Školy ani učitelé nebyli na inkluzi připraveni, tvrdí NKÚ. Funguje jen díky dotacím
Výběr redakce
Školy ani učitele ministerstvo školství na inkluzi dostatečně nepřipravilo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prověrka také zjistila, že společné vzdělávání dětí v běžných školách je finančně závislé na penězích z Evropské unie (EU). Podporu získaly v některých případech i projekty, u kterých není jisté, že handicapovaným či jinak znevýhodněným žákům pomohou. Podle ministerstva školství posuzoval NKÚ inkluzi bez širší znalosti problematiky.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v ČR v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly ministerstvo školství (MŠMT), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku to bylo přes 32 miliard korun. NKÚ prověřil konkrétní projekty, které z programů získaly více než devět miliard korun.
Čtěte také
Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016. „Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,“ uvedli kontroloři.
Problémem je podle nich i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na evropských dotacích. NKÚ ministerstvu vytýká to, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj peněz na tyto služby, přitom se za posledních deset let zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu. „Pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,“ konstatoval NKÚ.
MŠMT: Kontroloři na inkluzi nahlíží jednostranně
„Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,“ řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Úřad podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit. Je připraven to udělat mimo jiné na základě zjištění školní inspekce a poznatků škol a školských poraden, dodala.
Inkluze by měla pomoci třeba i žákům z chudých rodin. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina, důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.
Čtěte také
U některých projektů pak podle NKÚ není jasné, jak dětem pomohou. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na žáky a rodiče se vůbec nesleduje. Navíc jsou podle NKÚ obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. „V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ sdělili kontroloři.
Z průzkumu NKÚ mezi školami vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků ve třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů.
