V dobách hluboké totality panovala mezi českými herci rivalita a o hlavní role ve filmech a seriálech býval velký boj. Řadě hereckých hvězd se stávalo, že jim už domluvenou práci před kamerou na poslední chvíli sebral někdo jiný. Doplatila na to například Jana Hlaváčová, Petr Nárožný, Jiří Kodet nebo Jan Skopeček.
Režiséru Jiřímu Sequensovi, mezi jehož nejznámější snímky patří seriály Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana, filmy Pěnička a Paraplíčko nebo Partie krásného dragouna se podle jeho syna Jiřího za totality nejslavnější čeští herci podbízeli, dvořili, nosívali dárky, jen aby do svých snímků obsazoval právě je. Hereckými návštěvami se to u nich doma jen hemžilo.
Většina umělců si věhlasného režiséra předcházela a toužila s ním mít ten nejlepší vztah. Například Stella Zázvorková a Josef Vinklář k nim domů chodívali několikrát týdně, patřili skoro do rodiny. „Stellu Zázvorkovou jsem tehdy bral jako svoji tetu,“ zavzpomínal Jiří Sequens mladší.
Jakmile přišla v roce 1989 revoluce a změnily se poměry, pro mnohé herce a herečky režisér Sequens najednou přestal existovat. „Mnozí z nich se s ním přestali vídat, dokonce ho přestali zdravit, na ulici přecházeli na druhý chodník. Tohle tátu hodně zklamalo,“ popsal režisérův syn, který pokračuje v umělecké tradici a věnuje se herectví. Jeho tatínka nejvíce zklamali právě Vinklář se Zázvorkovou, kteří se k němu obrátili zády, přitom je považoval za nejbližší přátele a obsazoval je pravidelně do svých filmů. „Kdo naopak zůstal pořád stejný, byla herečka Jana Šulcová, naše celoživotní kamarádka. Ta byla jednou z mála osob, co se nezměnily,“ prozradil Jiří.
Sovák ve filmu Ať žijí duchové přebral roli Skopečkovi
Někteří slavní herci na intriky svých kolegů doplatili. Patřil mezi ně i Jan Skopeček, který měl v pohádkové komedii pro děti a dospělé Ať žijí duchové ztvárnit roli rytíře Brtníka z Brtníku. Vše už bylo dohodnuto, chybělo jenom podepsat smlouvu, což měla být už pouze formalita. „Původně jsem to měl hrát já. Poslali mi nejdříve literární scénář, později technický scénář a začalo se domlouvat, kdy mě odvezou na Barrandov, abych si vyzkoušel brnění,“ líčil Skopeček kdysi redaktorovi webu CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krutá smrt hereckého idolu 80. let Josefa Nedorosta. Napil se mléka, ochrnul a zemřel
Ve svém nabitém kalendáři už si na natáčení vyčlenil čas a čekal jen na zavolání. „Jenže najednou se nic nedělo, produkce se odmlčela. Tak jsem tam zavolal, abych věděl, co se děje, na čem jsem. Bylo až směšné, jak sluchátko strkal jeden asistent druhému a nikdo mi nechtěl říct, že tam nehraju. Stejně jsem se to nakonec dozvěděl, taktně mi to sdělil režisér Oldřich Lipský,“ vzpomínal herec. Důvod mu ovšem nikdo nikdy nesdělil. Do role byl místo něj obsazen Jiří Sovák. „Možná, abych se neurazil, tak do filmu obsadili alespoň moji ženu (Věru Tichánkovou, která ztvárnila postavu Pilátové alias Černé kroniky, pozn. red.),“ zmiňoval Skopeček.
Hlaváčová měla mít hlavní roli v seriálu Žena za pultem
V dobách hluboké totality docházelo k přeobsazení filmových rolí také z politických důvodů. Například herečka Jana Hlaváčová, jež byla jednou z mála umělkyň, která se v roce 1977 distancovala od Anticharty, přišla o hlavní roli v seriálu Žena za pultem. Nahradila ji nejprotěžovanější režimní herečka a komunistická aktivistka Jiřina Švorcová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Otce a sestru neviděl 10 let. Proč se táta neozval, netuším, svěřil se Michal David
„Můj manžel si vysnil do role maminky s dvěma dětmi, která pracuje v lahůdkách, Janu Hlaváčovou. Psal to pro ni. Z nejvyšších míst ale přišlo nařízení, že ji musí hrát Švorcová. Ta sice byla skvělá herečka, ale pro tu postavu se nehodila. Nedalo se nic dělat. Vzpomínám si, že byl děsně naštvaný. Do toho scénáře se zamiloval a psal ho opravdu s velkým nadšením,“ zavzpomínala v knize Žena za pultem Dietlova manželka Magdaléna.
Kvůli této rošádě muselo dojít i k dalšímu přeobsazení. Místo původně plánovaného Josefa Abrháma, který měl s Janou Hlaváčovou vytvořit milostný pár, byl dosazen Petr Haničinec. „Abrhám se ke Švorcové prostě nehodil,“ vysvětlila vdova po slavném scenáristovi.
Smolař Jiří Kodet. Přišel o dvě hvězdné hlavní role
Z jiných důvodů přišel o nejslavnější role herec Jiří Kodet. A to hned dvakrát. Pokaždé se jednalo o hlavní role ve filmech, které se staly kultovními. V hudební komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera měl ztvárnit roli Limonádového Joea. O přeobsazení se paradoxně postarala jeho maminka, herečka Jiřina Steimarová. „Došla za režisérem Oldřichem Lipským a scenáristou Jiřím Brdečkou a řekla jim, ať jejímu synovi tu roli nedávají, protože se na ni nehodí,“ prozradila v knize o Jiřím Kodetovi jeho manželka Soňa.
V komedii Adéla ještě nevečeřela měl Kodet hrál postavu detektiva Nicka Cartera, když úspěšně prošel konkurzem i kamerovými zkouškami. Nevešel se ovšem do ušitého kostýmu, a tak tvůrci místo něj obsadili slovenského herce Michala Dočolomanského. Zdůvodnili mu to tím, že přešívání obleků by bylo finančně velmi nákladné a v rozpočtu už na to nemají peníze.
Nárožný jako Dalibor Vrána ve Vrchní, prchni!
Trpkou zkušenost zažil i herec Petr Nárožný, kterému Zdeněk Svěrák slíbil titulní roli Dalibora Vrány v komedii Vrchní, prchni! Jenže Svěrákův kolega Ladislav Smoljak si postavil hlavu, neboť měl o hlavní postavě úplně jinou představu, kterou splňoval pouze Josef Abrhám. Nakonec si prosadil svou a Nárožný tak dostal košem, což velmi těžce nesl.
