Silného kandidáta na prezidenta jsme nenašli, Andreje Babiše (ANO) by porazil jen premiér Petr Fiala (ODS), prohlásil europoslanec a člen předsednictva KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, když popsal, jak koalice Spolu hledala kandidáta na Hrad ze svých řad. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil o tom, zda lidovec Petr Hladík nastoupí na křeslo ministra pro životní prostředí, i o úspěších či neúspěších českého předsednictví v Radě Evropské unie.
Prezidentské volby jsou v Česku za šest týdnů, jako koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) jste nepřímo podpořili tři kandidáty – Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Ale například váš kolega z europarlamentu Jan Zahradil (ODS) se nedávno vymezil vůči všem třem jmenovaným. Vy s těmi jmény souzníte?
Nesouzním, ale je to kompromis. Dali jsme tři jména, aby si lidé mohli vybrat, protože žádný kandidát není náš. Nikoho jsme nechtěli stigmatizovat tím, že ho podpoříme, a chtěli jsme to udělat tak, aby z volby opravdu vzešel člověk, který je schopen porazit Andreje Babiše. Protože já Andreje Babiše se všemi jeho průšvihy a způsoby komunikace a vládnutí za prezidenta České republiky rozhodně nechci.
Neměli jste proto vytvořit jednoho silného kandidáta, který by se postavil proti Andreji Babišovi?
Myslím, že se vytváří tím, jak se blížíme k volbám.
Evropské volby
Koho máte na mysli? Poslední průzkumy ukazují, že první kolo by vyhrál Babiš, až za ním jsou Pavel a Nerudová…
Jeden z těchto dvou kandidátů vzejde z volby vítězně a bude schopen porazit Andreje Babiše.
Kdyby byl jeden, možná jste mohli mít větší šanci. Netříštíte takto zbytečně síly?
Ano, kdyby byl ideální svět, tak by to tak bylo, ale bohužel ideální svět neexistuje. Na začátku bylo 22 kandidátů, teď jich je devět, tak pevně věřím, že pak bude jeden kandidát, který vyhraje.
Už mě všichni iritují s tím, jak jeden nadává a obviňuje druhého. Chtěl bych upozornit všechny příznivce jedné nebo druhé strany: po prvním kole se musíme všichni sebrat a jít volit toho, kdo je schopen porazit Andreje Babiše. Rozhádání a rozdělení společnosti bychom si měli nechat na jiný typ voleb, ne na tento, aby to nedopadlo jako v posledních prezidentských volbách, kdy zvítězil Miloš Zeman.
Andrej Babiš oznámil kandidaturu na konci října. Neřekli jste si v tu chvíli něco jako „sakra, to jsme možná podcenili, měli jsme opravdu dát jednoho našeho silného kandidáta“?
Řekli, ale říkali jsme si to celou dobu. Dělali jsme si spoustu výzkumů a jednoho silného kandidáta jsme prostě nenašli. Kdybychom zvolili Miloše Vystrčila, paní Němcovou nebo kohokoliv dalšího, tak bychom jenom oslabovali jednoho z těchto kandidátů.
Nenašli jste ho, protože to nikdo nechtěl, nebo proto, že ve svých řadách nemáte tak výrazného politika, jako je Andrej Babiš?
Jediný kandidát, který připadal v úvahu, byl Petr Fiala. Ten by byl schopen porazit Andreje Babiše. A Petr Fiala má dneska roli premiéra a myslím, že ji zastává velmi důstojně. Abychom neohrozili roli premiéra a nechali tuto vládu pokračovat, nebyla jiná volba.
Vy jste se Petra Fialy ptali, jestli by do toho šel?
Padlo jeho jméno, ale Petr Fiala to vyloučil. I další pokusy zůstaly nevyslyšené, tak jsme se pak dál ani nesnažili.
Říkal jste, že jste nechtěli ohrozit křeslo premiéra. Neohrozili jste prezidentské křeslo?
Máme možnost mít prezidenta, který bude slušný. Mně nebude vadit ani Danuše Nerudová, ani generál Pavel. Preferuju samozřejmě jen jednoho z nich, ale v tuto chvíli si myslím, že oba dva by byli schopní zastávat funkci prezidenta velmi důstojně.
Pavel Fischer ne?
U Pavla Fischera mám dlouhodobý problém s tím, že do funkce prezidenta z mého pohledu nedorostl. Je výborný diplomat, byl výborný předseda zahraničního výboru, ale nemyslím si, že je zralý být prezidentem České republiky.
Volit budu v prvním kole Petra Pavla.
Proč ho za Spolu podporujete?
V KDU-ČSL má Pavel Fischer obrovskou podporu, ale říkám, nechci rozdělovat. Mám s Pavlem Fischerem osobní zkušenost, kdy jsme mu pomáhali, a pak k nám nepřišel do senátního klubu. Vycházím z této osobní zkušenosti.
Kdo tedy protlačil, abyste podporovali i Pavla Fischera, lidovci?
Část ODS, která je konzervativní, a samozřejmě KDU-ČSL. Když jsme si dělali interní výzkum, většina našich členů a příznivců řekla jméno Pavla Fischera na prvním místě.
Půjde vůbec volit prezidenta? Ústavní právníci vysvětlují obavy exministra Svobody
Prezidentské volby by mohly být podle některých politiků v ohrožení. Pokud totiž Nejvyšší správní soud vyhoví některé ze stížností na špatný přepočet podpisů a k volbě připustí dalšího kandidáta, lze se obrátit na Ústavní soud a ten může zpochybnit samotnou volbu. Ve vysílání CNN Prima NEWS tyto obavy vyslovil bývalý ministr zahraničí či vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a sdílel je i expremiér Jiří Paroubek. Podle ústavních právníků je tento scénář nepravděpodobný. Za jistých okolností by však komplikace nastat mohly.
Kdo řekl jméno Petra Pavla?
Jméno pana Pavla zaznívalo hodně z části TOP 09 a z části ODS.
A Danuši Nerudovou?
Tu chtěla nejvíc TOP 09, vlastně Markéta Pekarová uvedla její jméno.
Koho budete volit?
V tuto chvíli jsem asi rozhodnutý, že v prvním kole dám hlas generálu Pavlovi.
Proč?
Protože si myslím, že potřebujeme kandidáta, který je schopen porazit Andreje Babiše. A on má podle mě největší šanci.
Proč ne Danuše Nerudová?
Vycházím z nějakých výzkumů, které mám.
Jinou možnost než Hladíka nemáme, chceme ho na ministerstvu ještě před prezidentskými volbami.
Lidovci teď mají trošku máslo na hlavě, když celá republika čeká na to, zda se konečně zaplní místo ministra životního prostředí. Měl jím být Petr Hladík, toho ale kvůli kauzám v Brně do konce roku premiér Petr Fiala prezidentovi nenavrhne. V současné době má tak resort na starosti váš předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Proč na Hladíkovi stále trváte, nebylo by jednodušší vybrat někoho jiného, aby ministerstvo nestálo?
Ne, je to logické a myslím si, že před rokem jsme udělali chybu v tom smyslu, že jsme nestavěli ministry jako politické figury. Chtěli jsme na místa dát opravdové odborníky, proto byli vybráni Zdeněk Nekula, Anička Hubáčková. Ale je velmi důležité, aby měli přesah i do předsednictva strany. Proto dnes musíme trvat na tom, aby příští ministr vlády Petra Fialy byl členem předsednictva nebo vedení naší politické strany.
Petr Hladík byl v roce 2020 až 2021 jednou z hlavních figur, která se podílela na programu KDU-ČSL, respektive koalice Spolu v oblasti životního prostředí. Životnímu prostředí se dlouhodobě věnuje a má odbornost a respekt veřejnosti. Celá kauza se musí nějakým způsobem vyřešit. Chápu obezřetnost premiéra, na druhou stranu to, že dva resorty řídí jeden ministr, není komfortní. A ministr životního prostředí je potřeba, protože spravuje poměrně velký balík peněz včetně těch z Evropské unie.
Zní to tak, že Hladík je jediný, kdo by tu pozici z vašeho předsednictva zvládl.
Není jediný, ale v tuto chvíli o žádném jiném kandidátovi jako KDU-ČSL nehovoříme. Musíme se řídit posledním usnesením celostátního výboru, což znamená, že jediný pro nás přijatelný je Petr Hladík.
Expert: Jurečka musí trvat na Hladíkovi. Kdyby ustoupil, byla by to jeho politická prohra
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka ve čtvrtek uvedl, že kandidát lidovců na ministra životního prostředí a exnáměstek brněnské primátorky Petr Hladík by měl být jmenován nejpozději v prvním lednovém týdnu. Podle politického komentátora Martina Schmarcze Jurečka nemůže jednat jinak. V případě, že by se svého straníka rozhodl nahradit, zaznamenal by politickou prohru.
Proč o žádném jiném kandidátovi nehovoříte? Co kdyby se premiér rozhodl na začátku roku, že zatím Hladíka stále nejmenuje, protože nebude mít dořešenou kauzu v Brně? Policie ho podezřívá z ovlivňování privatizací majetku města.
To by byla otázka na vážné koaliční jednání a na vyříkání si s panem premiérem, jakým způsobem bude tu situaci řešit.
Politické strany by přeci vždy měly mít i jinou možnost…
To je spíš otázka na šéfa strany Mariana Jurečku než na Tomáše Zdechovského.
Vy jste člen předsednictva.
Jsem, ale v tomto respektuji Mariana Jurečku, že má možnost někoho navrhnout. Neříkám, že vždycky se všemi návrhy souhlasíme jako předsednictvo, ale dáváme mu tím prostě možnost řídit tým a stranu.
Kdo by tedy podle vás z lidovců mohl být ještě schopen řídit ministerstvo životního prostředí?
Osobně prosazuju, že v případě, že by se objevily jakékoli problémy s nominacím, měl by to být někdo ze členů předsednictva, popřípadě širšího vedení strany. V tuto chvíli nedávám žádné jméno, ale tam už je lidí víc.
Nejdřív jste říkali, že Hladík na ministerstvu Hubáčkovou nahradí rovnou, pak do konce listopadu, teď na začátku nového roku. Jak mají lidé věřit, že se tak už opravdu stane?
To nedokážu zodpovědět. Ale myslím, že opravdu je potřeba vyčkat, v klidu si poslechnout argumenty pana premiéra a diskutovat o tom, jak by se situace řešila. V současné době není žádné jiné řešení, pokud se něco od úterního předsednictva KDU-ČSL nezměnilo, neexistuje.
Je pro vás začátek ledna nejzazší termín? Když seděl bývalý ministr Karel Havlíček (ANO) na dvou resortech, tak jste mu to také vyčítali…
Je pro nás klíčové, aby se to do začátku ledna vyřešilo.
Ještě před prezidentskými volbami?
Přesně tak.
Předsednictví bylo špatně vidět v mimoparlamentním životě.
Za měsíc končí české předsednictví v Radě Evropské unie. Politici se mezi sebou chválí, jak bylo úspěšné. V čem? Můžete vysvětlit pro obyčejné lidi?
Pro normálního člověka můžu říct, že všechny mítinky, které se měly konat, se zvládly ve velmi dobré atmosféře a všechny věci, které se měly udát během předsednictví, se udály. Nebyl žádný průšvih, nepadla vláda. Česká republika z toho vycházela velmi dobře, protože se podařilo dojednat hodně legislativy, která se v průběhu dvou let covidu neřešila. Ale některé věci se povedly méně.
Které?
To jsou především věci spojené s prezentací České republiky. Ta neměla peníze, a tak šetřila. Spoustu věcí zajišťovali stážisté, proto nebyly dotažené tak, jak bychom si představovali. Česko navíc během předsednictví nebylo tak významně vidět v mimoparlamentním životě. V Bruselu bylo méně akcí a méně možností neformálních kontaktů, než by bylo vhodné.
Vládu čeká poslední měsíc v čele Rady EU. Jak předsednictví pomohlo obyčejným Čechům?
Koncem roku skončí i české předsednictví v Radě Evropské unie, vládě Petra Fialy (ODS) tak zbývá poslední měsíc v jejím čele. Obyčejní Češi si ho ale během uplynulého půl roku ani pořádně nevšimli. Jak jim zatím pomohlo? CNN Prima NEWS se na to zeptala europoslanců z celého politického spektra.
Zároveň bylo předsednictví i docela špatně promované v České republice, obyčejní lidé o něm skoro neslyšeli.
Předsednictví je složité normálním člověku vysvětlit z důvodu, že je hodně technické. Ale samozřejmě to, že se věci nekomunikovaly do České republiky, že řada ministrů nepopisovala své úspěchy z jednání nebo neukazovala, jakým způsobem jsme schopní v Evropě pomoci a najít shodu, mělo zásadní vliv.
To mluvíte o kterých ministrech?
Dobře to dělalo jenom pár ministrů jako například Marian Jurečka, ale víc mi to chybělo třeba u Víta Rakušana nebo u Ivana Bartoše, který je zodpovědný za evropské fondy a za kohezní politiku. Hodně se postoupilo ve věcech týkajících se kohezní politiky, ale víc je komunikovali náměstci Ivana Bartoše. Myslím, že na předsednictví mohla být i výrazně jiná role ministra zahraničních věcí, i když vnímám, že Jan Lipavský nedělá pouze Evropskou unii, na to máme speciálního ministra, ale dělá celý svět.
Kdyby o tom ministři více mluvili, tak by se o předsednictví podle vás lidé více zajímali? Není to pro ně prostě jen nepříliš zajímavé?
Mají obrovské dosahy na sociální sítě. Kdyby byli schopní víc zásobovat Českou republiku i novináře informacemi z jednání a vysvětlovat je, myslím, že i povědomí bude výrazně lepší.
Kvůli Síkelovi se na vládu pohlíželo jako na velmi neschopnou.
Do Bruselu v poslední době intenzivně jezdí řešit věci týkající se energetické krize i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Úřad vlády uvádí, že domácí energetiku vzal pod sebe, aby Síkela mohl řešit právě tu evropskou. Je tu o něm slyšet?
Ne, za těch pět měsíců jsem neslyšel o ničem, co by tady zásadně dohodl. Možná jeho náměstci tady něco komunikovali, ale u pana ministra si toho prostě nejsem vědom. On obecně ne příliš dobře komunikuje. Není schopen některá témata vysvětlit, měl by být víc politikem než úředníkem. Působí na mě pořád jako bankéř, který se nemusí lidem zodpovídat.
Babiš ovládl další průzkum. V prezidentských volbách by přeskočil Pavla i Nerudovou
První kolo prezidentské volby by v listopadu podle dat společnosti Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO Andrej Babiš, a to s 29,7 procenty. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel s 25,3 procenty a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu Babiš v preferencích předstihl Pavla, polepšila si také Nerudová.
V dnešní době energetické krize by měl být po premiérovi druhý nejviditelnější politik nebo ministr vlády České republiky. Bohužel je až asi čtrnáctý, z mého pohledu ten člověk nedrží to téma v České republice. Ani tady v Bruselu nebyl schopen přinést nějaký zásadní průlom v evropském řešení, na které jsme všichni čekali a po kterém jsme všichni od začátku volali.
Řešíte takové věci ve vládní pětikoalici? Upozorňujete se navzájem na to, co tady říkáte?
Ano, upozorňujeme. Myslím si, že pan ministr to za poslední třičtvrtěrok slyšel nejenom z úst KDU-ČSL, ale i z úst ODS a TOP 09 několikrát úplně otevřeně. Na mě on osobně už má asi vytvořenou alergii, protože jsem už v létě na ty věci upozorňoval a říkal jsem, že řada firem se dostávala do stavu, kdy nevěděly, jestli od 1. ledna nezavřou provozy se stovkami zaměstnanců, protože ceny raketově rostly. A než se udělaly balíčky a začalo se hovořit o zastropování, byla poměrně dlouhatánská doba nejistoty, která mohla vést k tomu, že na podzim roku 2022 mohl krásně zvítězit Andrej Babiš ve všech typech voleb, to znamená senátních i komunálních. Protože kvůli Síkelovi se na vládu pohlíželo jako na velmi neschopnou a nepřipravenou na energetickou krizi. Vláda slízla za jednoho ministra kritiku, která byla zčásti oprávněná, protože nebyl schopen přinést řešení.
Když v květnu do médií říkal, že evropské řešení není možné, už tehdy jsem opakovaně upozorňoval kolegy v KDU-ČSL, že to není pravda. Že pokud se Česká republika rozhodne pro nějakou pomoc, musí být v souladu s evropskými předpisy, protože máme jednotný trh a musí to být nostrifikováno na úrovni Evropské komise. Když mu to řekl Marian Jurečka na vládě, tak jeho reakce byla poměrně dost podrážděná.