Případné školné by podle expertů mohlo vysokým školám pomoci. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Pokud by česká politická reprezentace zavedla nějakou formu placeného vzdělávání na vysokých školách, akademickému prostředí by to podle ekonomů prospělo. Zároveň by prý paradoxně mohlo dojít k narovnání sociálních nerovností ve společnosti. Jako rektor mírné školné v minulosti podporoval i současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN), v rozhovoru pro CNN Prima NEWS však uvedl, že pod jeho vedením resort nic takového připravovat nebude.
„Zavedení školného není téma, protože čeští politici se napříč spektrem odmítají o této možnosti seriózně bavit. V zásadě se jedná o tabuizované téma. Odložená podoba školného, které by studenti začali splácet, až dosáhnou průměrného či vyššího mzdového ohodnocení, by však mohlo pomoci zvýšit kvalitu českého vysokého školství. Zároveň by se na vysoké školy nehlásili lidé, kteří pouze chtějí získat status studenta, aniž by měli v úmyslu vysokou školu dokončit,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom Štěpán Křeček.
ČTĚTE TAKÉ: Omezení víceletých gymnázií? Naopak, navýšil bych kapacitu těch šestiletých, překvapil Bek
Podle něj by mohlo dojít k narovnání sociálních rozdílů. „Odložené školné by řešilo i situace, kdy někteří lidé nemají ani na hrazení základních nákladů – jídla, ubytování, dopravy, učebnic. Tyto náklady by rovněž mohly být předem propláceny s tím, že by se splácely až ve chvíli, kdy se začne splácet školné, tedy až po získání první dobře placené práce. Správně navržené parametry školného by tak paradoxně mohly odbourávat sociální nerovnosti ve společnosti,“ doplnil poradce premiéra Petra Fialy (ODS).
Podobně hovořil také ekonom Lukáš Kovanda. „Zavedení školného by bylo rozumným krokem jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Je ovšem třeba určité státní podpory sociálně nejslabším domácnostem tak, aby si i ony mohly dovolit poslat děti na vysokou školu. Podpora může spočívat například v odpuštění či snížení školného ze sociálních důvodů. Zřetelná většina domácností však školné může hradit zcela bez státní podpory,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Konec věčných studentů
Podle něj by to mohlo vést také k efektivnějšímu studiu. „Školné by mladé lidi správně motivovalo k tomu, aby se snažili dokončit studium co možná nejdříve. Do značné míry by tak opadl fenomén ‚věčných studentů‘. Lidé by si také pečlivěji vybírali obor studia s tím ohledem, aby se jim peníze investované do studia co možná nejdříve vrátily. Volili by si tak obory, kde jsou celospolečensky k největšímu užitku. Lidé by začínali svoji profesní kariéru dříve, což je prospěšné i z hlediska udržitelnosti důchodového systému.
Bek: Chystám se zavést nové typy vysokých škol. Také ty střední se výrazně promění
Delší povinná docházka by se mohla týkat již dětí, které nastoupí na základní školu v roce 2026, střední školy mají být více všeobecné a naopak odborné znalosti by studenti mohli získat na nově vzniklých polytechnikách. Čerstvý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil o svých plánech na reformování českého vzdělávacího systému.
Zavedení školného by však muselo nutně vést k zásadnějším reformám. „Aby mělo dopady pozitivní a nikoliv negativní, vyžaduje poměrně zásadní modernizaci systému finanční podpory VŠ studia v ČR. A ani ta není na pořadu dne, respektive součástí revidovaného programového prohlášení vlády. Zavedení školného je tedy v Česku jen hudbou vzdálené budoucnosti,“ popsal pro CNN Prima NEWS ekonom a expert na školství Daniel Münich.
Obává se naopak, aby stát svou podporu univerzit spíše neomezoval. „To však nic nemění na tom, že veřejná finanční podpora vysokých škol a vysokoškolského studia v ČR bude dost pravděpodobně výrazně nižší, než by bylo pro budoucnost země ekonomicky výhodné a smysluplné. Samozřejmě v důsledků silných rozpočtových tlaků, které ve výhledu příštích let neustanou, naopak porostou – výdaje na obranu, důchody a zdravotnictví,“ doplnil.
Bek: Jako rektor jsem to podporoval
Také nový ministr školství Mikuláš Bek připouští, že jako rektor školné podporoval, přesto podle něj aktuálně není na stole. „Myslím, že školné není vůbec v tuhle chvíli tématem. Nezastírám, že jsem si vždy myslel, že nějaké mírné školné by bylo v zásadě pozitivní. Říkával jsem to jako rektor univerzity, takže nebudu říkat, že si to nemyslím, stále si to myslím. Chci ale všechny ujistit, že to není žádné politické téma. Za mého úřadování se nic takového připravovat nebude,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Ministerstvo chce jít spíše jiným směrem. „Naopak, co bychom připravit chtěli, pokud získáme prostředky z Evropské unie, je systém vratných grantů či půjček pro studenty, kteří by měli možnost si za výhodných podmínek půjčit peníze a vracet je až po dokončení studia. Je totiž jasné, že ne úplně každý má možnost být podporován rodiči. Ne každý zvládne současně studovat a pracovat, aby se uživil,“ vysvětlil.
„Chceme také standardizovat nabídku stipendií od zaměstnavatelů pro studenty vysokých škol. To by mohlo například pomoci se zajištěním lékařů či učitelů pro některé regiony, kde aktuálně chybějí. Nechci zavádět školné, chci naopak podpořit ty, kteří na studium nemají,“ doplnil Bek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
