Jak pomůže vláda proti krachům firem
Sklárna Květná po 230 letech končí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, kvůli kterým podnik orientovaný na vývoz přestává být konkurenceschopný. Přitom česká ruční výroba skla se letos 6. prosince dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na poplach bijí i další firmy, vláda slibuje pomoc.
Skláři z Květné jsou na tvrdou a poctivou práci i na těžké situace zvyklí. Ale při oznámení, že výroba ručního skla v jejich továrně končí, měli mnozí slzy v očích. Řemeslo, které se tady dědilo z otce na syna, bude v budoucnu nejspíš nahrazeno automatickou výrobou. „Je to hrozná tragédie pro dědinu a vlastně pro lidi, co tady dělají celý život. Mě osobně to hodně zasáhlo,“ řekl brusič Josef Tomanec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podřezáváme si větev a Putin se směje, říkají experti. Evropské zbrojaře brzdí banky i Unie
„Od 1. 1. 2022 nám vzrostly ceny zemního plynu o 600 procent a ceny elektřiny vystřelily o 350 procent,“ sdělil generální ředitel sklárny Květná Marek Mikláš. To je o 14 milionů korun víc a o další čtyři miliony podle vedení sklárny náklady narostou v lednu, kvůli ceně distribuce. Sklárna už nemůže soupeřit s levnějšími firmami na evropském trhu. „Bohužel, v Evropě není férově nastavené financování energií, takže se stává, že sklárny z Polska a Maďarska mají vstupy o stovky procent nižší,“ podotkl Mikláš.
Z celkových 87 zaměstnanců dostalo výpověď 82. Ve Strání-Květné to lidé těžce nesou. „Je mi to moc líto, protože moji rodiče tam pracovali,“ řekl jeden z obyvatel. „Je strašná škoda, že takové poctivé řemeslo zanikne,“ dodal další. Je to ztráta, kus historie, nejen naší obce, ale celé republiky,“ podotkl starosta Strání-Květné Antonín Popelka.
Rána pro skláře z Květné přichází ve stejné době, kdy ruční sklářská výroba byla vybrána pro zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Jsem na to hrdý, ale tohle nám bohužel nemůže v této době pomoci,“ popsal Mikláš.
Vysoké ceny energií trápí i další odvětví. Podle Svazu průmyslu by tuzemským firmám měly od ledna podražit energie v průměru o čtvrtinu. Hlavně energeticky náročné firmy bijí na poplach. Problémy hlásí třeba hutě, strojírenství, uzenáři nebo výrobci automobilových dílů. „Česká republika je druhá energeticky nejnáročnější země v rámci Evropské unie. Zároveň jsme nejprůmyslovější zemí, a to při současné energetické situaci samozřejmě vytváří problém,“ popsal ekonom Štěpán Křeček.
Premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci oznámil, že stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena téměř pro 25 tisíc odběrných míst.