Jak lidi šetří?
České domácnosti se sice snaží v době prudce rostoucích cen šetřit, což je chvályhodné. Způsob, jakým to ale dělají, budí rozpaky. Češi totiž spoří špatně. Nechávají valnou část svých finančních rezerv doslova ležet ladem a vydávají je na milost a nemilost výnosům, které zdaleka nestačí vykompenzovat rekordně vysokou inflaci. A přicházejí při tom o nezanedbatelné peníze.
Jen těžko bychom hledali konzervativnější národ v oblasti financí, než jsou právě Češi. Opatrný přístup je jistě dobrý v normálních časech. Jenže v době, kdy tuzemská ekonomika čelí největšímu vzestupu cen téměř za 30 let, se přílišná opatrnost nemusí vyplatit.
A také se nevyplácí. Podle aktuální analýzy společnosti Generali Investments Češi kvůli přílišné opatrnosti při investování svých úspor přijdou ročně asi o 47 miliard korun. Právě o tuto částku by mohli inkasovat víc, kdyby úspory lépe rozložili mezi jednotlivá aktiva. Přitom ještě před šesti lety se tato ztráta pohybovala „jen“ na úrovni přibližně 14 miliard korun.
Hotovost je drahý luxus
„Nárůst ušlých zisků odpovídá celkovému zbohatnutí domácností za posledních šest let a současnému nárůstu úrokových sazeb. Hotovost a peníze na běžných účtech se kvůli tomu relativně prodražují, protože jinde lze vydělat více,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE.
Podle něho se z hotovosti nyní stává luxus, jelikož inflace už přesáhla 14procentní úroveň. „Domácnosti by proto měly co nejvíce svých úspor přenést do produktů, kde se jim adekvátně úročí či jiným způsobem zhodnocují,“ dodal.
Češi mají v hotovosti a na bankovních účtech téměř dvě třetiny svých finančních aktiv. Jen pro srovnání, Němci takto drží 42 procent svých úspor podobně jako Maďaři. A to naši západní sousedi patří v západní Evropě k opatrnějším národům. Podobě konzervativní jako Češi jsou ale také Poláci nebo Slováci, kteří v „cashi“ či na bankovních účtech střádají rovněž více než 60 procent svých rezerv.
Důsledek covidu
Tuzemské domácnosti také spoří výrazně méně u penzijních fondů. Ty u Čechů představují jen 14 procent finančních aktiv, zatímco v Německu tento podíl činí 37 procent. Podle Pohla se však přístup domácností k investování postupně mění. „Roste zájem o investování skrze investiční fondy a akcie. Hodnota těchto investic za poslední rok prudce vzrostla, čemuž napomohla i dobrá výkonnost finančních trhů,“ uvedl dále Martin Pohl.
Do rozložení investic českých domácností v uplynulých letech výrazně promluvila koronavirová pandemie. „Nejprve skokově narostly nejkonzervativnější formy úspor v čele s hotovostí, neboť v krizích lidé často nevěří ani bankám a raději mají peníze rovnou doma ve slamníku,“ pokračoval Pohl. Následně se projevil také fakt, že lidé neměli své úspory jak utratit, protože docházelo k omezování provozu obchodů nebo služeb ve stravování a ubytování.
Podle Pohla se však optimálnímu rozložení investic české domácnosti teprve blíží. „Na většinu domácností prudce dopadne rostoucí inflace, která jim ‚sežere‘ zbývající covidové úspory a způsobí propad reálných příjmů. Zároveň část Čechů nalákají rostoucí úrokové sazby do spořicích produktů. Přesto budou Češi i nadále přicházet o desítky miliard ročně,“ uzavřel analytik Generali Investments CEE.
