Hořejší a Flegr o vrcholu pandemie
Ačkoliv je podle některých odborníků vrchol současné vlny pandemie koronaviru téměř za námi, evoluční biolog Jaroslav Flegr a imunolog Václav Hořejší ve vysílání CNN Prima NEWS optimismus krotili. Prý záleží na počasí i rozšiřování nové mutace zvané omikron. Hořejší zdůraznil, že nemocnice nápor pacientů ještě čeká.
V nemocnicích bylo ve středu s koronavirem 6 561 pacientů, 1 064 z nich v těžkém stavu. I když se počet hospitalizovaných stále zvyšuje, už ne takovým tempem jako v minulých týdnech. Stejně to je i s nově pozitivními. Proto někteří odborníci mluví o vrcholu současné vlny pandemie.
Imunolog Václav Hořejší ale optimismus mírní. „Musíme si uvědomit, že čísla obsazenosti nemocnic následují se zpožděním od diagnózy. Dnes to odpovídá situaci před dvěma týdny, kdy byly počty pozitivních dvakrát nižší. Nutně musíme počítat s tím, že situace bude horší, i kdyby zítra nebyl ani jeden případ. Tomu se nemůžeme vyhnout,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Za vrcholem současné vlny pandemie tak podle něho ještě nejsme. „Toho dosáhneme třeba za týden. Pak nebudeme hned klesat, ale chvíli stagnovat. Jediné opatření, které by kromě lockdownů mělo efekt, je aplikace třetí dávky. Ta se projeví i dříve než za týden,“ apeloval na občany, aby se nechali očkovat.
Podle Flegra záleží na počasí
Flegr by rád věřil, že jsme už opravdu za vrcholem současné vlny. „Jde o to, zda bude následovat pokles, nebo převáží snižování teplot a naváže hned další vlna. Pomocí monoklonálních protilátek ale dokážeme udržet příliv pacientů do nemocnic,“ zhodnotil.
Jenže kromě teplot existuje ještě další aspekt, který může situaci razantně zhoršit. „Se vším může zamávat ještě další varianta. Nespoléhal bych jen na očkování, ale měli bychom mít i připravenou strategii, že přijde mutace, která prolomí obranu danou vakcinací i přirozenou imunitou. Špatnou strategií jsou lockdowny, ale existuje lepší postup plošného PCR testování,“ konstatoval.
Tři scénáře po nástupu omikronu
Svět teď zkoumá nově objevenou verzi koronaviru zvanou omikron, která nejspíše pochází z Jihoafrické republiky, ale příliš se o ní zatím neví. Podle prvních poznatků má být sice nakažlivější než například delta, ale zároveň by neměla být tak agresivní a způsobovat těžký průběh nemoci.
Experti se tak pomalu radují, že pokud by omikron nakonec vytěsnil deltu, bude to pro všechny dobrá zpráva. Jenže data ještě rozhodně nejsou spolehlivá, proto byli Hořejší i Flegr ve svých vyjádřeních opatrní.
„Může to být jedna z variant, která deltu nevytlačí, a situace bude vlastně stejná. Pak to může být nakažlivější, ale pro nás příznivější mutace. Také je však ve hře, že to bude varianta, která unikne protilátkám, což by bylo špatné. Začínali bychom od začátku a museli bychom vyrobit nové vakcíny. Částečně se to dozvíme velmi brzy, laboratorní testy jsou velmi rychlé,“ nastínil Hořejší tři možné scénáře.
Podle Flegra není omikron poslední mutace, se kterou budeme bojovat. Je prý jasné, že existují varianty, které dokáží vytěsnit ty aktuálně rozšířené, ale tolik neubližují. „Později budou mutace, které udělají jen rýmu, ale to je zatím jen teorie,“ uvedl Flegr.
„Bylo by fantastické, kdyby omikron vytěsnil deltu a přitom tak neškodil. Jednou taková mutace přijde, jestli to je omikron, zatím nevíme,“ zhodnotil biolog.
