Skopeček: ODS se nemá ohlížet na menší strany. Příští rok bude lidem líp

Jak se vám kouká na preference ODS, kdy ANO má 34,5 procenta a ODS 12,5 procenta? A neodpovídejte mi prosím, že největším průzkumem preferencí jsou volby a všechno ostatní je jedno.
To je ale pravda s těmi volbami. Každopádně s preferencemi kolem 13 procent nemůžeme být spokojeni. Preference ani jiné průzkumy nepřeceňuji. Nemyslím si, že by na jejich základě měla politická strana okamžitě měnit strategii. Ale pokud jde o dlouhodobý trend, zavírat oči před tím není možné. Chceme-li do budoucna hrát dominantní roli v Poslanecké sněmovně a ve vládě, tak se s takovými preferencemi smiřovat nesmíme. Největším nebezpečím by bylo, kdybychom si na ta čísla zvykli a měli pocit, že když to dostaneme ze 13 o pár procent nahoru, tak máme vyhráno. Musíme mít daleko vyšší cíle.

ČTĚTE TAKÉ: Výborný: Obchodníci se chovají nemravně a nefér, ale žádné páky na ně vlastně nemám

Jaké?
Náš mentální cíl by měl být rozhodně nad 20 procent, až k 30 procentům. Přeji si, aby ODS byla znovu tou velkou stranou, kterou byla. Musíme si ale uvědomit, že hnutí ANO je hegemonem na určité straně politického spektra, od středu napravo je to více rozdrobené. Konkurujeme si částečně s TOP 09, konkurujeme si částečně s lidovci, ale i se STAN. Takovou míru konkurence v levé části politického spektra hnutí ANO nemá, jakkoliv si zoufám, že je tradiční pravolevé ukotvení politických stran rozmazáno více než kdykoliv dříve. ODS se nicméně ve smyslu rozdrobenosti politického spektra nemá na menší subjekty ohlížet a má být magnetem od středu napravo.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ministr Dvořák k opozici: Strašíte, že budeme jíst hlínu. Bída nebude, přichází sklizeň

Jak chcete být tím magnetem? Zatím se to moc nedaří.
Takovou otázku nelze zodpovědět pár větami. Musíme brát v potaz i to, že jsme krátce za polovinou mandátu této vlády, nastoupili jsme v objektivně složitých podmínkách, převzali jsme zadluženou zemi po covidu, začala válka na Ukrajině, energetická krize.

Tím dokola argumentuje snad každý z vládních stran. Ale jak tedy chcete zabránit dalšímu propadu ODS a ten trend změnit?
To nebyla a nemůže být výmluva, jen si uvědomme, že vláda nastoupila do jisté společenské, ekonomické a bezpečnostní situace a nálady. Vláda začala dělat kroky, které jsou potřebné a zároveň nejsou oblíbené. Ale abych odpověděl na vaši otázku, z pohledu preferencí ODS je důležité, abychom co nejvíce prosazovali autentickou pravicovou politiku. Tak jednoduché a zároveň strašně složité to je.  Abychom dokončili témata, která od nás voliči chtěli.

Vysoká míra inflace je teď nejdůležitější téma.

Co konkrétně?
Velkým tématem voleb byla změna. Slíbili jsme, že budeme dávat dohromady veřejné finance. Že budeme zlepšovat a zkvalitňovat podnikatelské prostředí, odstraňovat přemíru regulací a dotací, které podnikatelské prostředí a trh křiví. Slíbili jsme, že uděláme změny v penzijním systému, aby byl udržitelný. Leccos z toho už se prosadit podařilo, ale ve zbytku volebního období musíme přidat a řadu věcí dotáhnout. Lidé nás nevolili, abychom dělali věci polovičatě. Nesmíme se bát politicky citlivých kroků. Obrovské téma musí být energetika a energie. Nejde jen o ceny, ale abychom nějakou energii v nadcházejících letech za konkurenceschopné ceny vůbec měli. Jsem rád za začátek renesance jaderné energetiky na domácí i evropské půdě, který jde za současnou vládou. Za nedobrou náladou ve společnosti je i vysoká míra inflace. Komplikuje život v České republice, brzdí české hospodářství, způsobuje pokles reálných mezd a životní úrovně. To je podle mě stále to vůbec nejdůležitější téma pro českou hospodářskou politiku.

Mohl byste jako ekonom lidem vysvětlit, na co se mají připravit od nového roku? O kolik budou mít kvůli konsolidačnímu balíčku reálně míň peněz? Čísla se totiž dost různí.
Je to trošku věštění z křišťálové koule, ale jsem přesvědčen, a čísla to naznačují, že by se lidem v průměru měla zvýšit životní úroveň. Kdybychom to chtěli postavit na číslech, nejdůležitějším, od jakého se odrazit, je budoucí vývoj mezd versus vývoj inflace. Ta by měla v příštím roce klesat a v posledních měsících by se mohla přiblížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Dá se očekávat, že nominální mzdy porostou a že příští rok bude po dvou nešťastných letech s klesajícími reálnými mzdami prvním, kdy bude růst nominálních mezd vyšší než míra inflace. Reálný růst mezd tak bude kladný. Pro domácnosti to bude rok, kdy se nadechnou a situace se trochu zlepší. I přes ten konsolidační balíček. Klíčové také bude, jak se budou vyvíjet náklady na energie. Příští rok ale bude líp. Nebude to na bouchání šampaňského, ale určitě to nebude více složité než letos.

Ztotožňujete se s tím, co uvedl jihočeský hejtman Martin Kuba v rozhovoru pro Právo – že lidé čekají od premiéra řešení, ne konstatování? Nebo by politici ODS naopak neměli takové věci veřejně říkat a podkopávat autoritu svého předsedy?
S větou, že lidé očekávají od jakéhokoliv politika řešení namísto konstatování, nelze nesouhlasit. Ale otázka míří na míru kritiky premiéra. Považuji za chybné oba extrémy. Kdyby člověk z nějaké politické strany zavíral oči nad realitou a nebyl schopen kritické diskuze, tak je pro danou stranu zbytečný, protože ji nikam neposouvá a nedává ostatním zpětné zrcadlo. Byla by to falešná loajalita, která politickou stranu ve výsledku poškozuje. Na druhé straně není dobře od první chvíle střílet do vlády vedené předsedou, který má legitimitu vzešlou z kongresu. Já se snažím vládu hájit, kde to jde. Na některé věci, které přijala jako kompromis v koalici, mám jako ekonom jiný názor. Snažím se ho nejprve prosadit uvnitř naší politické strany, případně férově řeknu voličům, že to vidím třeba trochu jinak. Ale snažím se to dělat tak, abych vládě neokopával kotníky.

Z Andreje Babiše neudělají píáristé intelektuála, z Petra Fialy těžko bude bodrý bavič.

Není podle vás premiér odtržený od reality?
Nemyslím si to. Vždy se divím tvrzením, že politici jsou odtrženi od reálného života. Každý z nás pochází z nějakého regionu, města, nežijeme uzavřeni s našimi rodinami v budovách Sněmovny, aniž bychom vyrazili ven. Máme sousedy, naši partneři mají svá vlastní civilní zaměstnání, máme děti, které vodíme do škol, potkáváme se tam s rodiči, chodíme nakupovat, což u nás spíš zařizuje manželka, ale to asi není dané jen tím, že jsem v politice (smích). Méně často, ale i já samozřejmě chodím normálně nakupovat. Jste-li ve špičkové ústavní funkci jako premiér, kdy máte od rána do večera naplánovaný program, potkáváte se s premiéry jiných zemí a jednáte s ministry, limituje se prostor pro setkání s běžnějším životem. Ale určitě to není tak, že bychom jako politici žili mimo reálie.

Pomohlo by ODS, kdyby byl premiér víc lidový?
Žádný politik nemůže uspět, pokud se bude stylizovat do role, která mu není vlastní. Pan premiér je profesor, vzešel z akademického světa, řídil univerzitu. Čekat, že se bude schopen přetavit do politika typu lidového baviče, je hloupost. Byla by chyba se o to snažit. Celá řada voličů na něm vzdělání a předchozí kariéru oceňuje. Jde spíš o to, aby každý politik dokázal využít svých silných stránek. Z Andreje Babiše neudělají píáristé intelektuála, z Petra Fialy těžko bude bodrý bavič.

ODS ve sto bodech sepsala vládní úspěchy, rozeslala je svým členům a ti je mají dál šířit. Chlubíte se například zvýšením důchodů, zvýšením rodičovského příspěvku, jednorázovým příspěvkem na dítě ve výši pět tisíc korun. Je tohle vizitka pravicové konzervativní strany, která chce konsolidovat veřejné finance?
Ve chvíli, kdy vypukne energetická krize a ve společnosti je silné téma sociálního napětí, je i pro pravicového politika odpovědné, že se pokusí zajistit sociální smír prostřednictvím sociálního systému. Funkční sociální systém a sociální politika není nic levicového. Levicové je, když je sociální politika zneužívána k nakupování voličů před volbami, když se utrácí peníze daňových poplatníků plošně a příjemci dávek jsou i ti, kteří je nepotřebují nebo zneužívají. A v těch 100 bodech je i celá řada věcí, které pravici sluší hned na první pohled – dva antibyrokratické balíčky, pokles počtu státních zaměstnanců, pokles objem platů pro veřejný sektor, zjednodušení daňového systému.

ODS vždy volili mimo jiné živnostníci. Byli jste pro ně zárukou, že se jim nebudou zvyšovat odvody. Právě k tomu ale v úsporném balíčku došlo, i když Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura opakovaně slibovali opak. Nebojíte se, že ti živnostníci přesedlají jinam? Proč by měli ODS ještě věřit?
Živnostníky je potřeba hýčkat, jsou solí ekonomiky. Jsou to lidé, které bychom měli mít za vzor, protože vzali osud do vlastních rukou a přesto, že to mají složitější než velké korporace, se snaží uživit a od státu toho moc nechtějí. Věřím, že je vláda stále hájí dostatečně. Nebyl jsem ten, který by v rámci konsolidačního balíčku preferoval zvyšování daní pro jakoukoliv skupinu, tedy ani pro živnostníky. Na druhé straně jsme pro živnostníky zvýšili hranici obratu na dva miliony korun pro registraci k plátcovství DPH. Zrušili jsme EET, což celá řada živnostníků požadovala, zrušili jsme silniční daň a celou řadu další administrativy v rámci dvou zmíněných antibyrokratických balíčků. To jsou propodnikatelské kroky.

Nedávno jste oznámil, že chcete být středočeským hejtmanem. Proč? Jste tak trochu zhrzený, že vám nedali místo ve vládě?
Nejsem zhrzený a snad nic takového nevyzařuji. Netajím se tím, že jsem se na exekutivní roli v minulých volebních obdobích připravoval a nebudu lhát, že mě nezamrzelo, že se tak nestalo. Na druhé straně ale respektuji právo a zodpovědnost pana premiéra vybrat si do vlády ty, se kterými chce spolupracovat. Krajské volby jsou pro mě výzva a jdu do nich s nikoliv negativní, ale pozitivní motivací Středočeský kraj posunout dopředu a zkvalitnit ho jako místo pro život. Je to výzva i proto, že krajské volby pro nás jako vládní stranu nebudou jednoduché. Nejdu ale do neznámého prostředí. V krajské politice jsem strávil 16 let jako zastupitel Středočeského kraje, byl jsem radní¨m pro vzdělávání a sport, předsedou finančního výboru. Exekutivní charakter role hejtmana je něco, co mne motivuje o tuto roli usilovat.

Někteří hejtmani ODS jsou kolikrát slyšet víc než ministři, třeba zmiňovaný hejtman Kuba. Chcete jít tedy touto cestou, že bude snazší promlouvat do vládní politiky?
Do celostátní politiky promlouvám už nyní a nepřestanu ani tehdy, pokud by mě Středočeši zvolili hejtmanem, o tom to není. Středočeský kraj má obrovský potenciál, je to velký a bohatší region. Zatímco v minulých obdobích to byl Středočeský kraj, který určoval trend a ostatní kraje se na něj dívaly jako na dobrý příklad, teď mám pocit, že vůdčí roli přejal Jihočeský kraj. Hlavní motivace v krajských volbách je toto změnit.

Takže nesouhlasíte s tím, jak kraj vede hejtmanka STAN Petra Pecková?
Neříkám, že kraj dělá špatnou práci a vyvíjí se špatným směrem. Jen mám pocit, že ten potenciál je větší. Proto mám ambici do toho jít, abychom ho posunuli ještě dál a rychleji. Ale kdybych byl absolutně spokojený, tak samozřejmě nekandiduji.

Co byste tedy chtěl zlepšit?
Naší výhodou i nevýhodou je blízkost Prahy – bohatého ekonomického centra. Kraji to velmi pomáhá, ale zároveň to s sebou nese jistá negativa. Třeba středočeské silnice jsou o to více zatěžovány, je proto potřeba se zaměřit na kvalitu silnic a dopravní obslužnost, aby se Středočeši dostali snadno do Prahy a zpět – nejen zaměstnanci, ale i studenti. S tím souvisí dostavba pražského okruhu jako jasná priorita. V okrajových částech Prahy a ve středních Čechách roste rychle počet obyvatel, ne stejným tempem se stíhá rozvíjet veřejná infrastruktura, kraj v těchto místech musí investovat rovněž. Je potřeba posílit kapacity škol a školek. Po Davidu Rathovi bylo školství popelkou, deficit v investicích tam pořád je. Takže více investovat do středního školství a přizpůsobit středoškolské obory poptávce a potřebám pracovního trhu. A samozřejmě dál rozvíjet středočeské nemocnice, aby Středočeši nemuseli jezdit do fakultních nemocnic do Prahy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klidně si to rozdám s Pitomiem na střelnici, napsala Černochová v reakci na Okamurův rýpanec. Podívejte se na Partii Terezie Tománkové.