovat jako bratrskou pomoc. „Vzpomínám, že moje maminka tehdy osudy upálených obětí hodně prožívala,“ říká pro CNN Prima NEWS ústavní soudce a jihlavský rodák Jan Svatoň. V době upálení Evžena Plocka mu bylo 16 let.

Písničkář Karel Kryl se narodil v předposledním roce druhé světové války, 12. dubna 1944. A zřejmě i proto nesnášel násilí, které přinášejí války. „Holky z ulice trochu pomuchlali, a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,“ veršuje Kryl ve slavném protestsongu Pieta. K poraženectví ale nevyzýval. Zastával názor, že agresora je třeba porazit. „Můj bratr Karel by určitě podporoval velkou pomoc Ukrajině a také podstatně rychlejší reakci od mocných tohoto světa,“ přemítá Krylův mladší bratr Jan pro CNN Prima NEWS.

Ruský prezident Vladimir Putin označil na fóru ve Vladivostoku intervenci sovětských vojsk v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 za chybu. Informovala o tom ruská média. Západ podle Putina dělá nyní ve své zahraniční politice stejnou chybu jako Sovětský svaz. O invazi na Ukrajinu, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022, se však šéf Kremlu nezmínil.

Děkujeme, nikdy nezapomene. České republice to ve speciálním videu vzkázalo kyjevské vedení. Ukrajina, která se přesně rok a půl nepřetržitě brání ruské invazi, u příležitosti vlastního Dne nezávislosti rozesílá děkovné vzkazy svým spojencům a podporovatelům. U Česka Ukrajinci vedle současné vojenské pomoci zmínili i sovětskou okupaci z roku 1968, Václava Havla či Karla Kryla.

Už si byl v basi? Něbyl? Tak buděš! To byly výhrůžky soudce Štefana Adama, na které 61letý Chaim Oboda z Frýdku-Místku nikdy nezapomene, a to nejen kvůli frýdeckému nářečí předsedy senátu. V dubnu 1986 Adam poslal Obodu do vězení na 18 měsíců nepodmíněně. „Dost krutý trest za několik nápisů, které jsem s kamarády nasprejoval v místeckém podchodu při srpnovém výročí okupace,“ vzpomíná Oboda. „Chceme svobodu,“ znělo jedno z hesel. Rozsudek byl vyřčen za výtržnictví, nikoli za politický čin. Podobně soudil i Robert Fremr v procesu Olšanské hřbitovy. Komunistická justice se na pokyn strany i StB snažila mnohé protirežimní akce soudit jako trestné činy spáchané vandaly a chuligány.

Servít je vůl! To byl nejčastější nápis na pražských toaletách v šedesátých letech minulého století. S okupací Československa pěti armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 šiřitelé slavné české latrinálie změnili názor a začali na záchodcích šířit novou verzi: „Servít už není vůl!“ Volem byl Leonid Iljič Brežněv, který do Československa poslal údajně „spřátelené armády“, aby zničily kontrarevoluci.

Ukrajině fandíme skrze naše špatné svědomí, že jsme se v roce 1968 nebránili, myslí si bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj dnes stále pouze přikyvujeme mocným, přestože jsou tentokrát na opačné straně. Doufá proto, že se v české vládě najde nějaký nový František Kriegel, ten totiž jako jediný před 55 lety nepodepsal Moskevské protokoly.

Prezident Ludvík Svoboda je běžně označován za jednoho z politiků, kteří v srpnu 1968 selhali. Historik Jiří Fidler, kterému o někdejším válečném hrdinovi právě vychází kniha, to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS odmítá. Tvrdí, že Svoboda sovětským okupantům naopak statečně překazil plány. Že nebyl agentem NKVD, byť se to o bělovlasém generálovi často tvrdí. A že důvod invaze do Československa byl možná úplně jiný, než si myslíme.

Zástupci vládní pětikoalice se s členy hnutí SPD dlouhodobě neshodnou v postoji k Ukrajině, která již déle než devět měsíců čelí útokům ruského agresora. Znovu se na toto téma pohádali ve vysílání CNN Prima NEWS poslanci Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). Společnou řeč nenašli ani v případě cvičení ukrajinských vojáků na území ČR.