Šlachta ke kauze Nečasové: Máme dvě spravedlnosti. Pro politiky, další pro obyčejné lidi
Milost pro Janu Nečasovou nazval Robert Šlachta (Přísaha) prasárnou a pošlapáním spravedlnosti. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS doplnil, že vzhledem ke kauze musí mít občané pocit, že v Česku existují dvě spravedlnosti – jedna pro obyčejné občany a další pro lidi „nahoře“ kolem politiků.
„Došlo k politickému zásahu a občané vidí, jak se spravedlnost dá praktikovat ze strany politiků. Je to nevysvětlitelný a nepochopitelný zásah. Občané musí mít pocit, že v Česku existují dvě spravedlnosti: jedna pro obyčejné občany, druhá pro lidi nahoře kolem politiků. Kdyby byla tato kauza u občana, tak už má dávno odsezený trest,“ zdůraznil Šlachta.
Čtěte také
Šlachta: Šla by sedět
Milost pro někdejší šéfku kabinetu a manželku expremiéra Petra Nečase (ODS) Janu Nečasovou bývalý policista a politik, který v roce 2013 vedl zásah na Úřad vlády, označil za prasárnu a pošlapání spravedlnosti. Za tím si stojí. „Lidé by měli vědět, když je udělena milost v podmíněném trestu, tak proč to je? Není to proto, že vedla deset let život jako spořádaný občan. Je to proto, že je zde druhá kauza, kde je Nečasová souzena v další korupční aféře. Pokud by také dopadlo podmíněně, tak by šla sedět,“ pokračoval.
Doplnil, že soudkyně, která ji zprostila, podle dalšího soudu pochybila a celá kauza se od prosince minulého roku soudí znovu. „Je to jasná souvislost. Proč by se jinak dávala milost v podmínečném trestu?“ ptal se Šlachta. Hostem pořadu byl také odborník na justici Petr Dimun. Uvedl, že milost a kauza Nečasové je věc, která vzbuzuje emoce. „Na milost má však prezident právo. Jaké jsou důvody, o tom můžeme spekulovat,“ uvedl.
Podotkl, že celý případ je velmi specifický. „Doufám, že už se v české historii nebude opakovat. Specifická je kauza tím, kam až zasahovala, svým způsobem provedení, právními spory... Je to však politické rozhodnutí, na nějž má prezident právo,“ doplnil.
Čtěte také
Fiala v abolici dělá správný krok
Kromě milosti pro Nečasovou se v pořadu řešila také abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků z Hradu. Podle informací Deníku N požadoval prezident v létě minulého roku po premiérovi Petru Fialovi (ODS) spolupodepsaní příslušných dokumentu. Jednalo se o případ skartace vrbětické zprávy a únik informací Bezpečnostní informační služby (BIS). Premiér však nevyhověl.
„Je otázkou, zda má abolice v pravomocích své místo. Myslím, že stále jsou zastánci, ale i řada kritiků. Stejně tak ale existuje pojistka,“ podotkl Dimun s odkazem na nutnou kontrasignaci abolice prezidenta ze strany premiéra. Šlachta dodal, že nerozumí tomu, že když Fiala odmítl podepsat abolici, tak proč se neozval i vůči milosti pro Nečasovou.
K situaci se vyjádřil také europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Fiala dělá správný krok. Jako rozumný premiér jednoznačně věc posuzuje. Pokud se potvrdí, že nevyhověl Zemanovi a neumožní, aby se okolí Zemana vyvinilo z možných trestných činů, bude to správný postup. Kvituji, že Fiala nepodepíše všechno, co mu Zeman předloží. Předseda vlády nemá být automat, který prezidentovi všechno podepisuje,“ uvedl.
Čtěte také
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
