Samička Sparta, která žila před 28 tisíci let, má až na pocuchanou srst má téměř dokonale zachovalé tělo. (Autor: Centre for Palaeogenetics/ Love Dalén) Zdroj: Centre for Palaeogenetics
Téměř perfektně zachovalé tělo mláděte lva jeskynního objevila na Sibiři skupina vědců. Více než 28 tisíc let staré zvíře našli zamrzlé v permafrostu. Mládě, které vědci pojmenovali Sparta, díky tomu vypadá, jako by nedávno poklidně usnulo.
Zlatavá srst lvíčete je obalená blátem, jinak však zcela nepoškozená. Zuby, kůže, měkké tkáně a orgány mláděte jsou dokonale mumifikované. Ačkoliv Sparta žila před více než 28 tisíci lety, její drápy jsou stále dostatečně ostré na to, aby píchly jednoho z vědců do prstu, píše CNN.
Sparta je jedním ze dvou mláďat lva jeskynního, v dnešní době již vyhynulé šelmy, která se dřív potulovala po severní polokouli, které v letech 2017 a 2018 našli lovci mamutích klů na břehu řeky Semjuelyakh na ruském Dálném východě.
A well-preserved cave lion cub found in Siberia's permafrost is 28,000 years old, according to researchers. The Siberian Simba, nicknamed Sparta, was one of two baby cave lions found in 2017 and 2018 by mammoth tusk hunters. https://t.co/gCw5WB4P0N pic.twitter.com/j7lEXpW2Vd
— CNN (@CNN) August 6, 2021
Vědci se nejdříve domnívali, že lvíčata jsou sourozenci, našli je totiž jen patnáct metrů od sebe. Díky nové studii však nyní zjistili, že je od sebe dělí zhruba 15 tisíc let. Druhé lvíče jménem Boris je přibližně 43 450 let staré, jak ukázala radiokarbonová metoda datování, která zjišťuje stáří biologického materiálu.
Objevili jsme „egyptské Pompeje“, hlásí archeologové. Objasní nález nevyřešenou záhadu?
Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž některých nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.
„Sparta je zřejmě nejlépe zachovalým zvířetem z doby ledové, které bylo kdy nalezené. Kromě toho, že má někde lehce rozcuchanou srst, je více méně nepoškozená. Měla dokonce zachované i fousy,“ sdělil k nálezu Love Dalén, profesor evoluční genetiky v Centru paleogenetiky ve Stockholmu ve Švédsku a autor nové studie o lvíčatech.
„Boris je trochu víc poškozený, stále ale vypadá docela dobře,“ doplnil Dalén. Oběma mláďatům byl podle studie zhruba měsíc nebo dva ve chvíli, kdy zemřela. Jak k tomu došlo, není jasné, Dalén společně se svým výzkumným týmem uvedl, že na lvíčatech nenašli žádné stopy po útoku predátora.
Mohli zemřít při sesuvu půdy
Skenování počítačovou tomografií ukázalo poškození lebky, vykloubení žeber a další deformace jejich koster. „Vzhledem k jejich zachovalosti museli být pohřbeni velmi rychle. Možná zemřeli při sesuvu půdy, nebo třeba spadli do trhliny v permafrostu. Ten v důsledku sezónního tání a mrazu často vytváří velké praskliny,“ vysvětlil Dalén.
V době ledové nebyla Sibiř tak pustým místem, kterým je v současnosti. Žili zde mamuti, polární vlci, medvědi, nosorožci vlnění, bizoni, sajgy tatarské (antilopy), a právě lvi jeskynní, o něco větší příbuzní lvů afrických, kteří žijí v dnešní době.
This CAVE LION cub is arguably the best preserved #iceage animal ever found!
— Centre for Palaeogenetics (@CpgSthlm) August 4, 2021
It's name is Sparta.
In a paper published today with colleagues from 🇷🇺 🇯🇵 & 🇫🇷, we use DNA & 14C to show that it's a female cub that died c 28,000 years ago.
Read more here:https://t.co/Vc2VI7VFfJ pic.twitter.com/NkXTFCvsyB
Není zřejmé, jak se lvi jeskynní přizpůsobili drsným sibiřským podmínkám, jako je vysoká zeměpisná šířka, rychlé změny ročních období, silný vítr a chladné, temné zimy.
Studie, kterou vědci publikovali v časopise Quaternary, ukázala, že srst lva jeskynního se velmi podobá té lva afrického. Mláďata z doby ledové měla dlouhou hustou srst, která jim mohla pomoci přizpůsobit se chladnému podnebí.
V posledních letech byly objeveny mumifikované pozůstatky řady vyhynulých zvířat, která se v minulosti toulala ruskou krajinou, například nosorožce vlněného, skřivana, medvěda jeskynního či psí štěně.
Často je najdou lovci, kteří v permafrostu vytvářejí tunely pomocí tlakové vodní hadice a hledají mamutí kly. Ty jsou výnosným ariklem, oceňují je především řezbáři a sběratelé slonoviny.
Neuvěřitelné nálezy
Ruský vědec Valery Plotnik, spoluautor studie a badatel na Akademii věd v sibiřském Jakutsku několikrát lovce klů doprovázel. V bahně a permafrostu podle něj činí neuvěřitelné nálezy.
„V roce 2017 jsem s nimi pracoval v ledové jeskyni. Je tam velká zima, velké nebezpečí, hodně náročné práce, příšerné podmínky a spousta komárů,“ popsal Plotnikov minulý měsíc v podcastu londýnského Přírodopisného muzea. Dodal, že za měsíc, který s lovci strávil, zhubnul deset kilo.
Když ledy tají, lidé objevují. Sibiř vydala mumii medvěda jeskynního z doby ledové
Pastevci sobů objevili na Sibiři nezvykle dobře zachovanou mumii medvěda jeskynního z doby ledové, napsala agentura AP s odvoláním na vědce z univerzity v Jakutsku.
Díky těmto expedicím měl Plotnikov možnost vidět mláďata lva jeskynního, vlčí hlavu a celou rodinu mumifikovaných mamutů. Důležitou roli při objevování hraje také klimatická krize. Teplejší léta oslabila vrstvu permafrostu a prodloužila tak sezónu pro lovce klů.
„Rozhodně v dnešní době dochází k většímu počtu nálezů. Hlavním důvodem je zvýšená poptávka po mamutí slonovině, což znamená, že po ní v permafrostu pátrá mnohem více lidí. Klimatická změna k tomu ale také přispívá, prodlužuje totiž sezónu tání, a tím také práci v terénu,“ vysvětlil Dalén.
Vědci nyní musí zmrzlé ostatky otestovat na přítomnost infekčních nemocí. Dalén však řekl, že je nepravděpodobné, že by v sobě ostatky ukrývaly starodávné patogeny. Pohlaví mláďat potvrdilo i CT vyšetření a genetické určení pohlaví.
Dalším krokem bude podle Daléna sekvenace DNA Sparty, která by mohla odhalit evoluční historii lva jeskynního, velikost jejich populace a jedinečné genetické vlastnosti.
