Milost pro Janu Nečasovou nazval Robert Šlachta (Přísaha) prasárnou a pošlapáním spravedlnosti. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS doplnil, že vzhledem ke kauze musí mít občané pocit, že v Česku existují dvě spravedlnosti – jedna pro obyčejné občany a další pro lidi „nahoře“ kolem politiků.
„Došlo k politickému zásahu a občané vidí, jak se spravedlnost dá praktikovat ze strany politiků. Je to nevysvětlitelný a nepochopitelný zásah. Občané musí mít pocit, že v Česku existují dvě spravedlnosti: jedna pro obyčejné občany, druhá pro lidi nahoře kolem politiků. Kdyby byla tato kauza u občana, tak už má dávno odsezený trest,“ zdůraznil Šlachta.
Šlachta: Šla by sedět
Milost pro někdejší šéfku kabinetu a manželku expremiéra Petra Nečase (ODS) Janu Nečasovou bývalý policista a politik, který v roce 2013 vedl zásah na Úřad vlády, označil za prasárnu a pošlapání spravedlnosti. Za tím si stojí. „Lidé by měli vědět, když je udělena milost v podmíněném trestu, tak proč to je? Není to proto, že vedla deset let život jako spořádaný občan. Je to proto, že je zde druhá kauza, kde je Nečasová souzena v další korupční aféře. Pokud by také dopadlo podmíněně, tak by šla sedět,“ pokračoval.
Doplnil, že soudkyně, která ji zprostila, podle dalšího soudu pochybila a celá kauza se od prosince minulého roku soudí znovu. „Je to jasná souvislost. Proč by se jinak dávala milost v podmínečném trestu?“ ptal se Šlachta. Hostem pořadu byl také odborník na justici Petr Dimun. Uvedl, že milost a kauza Nečasové je věc, která vzbuzuje emoce. „Na milost má však prezident právo. Jaké jsou důvody, o tom můžeme spekulovat,“ uvedl.
Podotkl, že celý případ je velmi specifický. „Doufám, že už se v české historii nebude opakovat. Specifická je kauza tím, kam až zasahovala, svým způsobem provedení, právními spory... Je to však politické rozhodnutí, na nějž má prezident právo,“ doplnil.
Fiala v abolici dělá správný krok
Kromě milosti pro Nečasovou se v pořadu řešila také abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků z Hradu. Podle informací Deníku N požadoval prezident v létě minulého roku po premiérovi Petru Fialovi (ODS) spolupodepsaní příslušných dokumentu. Jednalo se o případ skartace vrbětické zprávy a únik informací Bezpečnostní informační služby (BIS). Premiér však nevyhověl.
„Je otázkou, zda má abolice v pravomocích své místo. Myslím, že stále jsou zastánci, ale i řada kritiků. Stejně tak ale existuje pojistka,“ podotkl Dimun s odkazem na nutnou kontrasignaci abolice prezidenta ze strany premiéra. Šlachta dodal, že nerozumí tomu, že když Fiala odmítl podepsat abolici, tak proč se neozval i vůči milosti pro Nečasovou.
K situaci se vyjádřil také europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Fiala dělá správný krok. Jako rozumný premiér jednoznačně věc posuzuje. Pokud se potvrdí, že nevyhověl Zemanovi a neumožní, aby se okolí Zemana vyvinilo z možných trestných činů, bude to správný postup. Kvituji, že Fiala nepodepíše všechno, co mu Zeman předloží. Předseda vlády nemá být automat, který prezidentovi všechno podepisuje,“ uvedl.
