reklama

Školy ani učitelé nebyli na inkluzi připraveni, tvrdí NKÚ. Funguje jen díky dotacím

Školy ani učitele ministerstvo školství na inkluzi dostatečně nepřipravilo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prověrka také zjistila, že společné vzdělávání dětí v běžných školách je finančně závislé na penězích z Evropské unie (EU). Podporu získaly v některých případech i projekty, u kterých není jisté, že handicapovaným či jinak znevýhodněným žákům pomohou. Podle ministerstva školství posuzoval NKÚ inkluzi bez širší znalosti problematiky.

reklama

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v ČR v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly ministerstvo školství (MŠMT), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku to bylo přes 32 miliard korun. NKÚ prověřil konkrétní projekty, které z programů získaly více než devět miliard korun.

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016. „Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,“ uvedli kontroloři.

Problémem je podle nich i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na evropských dotacích. NKÚ ministerstvu vytýká to, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj peněz na tyto služby, přitom se za posledních deset let zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu. „Pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,“ konstatoval NKÚ.

MŠMT: Kontroloři na inkluzi nahlíží jednostranně

„Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,“ řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Úřad podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit. Je připraven to udělat mimo jiné na základě zjištění školní inspekce a poznatků škol a školských poraden, dodala.

Inkluze by měla pomoci třeba i žákům z chudých rodin. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina, důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.

U některých projektů pak podle NKÚ není jasné, jak dětem pomohou. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na žáky a rodiče se vůbec nesleduje. Navíc jsou podle NKÚ obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. „V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ sdělili kontroloři.

Z průzkumu NKÚ mezi školami vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků ve třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů.

Tagy:
dotace kritika NKÚ ministerstvo školství Nejvyšší kontrolní úřad Evropská unie inkluze
Je libo onigiri nebo vyžehlenou košili? Konbini jako nečekaný gastrohrdina olympiády
OH 2021

Je libo onigiri nebo vyžehlenou košili? Konbini jako nečekaný gastrohrdina olympiády

Zatímco svět bedlivě sleduje výkony svých sportovců, novináři v Tokiu objevili nečekaného hrdinu olympijských her – japonské nonstop obchody se smíšeným zbožím zvané „konbini“. Ty se ale vymykají všemu, na co jsou lidé zvyklí v Evropě nebo USA. Konbini totiž nabízí vše, co člověk potřebuje k přežití: teplé pokrmy, základní oblečení, toalety zdarma, internet, horkou vodu na nudle, bankomaty i poštovní služby. Navíc se nachází na každém rohu.

Praktičtí lékaři chtějí do ordinací ultrazvuky kvůli lepší diagnóze. Pojišťovny jsou proti
Zdravotnictví

Praktičtí lékaři chtějí do ordinací ultrazvuky kvůli lepší diagnóze. Pojišťovny jsou proti

Praktičtí lékaři by rádi měli ve svých ordinacích ultrazvuky. S jejich pomocí by prý mohli zrychlit a zpřesnit diagnózu a tím urychlit léčbu pacientů. Takovému rozšíření vybavení ale brání pojišťovny, které vyšetření ultrazvukem praktickým lékařům neproplácí. Výhrady k masivnímu rozšíření takových přístrojů mají i ambulantní specialisté.

Dvacet cestujících po srážce vlaků odešlo. Všichni zranění jsou mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, informovali mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé – dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily.

Ani očkování nezaručí bezinfekčnost, řekl Prymula a zkritizoval WHO za třetí dávku vakcíny

Ani po očkování není zaručena bezinfekčnost. Absence vyšší hladiny protilátek ale také nutně neznamená, že jsou daní lidé zcela bezbranní, řekl epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den. Podle něj se zapomíná na buněčnou imunitu, která je přesnějším ukazatelem toho, jak moc se dokáže organismus bránit. Její testování je ale nákladné, dodal na CNN Prima NEWS.

Policie zatkla armádního veterána za squatting. Senior žil v lese téměř 30 let

Policie v americkém státě New Hampshire zatkla muže, který žil téměř tři desetiletí uprostřed lesů. Jednaosmdesátiletý David Lidstone si postavil malou chatu, kterou vybavil solárními panely, ovocnou a zeleninovou zahradou či kurníkem pro kuřata. Ukázalo se ale, že 27 let obýval soukromý pozemek a nyní čelí obvinění z nelegálního squattingu. O jeho případu dnes informovala agentura AP.

reklama

Domácí zpravodajství

Počet nakažených stále klesá. Česko je ale čtvrtou nejhorší zemí v počtu úmrtí na covid

Laboratoře ve středu potvrdily v Česku 205 nových případů nemoci COVID-19, o 11 více než před týdnem. V poslední době počty v mezitýdenním srovnání většinou klesají, naposledy stouply minulý čtvrtek. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, mírně vzrostlo na 0,95. Vyplynulo to z údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví. Tuzemsko je ale čtvrtou nejhorší zemí světa, co se týká počtu úmrtí na covid.

Známý český učitel a básník zemřel na postcovidový syndrom. Lékaři varují před příznaky

V důsledku postcovidového syndromu předminulý týden zemřel montessori pedagog Radek Glabazňa. Zprávu o náhlém úmrtí zveřejnila Asociace Montessori ČR, která o něm mluví jako o velmi schopném kolegovi i skvělém kamarádovi. Zanechal po sobě ženu a čtyři dcery. Postcovidový syndrom se vyznačuje depresí, úzkostí nebo třeba roztěkaností. Experti varují před tím, že ho lidé nemusí přežít nebo budou mít trvalé následky.

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

reklama