Už schválená změna, která by ztížila život všem zaměstnavatelům, možná přece jen nenastane. Od prvního září mají mít zaměstnavatelé pouze dva dny na nahlášení nového zaměstnance či odchodu stávajícího na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nyní je to osm dní a podle lidí z praxe jsou dva dny šibeniční termín. V parlamentu ale padne návrh na návrat k osmidenní lhůtě.
Je to trochu chaotický příběh. Předkladatelkou návrhu na zkrácení lhůty je poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová. Autorem návrhu je ale ministerstvo práce, poslankyně si ho pouze osvojila a předložila ve Sněmovně. Návrh se týkal i elektronizace formulářů a výrazné zkrácení lhůty pro nahlášení změn u zaměstnanců, které také obsahoval, prý poslankyně KSČM přehlédla. S pouze dvoudenní lhůtou nesouhlasí a chce, aby se vrátila na původních osm dní.
Změna z osmi na dva dny prošla parlamentem v květnu ve zrychleném režimu zcela bez povšimnutí. Až profesní komory a lidé z praxe se nyní ozvali, že dvoudenní lhůta se nedá stihnout a že je nesmysl, aby tak klíčovou změnu projednal parlament ve stavu legislativní nouze a bez debaty.
Poslankyně KSČM Aulická Jírovcová pro CNN Prima NEWS ve středu uvedla, že je s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) domluvená, že její ministerstvo připraví návrh, který lhůtu na osm dní vrátí.
„Osobně jsem s paní ministryní hovořila. Jsme domluvené, že se do čtvrtka připraví pozměňující návrh, který by to měl vrátit zpět na osm dnů. Ve čtvrtek, předpokládám, to na výboru pro sociální věci předložím,” řekla CNN Prima NEWS Aulická Jírovcová ve středu.
Maláčová: Urychlení lhůt je v zájmu nás všech
Situace se ale komplikuje, když si člověk přečte též středeční vyjádření ministerstva práce a ministryně Jany Maláčové, ze kterých vyplývá, že na lhůtě dvou dnů trvají. „Elektronizace a urychlení lhůt je v zájmu nás všech,“ vzkázala pro CNN Prima NEWS ministryně Maláčová.
Její resort dodal, že zkrácení lhůt bylo navrženo a schváleno „zcela v souladu s předem avizovaným dalším vývojem elektronizace komunikace mezi ČSSZ, zaměstnavateli, poskytovateli zdravotních služeb a pojištěnci.”
Podle resortu Maláčové řeší šibeniční lhůtu, o níž mluví profesní komory a lidé z praxe, § 94 zákona o nemocenském pojištění. „Tam je uvedeno, že zaměstnavatel může se sociální správou písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností. Stále tedy bude existovat prostor na alternativní řešení pro zaměstnavatele, kterým by mohlo hrozit, že z relevantních důvodů nedokáží tuto povinnost plnit,” uvedla pro CNN Prima NEWS Kristýna Křupková z tiskového oddělení ministerstva vedeného Maláčovou.
Výrok Maláčové, že jde i o elektronizaci, nicméně kontrastuje s údajem z ČSSZ. Z toho totiž vyplývá, že už nyní zaměstnavatelé hlásí sociální správě změny u zaměstnanců v drtivé většině elektronicky.
„Za rok 2019 činil celkový počet oznámení, kterým zaměstnavatel ohlašuje u zaměstnance vznik či skončení pojištění, 3 358 062, z toho bylo 78,5 % elektronických podání,” uvedlo pro CNN Prima NEWS oddělení komunikace ČSSZ.
Z dalšího vyjádření ČSSZ také nevyplývá, že by zaměstnavatelé osmidenní lhůtu, která platí nyní, ve velkém nedodržovali. V roce 2019 bylo projednáno cca 2 300 přestupků tohoto typu. Pokut bylo loni uloženo jen 440.
Návrat k osmidenní lhůtě chce i ODS
Když nakonec navzdory očekávání poslankyně Aulické Jírovcové ministryně Maláčová změnu zpět k osmi dnům lhůty nepředloží, poslankyně je připravena změnu navrhnout sama. Podobně hovoří i ODS.
„V době, kdy český parlament schvaluje v rámci nouze zákony, které mají pomoci firmám, se do české legislativy pokoutně dostalo i toto zkrácení lhůty. Chceme to vrátit zpět,” uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec ODS Jan Bauer s tím, že návrh předloží občanští demokraté už tento pátek.