František Dobšík

Školské odbory kritizují záměr ministerstva přesunout od září financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Těmi jsou většinou obce. Podle odborářů je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách. Žádají jeho stažení. Pokud by se do školské novely při projednávání ve Sněmovně dostal, hrozí předáci protesty. Na podporu požadavku spustili dnes petiční akci. Vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství to ve středu oznámilo na tiskové konferenci.

Odborové svazy s podporou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyhlásily stávkovou pohotovost, uvedli jejich zástupci na středeční tiskové konferenci. Nelíbí se jim vládní návrhy na zvýšení platů ve veřejné sféře, které považují za nedostatečné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už během středečního dopoledne prohlásil, že vyhlášení stávkové pohotovosti jednání o růstu mezd nijak neuspíší. Předseda ČMKOS Josef Středula ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že vláda nestojí o své zaměstnance a její rozhodování je „za hranou únosnosti“.

Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude dál Josef Středula, který před třemi týdny skončil ve vedení centrály kvůli neplacení členských příspěvků. Na mimořádném sněmu v Praze ho v pondělí zvolili odboráři a odborářky. Získal 64 ze 112 hlasů. Podle některých předáků jde však o slabý mandát. Pozici místopředsedy nově obsadil šéf jejího sociálně-ekonomického oddělení Jiří Vaňásek, na sněmu odborů získal podporu 79 procent hlasů.

Školské odbory se zlobí. V rozpočtu je podle nich málo peněz a ředitelé škol budou muset propouštět uklízečky nebo školníky. To podle Františka Dobšíka, předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, narušuje provoz. Zmínil, že někteří ředitelé mluví o dalších stávkách.

Ve školství se fixluje s navyšováním počtu pracovních míst a peníze z neobsazených pozic pak vylepšují nízké platy ostatních zaměstnanců. Uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj je takových míst přibližně osm tisíc, tedy desetina celkového počtu. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je to ale pochopitelné, jelikož například platy kuchařek jsou tak mizerné, že není možné nikoho na tuto pozici sehnat.

Téměř tři tisíce škol má v plánu připojit se příští pondělí alespoň nějakou formou ke stávce odborů. Vedle navýšení financování školství požadují i větší stabilitu resortu. Podle zástupců ministerstva školství ale stát odborům už částečně ustoupil a v tuto chvíli nemají jasné požadavky.

Do stávky školských odborů zbývá kvůli údajnému podfinancování pouhý týden. Některá zařízení už teď hlásí, že se protestů zúčastní, další se stále rozmýšlí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ještě v úterý jednat o dalších penězích pro svůj resort navíc. Ani to však podle odborářů stačit nebude.

Škrtnout osm tisíc neobsazených pozic kuchařek, uklízeček a dalších neučitelských profesí a zároveň zbrzdit růst počtu učitelů na školách. Takový je úsporný recept ministra školství Mikuláše Beka (STAN). S návrhem přišel i přesto, že ještě v září tvrdil, že pro své ministerstvo nutně potřebuje vyjednat na příští rok o 11 miliard víc. Skutečnost je však jiná. Resort obdrží oproti letošku čtyři miliardy navíc, celkově 269 miliard korun. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka mohou změny takového rázu výrazně ovlivnit kvalitu českého vzdělávacího systému.

Experti nerozumějí, proč chce kabinet Petra Fialy škrtat ve školství, což je krok, který jde proti prioritám a slibům vládní koalice. Kvalitní vzdělání je základem budoucí prosperity, tvrdí například ekonom Daniel Münich. Škrty v této oblasti jsou velmi krátkozraké. Vládě by proto doporučoval konsolidovat finance návratem superhrubé mzdy.

Umělá inteligence se nevyhýbá ani vzdělávání. Může být užitečná při doučování a obstojí i u složitějších úloh. Významným rizikem je, že ji studenti budou nevhodně užívat při psaní seminárních či diplomových prací. Řada učitelů se může obávat, že je technologie nahradí. Opravdu to hrozí?

Vláda se rozhodla šetřit i ve školách a couvá od svého loňského programového prohlášení. V tom přislíbila 130 procent průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům. Nyní tvrdí, že došlo k formulační chybě a místo pedagogických pracovníků hovoří už jen o učitelích.

Ztráta uznání, prestiže a nízký plat – to jsou nejčastější důvody proč učitelé opouštějí školství. Podle aktuálního průzkumu odchází každý pátý z nich. Prognózy mluví jasně, pokud se přístup k učitelům a jejich práci nezmění, může být i hůř.