Sezona klíšťat je v plném proudu. Zvířatům dlouhá zima neublížila, varuje parazitolog

„Klíšťová sezona začala celkem dávno a v těchto týdnech je v plném proudu. Vypadá to, že klíšťat bude letos opět hodně,“ varoval v pořadu Interview Radek Šíma. Podle něj dlouhá zima a mráz parazitům nevadí, protože se dokáží schovat. „Mají v sobě také nemrznoucí kapalinu, takže jim nepopraskají buňky,“ vysvětlil.

Jak na klíšťata a blechy? A jakými antiparazitiky můžete svou kočku i zabít?

Poradna světa zvířat

Během roku můžete na své kůži i na kůži čtyřnohých mazlíčků potkávat známé nepřátele. Klíšťata. Už mnohokrát jsme upozorňovali na to, abyste byli pečliví při výběru prostředků na odpuzení klíšťat. Je totiž důležité dodržovat, pro které zvíře je přípravek určen.

Riziko přenosu je letos vysoké

Riziko přinést si z lesa či louky klíště je tak letos opět vysoké. A to zejména v období, kdy je relativně teplo a prší. „Riziko je teď největší z celého roku, s vyššími teplotami ale půjde dolů,“ dodal parazitolog s tím, že klíšťata jsou hladová neustále, hrozba nákazy encefalitidou nebo lymskou boreliózou je tak pořád stejná.

Vědci z českobudějovického parazitologického centra, jehož je Šíma členem, vyvinuli ve spolupráci s americkými kolegy protilátky na klíšťovou encefalitidu. Proti ní zatím existuje jen očkování. „Když člověk onemocní, je tak trochu ponechán na pospas svému osudu. Cílená léčba tu dosud nebyla,“ vysvětlil Šíma. Lék je zatím před fází klinických studií, kdy se bude testovat na dobrovolnících.

Už má ale za sebou úspěšné pokusy na myších. „Dá se předpokládat, že u lidí bude účinek stejný. Máme podobný imunitní systém,“ uklidnil parazitolog. K tomu, aby si lidé mohli lék volně zakoupit, ještě vede dlouhá cesta. Studie na dobrovolnících může trvat i několik let a důležité také je, zda se k výrobě přihlásí nějaká farmaceutická firma.

O tom zatím Šíma přesné informace nemá, obává se ale souvislostí s koronavirovou pandemií. „Covid a všechno okolo něj je pro firmy byznys. Jen vývoj a prodej vakcín je to, o co všichni momentálně usilují. Ostatní projekty šly podle mě stranou,“ řekl Šíma. Pandemie tu ale nebude navždy, po jejím konci tak prý nastane čas zabývat se i aktuálně upozaděnými projekty.

Vadí očkování proti koronaviru a encefalitidě?

Souvislosti s koronavirem ale nevidí Šíma jen ohledně vývoje léku, ale také u samotné nákazy klíšťovou encefalitidou. Počet případů totiž za poslední roky neustále roste. „Lidé pracují hodně z domova, a mají tak více času chodit do přírody,“ upřesnil. Naopak co se týče očkování, to proti koronaviru by se nemělo s tím proti encefalitidě navzájem vylučovat. Šíma ale doporučuje mezi dávkami odstup několika týdnů, patřičný odpočinek a konzultaci s lékařem.

Pokud už si člověk klíště z procházky přinese, měl by ho co nejrychleji vytáhnout. Ani v takovém případě ale nemusí zamezit nákaze encefalitidou. „Virus se přenáší ihned po nasání, rychlé vyndání tak nepomáhá. U boreliózy je to jinak, takže pokud si klíště vytáhneme do 24 hodin, riziko přenosu minimalizujeme,“ apeloval Šíma. Boreliózu přenáší až 20 procent všech klíšťat, u encefalitidy se jedná o jednotky procent.

Vytrhnout klíště bez kusadel nevadí

Velké mýty se také vedou ohledně způsobu, jak klíště vytáhnout. Šíma tvrdí, že rozhoduje rychlost, ne technika. „Borelióza je v klíštěcím střevě, takže když odstraníme tělíčko a kusadla zůstanou, ničemu to nevadí,“ řekl parazitolog s tím, se může udělat maximálně malý zánět, což je ale přirozená kožní reakce. Příznaky nakažení, jako například zarudlá skvrna v místě kousnutí, se objeví do dvou týdnů. V takovém případě jde o signál, že by se člověk měl obrátit na lékaře.