Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) Zdroj: ČTK
Jozef Síkela (STAN) zaspal, není silný hráč, pustila se do ministra průmyslu a obchodu v nedělní Partii Terezie Tománkové místopředsedkyně Sněmovny za ANO Klára Dostálová. Podobně ministra ale kritizují za celoevropské řešení energetické krize i další politici. Ruce pryč od něj dal v pořadu i jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Zastal se ho ale zástupce Pirátů Jakub Michálek.
„Všechny státy mají národní řešení energetické krize, nevěřím v celoevropské řešení. Obávám se, že Německo je natolik silný hráč, že i když jsme v předsednictví, nehrajeme první housle, jen si brnkáme. Měli jsme začít s přípravou už na jaře. Zaspal Jozef Síkela, nikdy neměl zkušenosti s exekutivou, není silný hráč. Pokusil se to vzít na svá bedra, ale všichni už naskočili pozdě,“ kritizovala ministra v Partii Klára Dostálová z opozičního hnutí ANO.
Podobně o šéfovi resortu průmyslu a obchodu mluvil i předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Pan ministr Síkela nám slibuje pokaždé, že už konečně něco v rámci předsednictví ČR vyřeší. Teď, když se vrátil z poslední energetické rady, oznámil velkohubě, že se dohodli, že se zase dohodnou. Energetická krize už je rok. Vláda neudělala nic, zaspala. Začíná být opravdu pozdě,“ zdůraznil v pořadu.
Česko předsedá v Radě Evropské unie od začátku července na půl roku. Evropské státy se už několik měsíců pokouší na energetických radách najít společné řešení energetické krize. Řeší, zda a případně jak zastropovat cenu plynu. Síkela kvůli dotažení této debaty svolal další mimořádnou energetickou radu, která se uskuteční 13. prosince.
Kuba se Síkely nezastal
Síkely se v pořadu nezastal ani hejtman a jeho předchůdce z roku 2011 až 2013 Martin Kuba (ODS). „Jsem sice zástupce vládní strany, ale hejtman, pana ministra průmyslu a obchodu jsem neviděl fyzicky půl nebo třičtvrtě roku,“ dával od něj ruce pryč.
Na dotaz, o čem to vypovídá, odpověděl: „To nevím, ani jsem neměl potřebu s ním něco řešit, a on zřejmě se mnou taky ne. Což si myslím, že je prostě tak. A v tuto chvíli neznám detaily, a nedokážu proto odpovědět,“ uvedl.
Zároveň upozornil, že on sám byl od začátku krize skeptický k tomu, že se EU dohodne na společném řešení. „Protože je třeba si uvědomit, že každá země má jiný energetický mix. To si mají určovat státy samy, protože v krizových dobách to rozhoduje o tom, jak situaci zvládnou,“ zdůraznil.
Síkela především v létě schytával kritiku za to, že krizi neřeší a špatně ji komunikuje veřejnosti. Nakonec si vzal domácí energetiku pod sebe sám premiér Petr Fiala (ODS) na Úřad vlády, Síkela se měl zaměřit na tu celoevropskou.
Ministra kritizuje i Zdechovský
Za jeho práci jej ale v nedělním rozhovoru pro CNN Prima NEWS kritizoval i další politik z vládních stran, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Za pět měsíců jsem neslyšel o ničem, co by zásadně dohodl. Možná jeho náměstci tady (v Bruselu, pozn. red.) něco komunikovali, ale u pana ministra si toho prostě nejsem vědom. On obecně ne příliš dobře komunikuje. Není schopen některá témata vysvětlit. Měl by být víc politikem než úředníkem. Působí na mě pořád jako bankéř, který se nemusí lidem zodpovídat. V dnešní době energetické krize by měl být po premiérovi druhý nejviditelnější politik nebo ministr vlády České republiky. Bohužel je až asi čtrnáctý,“ tepal Síkelu.
Podle Zdechovského takovou kritiku Síkela za poslední třičtvrtěrok slyšel nejenom z úst KDU-ČSL, ale i z úst ODS a TOP 09 „několikrát úplně otevřeně“.
V Partii se ministra ale zastal šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek. „Síkela udělal spoustu dobrých věcí včetně toho, že máme plné zásobníky energií. To je asi ta zásadní věc. Představa, že my sami jako ČR budeme někde hrát první housle, je úplný nesmysl. Jsme součástí EU a máme postavení, které odpovídá našemu počtu obyvatel, ekonomické výkonnosti a vlivu, který máme v rámci EU. Musíme hledat spojence,“ apeloval.
„Pokud se nalezne společné evropské řešení, je to samozřejmě dobře. Pokud ne, poradíme si sami. Spoustu kroků jsme zahájili. Máme tu zastropování cen energií. Vnímáme, že jsou tu skupiny, pro které je to opravdu těžko zvladatelné. Snažíme se, aby někde byla pomoc větší,“ uváděl. Zároveň ale upozornil, že vláda je limitovaná rozpočtem.
Fialův kabinet v říjnu stanovil pro domácnosti cenové stropy, a to šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu bez omezení spotřeby. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí i pro malé a střední podniky, které odebírají elektřinu z nízkého napětí a ročně nespotřebují více než 630 MWh plynu.
