Poslanecká sněmovna se sešla ke kontroverzním bodům. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Opoziční ANO a SPD neprosadily ve Sněmovně návrhy na odmítnutí dohody o reformě migračních pravidel Evropské unie. Poslanci naopak na závěr středeční mimořádné schůze svolané z podnětu ANO přijali usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka. Předtím bez výsledku debatovali pět hodin o zpřísnění zákona o střetu zájmů označovaného jako lex Babiš. Debata má pokračovat v pátek, koalice prosadila hlasování o návrhu v 11:00. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování sněmovní debaty o sporném zpřísnění zákona o střetu zájmů i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dostatečný čas a prostor se vyjádřit.
„Aspoň víme, kdo je kdo a kde stojí,“ komentovala výsledek hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Téma migrační reformy podle ní pro ANO nekončí. Předseda SPD Tomio Okamura se pozastavil nad tím, že koaliční poslanci nepodpořili návrh usnesení jeho hnutí, podle kterého nelegální migrace dlouhodobě a zásadně ohrožuje bezpečnostní situaci v Česku. „Pro nás je to úplně nepřijatelný postoj,“ řekl.
ČTĚTE TAKÉ: Šlachta ke kauze Nečasové: Máme dvě spravedlnosti. Pro politiky, další pro obyčejné lidi
Podle Sněmovny je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka, je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Přijaté usnesení prakticky kopíruje stanovisko, jak ho před poslanci přednesl Fiala. „Kompromis, který je tam přijatý, odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky,“ řekl. Pokud by Česko jen přihlíželo, mohlo by to podle premiéra vést k ohrožení jeho bezpečnosti. Premiér ale také řekl, že navrhovaná reforma patrně nenalezne podporu v Evropském parlamentu.
Přijatá reforma migračních pravidel Evropské unie je nesporným úspěchem dlouhodobého českého vyjednávání, řekl poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj tomuto tématu málokdo rozumí a šíří se zkreslené představy o tom, co Česká republika ve skutečnosti podpořila. Dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne je podle Rakušana „jednoznačným úspěchem České republiky a evropské politiky a jednoznačným základem pro to, aby se Evropě dařilo čelit migraci“.
Předseda ANO Andrej Babiš řekl, že evropská dohoda je v rozporu s tím, co má vláda ve svém programovém prohlášení, a znamená povinnost přijetí 30 tisíc migrantů ročně. „Nerozumím, co se stalo, že pan ministr to odsouhlasil,“ řekl. „Je to špatně a nebude to fungovat,“ uvedl k reformě Babiš. Migrační kvóty se podle něho vracejí jiným způsobem, byť to Rakušan již dříve odmítl s tím, že kvůli ukrajinským uprchlíkům se přijímání dalších migrantů na Česko nebude vztahovat. ANO chtělo, aby Sněmovna migrační reformu odmítla a aby byl Rakušan odvolán, neboť ke schválení reformy neměl mandát vlády. Babiš mluvil o zničení Evropy nejen zelenou politikou, ale také migranty, což chce použít jako téma pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce.
Předseda SPD Tomio Okamura označil Rakušanův souhlas s dohodou za vlastizradu. Ministr vnitra by podle něj měl odstoupit z funkce a celá vláda by měla podat demisi. O české vládě hovořil jako o kolaborační nebo vlastizrádné a tvrdil, že chce z Česka udělat zemi imigrantů. „Brusel a evropské státy musejí zrušit podporu migrace,“ prohlásil Okamura. SPD podle něj požaduje obnovení ochrany státních hranic a důsledné vracení migrantů do země původu. Vláda podle SPD a ANO měla reformu po vzoru Polska a Maďarska odmítnout.
Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jejich zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím, zejména na jihu Evropské unie, v případě potřeby pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
Schillerová: Jde o prohlubování protiprávního stavu
U lex Babiš zdůvodnil předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný nabídku večerního pokračování jednání i tím, že by se nynější debata nad zákonem mohla posunout od dvouminutových faktických poznámek ke standardní rozpravě. Ta byla po tříhodinové slovní přestřelce mezi zástupci ANO a vládních stran zahájena až ve 12:30 a vystoupili v ní bez omezení řečnické doby pouze předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a místopředsedové Sněmovny Karel Havlíček a Klára Dostálová.
„Chápu, že vám teče do bot, že byste tu kaši rádi nastavili. Nebudeme se podílet na prohlubování protiprávního stavu,“ zdůvodnila Schillerová opoziční veto na večerní pokračování debaty. Podle ANO je zpřísnění zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš, ústavně nepřípustným přílepkem k novele o sdružování v politických stranách, který má změnit řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Koalice jej prosazuje v rozporu s pravidly jednání Sněmovny, tvrdili zástupci ANO, kteří v případě prosazení úpravy chtějí požádat Ústavní soud o její zrušení.
Zástupci ANO si dopoledne stěžovali na to, že neměli dostatek času se vyjádřit ke spornému zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek, které by se vztahovalo na expremiéra a předsedu ANO Andreje Babiše a které navrhl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Dostálová zaspekulovala, že za Michálkovým pozměňovacím návrhem mohou být „pomstychtivé pudy“. Podle Schillerové je odpor proti Babišovi lepidlem současné vládní koalice. „Vaší klovatinou je ‚antibabiš‘,“ prohlásila. Také Havlíček označil Michálkův postup za posedlost Babišem. ODS vytkl, že vychází vstříc aktivistickým a progresivistickým Pirátům. „Kvůli moci jste se nechali převálcovat ultralevičáky,“ řekl.
Hnutí ANO oddálilo hlasování o předloze v únoru a následně v polovině května. Michálkův pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Ve středu odpoledne se politici budou zabývat migračními pravidly Evropské unie. Lídři opozičních ANO a SPD mluví o přijetí pravidel ministry vnitra členských zemí jako o zradě a o selhání vlády, když podle nich podpořila povinnou solidaritu a přerozdělování imigrantů. Naopak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dohodu považuje za úspěch, neobsahuje podle něj kvóty, ale solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým státům.
