S kouřením začínají lidé velmi brzy. První cigaretu si většinou děti zapálí už na základní škole. Zdroj: iStock
O tom, že kouření škodí zdraví, dnes už nikdo nepochybuje. Přesto u nás žijí přibližně dva miliony kuřáků – první cigaretu si většina z nich zapálí už na základní škole. Jak mohou rodiče případnou závislost svých dětí ovlivnit? A jak zlozvyk ovlivňuje těhotenství? CNN Prima NEWS odpovídala profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
V jakém věku lidé začínají s kouřením nejčastěji?
Jako děti a náctiletí, to je jednoznačné. Když vyrábíte cigarety nebo jinou návykovou formu nikotinu, musíte své zákazníky dostat do závislosti dřív, než dostanou rozum. Věk první cigarety je u nás kolem 10–12 let, naprostá většina kuřáků si zapálila poprvé ještě před dosažením plnoletosti. Výrobci sice prezentují kouření jako „dospělé rozhodnutí“, ale ona je to spíš dětská nemoc. Dospělí s tím začínají výjimečně. A nemoc to opravdu je, nejen zlozvyk – diagnóza má označení F17.
Je podle vás rozdíl, když někdo kouří jen občas, nebo si dá krabičku denně?
Samozřejmě ano, ale mnohem větší rozdíl je mezi nulou a jednou cigaretou. Dobré je srovnání s výfukovými plyny. Pokud jde o obsah jedovatých látek, s kouřem cigarety to vyjde podobně nebo dokonce trochu lépe pro ten výfuk. Tedy asi jako kdyby se někdo ptal, zda je rozdíl strčit nos do výfuku jen párkrát denně, nebo dvacetkrát.
Profesorka Eva Králíková se více než 30 let věnuje prevenci a léčbě závislosti na tabáku. Čím déle se kouřením zabývá, tím větší pochopení má pro ty, kterým se nedaří s cigaretami hned skončit. Centrem pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN, které vede, prošlo již víc než 7000 kuřáků.
Když je člověk aktivní kuřák a přestane, snižuje tím riziko rozvoje rakoviny a jiných zdravotních problémů?
Jistěže ano. Dobré heslo je: Každá cigareta poškozuje. Riziko rakoviny sice klesá po poslední cigaretě velmi pomalu, po desetiletí, ale například riziko infarktu nebo mrtvice je v řádu dnů či týdnů poloviční. V podstatě druhý den po poslední cigaretě se začínají čistit dýchací cesty a obnovuje se činnost řasinkové výstelky v plicích – tedy způsob, jak se hlen a nečistoty dostávají z plic ven.
Můžete popsat, jak konkrétně kouření ovlivňuje naše zdraví?
Tabákový kouř obsahuje několik tisíc chemikálií, z toho kolem stovky rakovinotvorných. Jsou to látky, kterým by se kuřák jistě zdaleka vyhnul, kdyby byly třeba v sýru nebo v nějakém prostředí. Cigaretový kouř obsahuje mimo mnohé jiné třeba benz-a pyren, dibenzantracen, kyanid, formaldehyd, čpavek – a tak bychom mohli pokračovat. Cigareta ale nemá příbalový leták a kuřák většinou netuší, co všechno vdechuje.
Čtěte také: Rakovina plic nepostihuje pouze kuřáky. Ročně si tuto diagnózu vyslechnou tisíce Čechů
Co si myslíte o pasivním kouření?
Poškozuje zdraví stejně jako kouření aktivní, ale v menší míře, protože dávka kouře je pro toho, kdo sám nekouří a dýchá „jen“ kouř jiných, vždy mnohem nižší. Výjimkou je ale vliv na cévy, k jejich poškození stačí kouře jen málo. Změnu na cévách nekuřáka lze prokázat už po několika minutách v zakouřeném prostředí.
Kouření u dospívajících, to je kapitola sama o sobě. Co byste poradila rodičům, jejichž děti jim třeba tajně kradou cigarety? Jak vlastně vést dítě k tomu, aby pochopilo, jak jsou cigarety škodlivé?
To pochopí obtížně, vliv na zdraví není pro děti závažný argument. Nic jim není, nevěří, že by mohly být jednou nemocné. Daleko zajímavější je pro ně pochopení principu tohoto byznysu, pochopení, že se stávají otroky firem, které je jen chtějí dostat do závislosti, aby si jejich výrobky musely celý život kupovat. Ono totiž opravdu není jednoduché přestat kouřit, ačkoli na začátku si to každý myslí: „Až budu chtít, tak přestanu.“ Realita je ale jiná: „Strašně chci přestat, ale nemůžu.“ Kdyby nezačínali kouřit mladí, nebylo by za pár let komu cigarety prodávat. A když už s dětmi mluvit o vlivu na tělo, tak lze připomínat zápach z úst, horší pupínky (kouření zhoršuje imunitu) nebo impotence. Dobré je názorně porovnat náklady, například kdyby se namísto cigaret kupovaly mobily, kolik by toho za rok nebo dva bylo.
Jaká onemocnění v souvislosti s kouřením nejčastěji hrozí?
Poškození cév – infarkty, mrtvice, uzavírání tepen na nohou, problémy s erekcí, slepota z poškození cév na očním pozadí, chronické záněty, různé typy demence. Riziko rakoviny zná asi každý, ale už tolik nevíme o vyšším riziku cukrovky a dalších endokrinních poruchách (poruchy žláz s vnitřní sekrecí, třeba štítné žlázy), zubního kazu, horším hojení po jakékoli operaci, roztroušené sklerózy, ale i deprese a dalších psychických nemocech. Tak bychom mohli probrat celé tělo.
Když chce člověk s kouřením přestat, jak nejlépe odvyknout cigaretám, co byste lidem doporučila?
Jakkoli, každý způsob, který nepoškozuje, je k odložení cigaret dobrý. Když to ale kuřák zkouší sám, je šance, že po roce stále nebude kouřit, jen asi tři až pět procent. To je dobré vědět, aby si člověk nemyslel, že je neschopný, protože se mu napoprvé nepovedlo přestat. Však průměrný kuřák mívá za svůj život několik desítek neúspěšných pokusů. Znamená to ale také, že když to nejde, je dobré vyhledat pomoc – úspěšnost může být až desetinásobná. Tak je to v Centrech pro závislé na tabáku, kde je péče hrazená ze zdravotního pojištění. Další možností jsou poradenské centra, která se nacházej v některých lékárnách, mobilní aplikace, telefonní linka, online poradna nebo v případě více závislostí některá z adiktologických ambulancí. Kontakty na to všechno jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Jsou tam i uvedené příspěvky zdravotních pojišťoven na léky závislosti na tabáku a další informace.
Je problém, když rodiče kouří před dětmi? Co tím mohou svým dětem způsobit za zdravotní potíže?
Určitě ano. Jistě by měli být nekuřáckým příkladem, ale pokud nechtějí nebo nemohou přestat kouřit, alespoň by neměli kouřit doma ani v autě. Kromě vědomí, že nekuřácké prostředí je normou, zakouřený vzduch opravdu poškozuje. Děti z kuřáckých rodin mají častěji záněty dýchacích cest a středního ucha, ale i některé nádory nebo poruchy chování. Vystavení pasivnímu kouření je dokonce samostatná diagnóza: Z58.7. Pokud by ji třeba pediatr u takového dítěte uvedl, možná by se rodiče nad svým kouřením doma zamysleli.
Co byste doporučila ženám, které kouří a chystají se otěhotnět, ale nejsou schopné s kouřením skoncovat?
Přestat je zcela jistě nejlepší volba. Pokud se nedaří přestat bez pomoci, vyhledat ji, tedy vybrat si některou z možností na webu www.slzt.cz. A nestydět se za to, že přestat kouřit je problém, podobně je na tom u nás většina kuřáků. Většina z celkového počtu přibližně dvou milionů by totiž raději nekouřila, kdyby to ovšem šlo.
Jak může uškodit kouření v těhotenství?
Přirovnala bych to k inhalování výfukových plynů. Každá cigareta poškozuje, to platí nejen pro těhotnou ženu, ale zejména pro plod. Kuřačky mívají asi o týden kratší těhotenství, dítě se tedy rodí nezralejší, mívá asi o 250 gramů nižší hmotnost, vyšší pravděpodobnost vývojových vad a syndromu náhlého úmrtí, dispozici k různým nemocem až po poruchy chování v dospělosti. Většina toho všeho se promítá i do dalších generací, tedy třeba následky kouření babičky na její vnučce. Silným kuřačkám se také může narodit dítě závislé na nikotinu a po porodu prožívá abstinenční syndrom.
