Nastavená pravidla jsou absurdní. Některé školy je nedokážou splnit, říká Sekyrka

Ze 110 studentů maturitních ročníků Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži do lavic usedlo pouze 16 z nich. Ostatní zůstali na distanční výuce. „Je to z důvodu zachování homogenity našich tříd. Toto pravidlo ministerstva školství nám velmi komplikuje organizaci školního vyučování,“ uvedl ředitel Jan Košárek. Minimálně polovinu předmětů na tomto gymnáziu se učí nadále distančně, většinou se jedná o semináře, které navštěvují studenti z několika tříd.

Antonín Sekyrka, ředitel gymnázia v Českých Budějovicích, označuje nastavená pravidla za absurdní. „Nejvíce nás svazuje situace, kdy u maturitních ročníků na gymnáziu velkou část výuky tvoří takzvané semináře, které se naplňují studenty napříč ročníky, a toto opatření znemožňuje, aby se žáci potkávali. Je to absurdní. Žáci jedou ráno společně městskou hromadnou dopravou, potkávají se před školou a pak se najednou tváříme, že se ve škole neznají,“ uvedl ředitel Sekyra.

Jak vysvětlil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové, aby dodrželi nařízení, ve škole musí pro studenty vytvořit skupiny o čtyřech žácích. S jednou skupinou je učitel a další dvě skupiny po čtyřech a čtyřech žácích jsou samostatně ve třídě, kde je jim přednášena on-line výuka s vyučujícím. „Po skončení vyučování pak žáci společně odcházejí na náměstí. V Českých Budějovicích je spousta stánků s punči. O této absurdní situaci si vypráví a myslím, že jednou budou vyprávět i svým vnoučatům,“ uvedl Sekyrka.

Současné opatření znemožňuje výuku seminářů

V maturitním ročníku jsou podle něj semináře pro studenty důležité. Na základě své další profilace vybírají žáci další volitelné předměty. Například k českému a cizímu jazyku si tak zvolí seminář z matematiky, biologie či chemie.

„Semináře se tvoří napříč maturitními ročníky, to znamená, že ve třídě je třeba dvanáct žáků a tu tvoří dohromady žáci ze třech maturitních tříd,“ vysvětlil Sekyrka, jakou formou se na jejich gymnáziu plní semináře. Dodal, že současným opatřením je tak znemožněna klasická výuka. „V této podobě by pro nás bylo nejspíš optimálnější, kdyby fungovala dál ta distanční,“ dodal.

„My jsme se nejprve zaradovali z toho, že se maturanti vrátí do škol, protože jsme po tom volali hodně dlouho z důvodu, aby se mohli připravovat jak na maturitní zkoušky, tak i přijímací řízení na vysoké školy. O to víc jsme pak byli překvapeni, když jsme zjistili, že toto opatření znemožňuje výuku těch seminářů,“ řekl Sekyrka.

Komunikace je nulová

Ředitel gymnázia dodal, že jim byla odepřena jakákoliv forma komunikace. „My jsme se to dozvěděli víceméně jako příkaz, a to nás právě velice mrzí, že forma komunikace mezi ministerstvem školství, zdravotnictví a oborovými asociacemi je v tuto chvíli nulová, řekl bych,“ dodal.

Sekyrka je zastáncem toho, aby se školy začaly postupně otevírat a žáci vracet do lavic. Školy nevnímá jako masivní přenašeče koronaviru. „Stále sleduji vývoj v sousedním Německu, kde dělají maximum pro to, aby udrželi klasickou prezenční výuku při chodu. Mají zjištěno, že pouze 1,8 procenta žáků je mimo výuku. Jinými slovy 98 procent žáků nadále chodí do škol a jen 0,017 procent žáků bylo nakaženo. „To znamená, že z toho německého pohledu nevnímáme školy jako kritická ohniska pro přenos koronaviru,“ řekl.

Další vývoj vyhlíží s velkými obavami, protože se podle jeho slov nemohou spolehnout na to, co zazní z úst vládních činitelů. „Už je to téměř klišé s výbuchem jaderné elektrárny Temelín a příslibem, že se žáci určitě do čtrnácti dnů vrátí zpět do lavic. Situace trvá téměř měsíc a půl a v momentě, kdy ta čísla začnou kolem Vánoc nebo po nich narůstat, tak se obáváme, že se distanční výuky nezbavíme ani v těch dalších měsících,“ řekl Sekyrka a dodal, že to samozřejmě velmi negativně zasáhne žáky nejen maturitních ročníků gymnázií, ale i středních odborných škol. Tam podle něj absentují praktické dovednosti ve výuce.