Slovensko schválilo obrannou dohodu s USA
Slovenští poslanci si ve středu navzdory obstrukcím opozice, které dospěly až potyčce na půdě Národní rady, odhlasovali obrannou dohodu s USA. Američtí vojáci tak získávají možnost využívat dvě vojenská letiště v zemi, zatímco Slováci by od USA měli dostat peníze na jejich rekonstrukci a údržbu. Smlouvu již v minulém týdnu v zámoří podepsal ministr obrany Jaroslav Naď a nyní ji ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová.
Představitelé slovenské vlády označili mezivládní dohodu s USA o spolupráci v obraně za krok ke zvýšení bezpečnosti Slovenska a za potvrzení jeho zahraničněpolitické orientace. Dokument, na jehož základě má Slovensko šanci získat od USA dar přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na modernizaci vojenských letišť Kuchyňa a Sliač, podepsal Naď minulý týden při návštěvě Spojených států. Podle něj po podpisu smlouvy prezidentkou začnou jednání o uzavření vykonávacích smluv.
Rvačka a polévání ve slovenském parlamentu. Krajně pravicoví poslanci narušili schůzi
Úterní schůzi slovenské Národní rady narušili zákonodárci krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) kontroverzního poslance Mariana Kotleby. Ti nejprve zablokovali řečnický pult se slovenskou vlajkou v rukách a poté, co před ně předstoupila dvojice vládních poslanců s ukrajinskou vlajkou, došlo i na polévání vodou. Nakonec Kotlebovci svým kolegům ukrajinskou vlajku vytrhli z rukou. Schůze byla přerušena.
Úterní jednání sněmovny o dohodě zejména poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) provázeli obstrukcemi, pískotem na píšťalky či pouštěním sirény v jednacím sále. Kvůli tomu parlament večer hlasováním rozpravu předčasně ukončil.
Opozice včetně sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica tvrdila, že Slovensko se na základě zmíněné dohody stane vazalem a že bude omezena suverenita země. Vládní politici tato tvrzení odmítli a připomenuli, že o dohodě začalo Slovensko vyjednávat v době, kdy byl u moci právě Směr-SD. Za vlády Ficovy strany Slovensko od Spojených států také nakoupilo vojenské vrtulníky a stíhačky.
„Evropský kontinent, včetně Slovenska, je už několik let terčem hybridních útoků, včetně masivní dezinformační kampaně. Jejím teritoriem jsou lidské mysli a jejím cílem je oslabení našich institucí, destabilizace naší společnosti a snaha ještě více nás vzdálit od našich spojenců. Přijímání této dohody bylo rovněž mohutně doprovázeno šířením dezinformací,“ uvedla prezidentka Čaputová v prohlášení k ratifikaci smlouvy. „Dohoda nepředstavuje konec slovenské suverenity, právě naopak,“ řekl premiér Eduard Heger po hlasování parlamentu.
Fico spouští petici na referendum
Fico ohlásil sbírání podpisů pod petici za vypsání referenda o dohodě. „Spouštíme petiční akci. Součástí bude i otázka, která se týká i této zrádcovské dohody. Věřím, že občané Slovenské republiky řeknou této smlouvě ne,“ řekl novinářům expremiér.
Slovensko ve varu. Fico tepe vládu a Čaputovou kvůli americkým vojákům, jeho SMER roste
Slovensko poslední týdny zažívá velmi napjaté období. Do ostrého sporu se dostala slovenská vláda a prezidentka Zuzana Čaputová na straně jedné a opoziční síly v čele s expremiérem Robertem Ficem na straně druhé. Politici se přou kvůli obranné dohodě mezi Slovenskem a USA, která umožňuje americkým vojákům využívat například vojenská letiště. Fico a jeho spojenci to kritizují. Straně SMER navíc rostou preference, dokonce se vrátila do čela průzkumů.
Ten už dříve tvrdil, že v referendu bude i otázka o předčasných parlamentních volbách. Vypsání nových voleb požadovala už loni petice, kterou podpořil i Směr-SD, ústavní soud ale rozhodl, že navrhovaná otázka není v souladu s ústavou.
Dohodu s USA při hlasování podpořilo 79 ze 140 přítomných poslanců, několik vládních zákonodárců bylo proti nebo nehlasovalo. Pro schválení byly třeba hlasy alespoň 76 poslanců, tedy nadpoloviční většiny 150členné sněmovny.
Podle slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinky je zmíněná dohoda pro Slovensko nevýhodnější, než byla smlouva o pobytu sovětských vojsk v někdejším Československu po jeho vojenské okupaci z roku 1968. Žilinku za tento postoj kritizovala například vicepremiérka Veronika Remišová, Čaputová to označila za nepochopení faktů a za projev neúcty vůči obětem invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Demonstrace před Národní radou
V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 % Slováků vyslovilo proti dohodě s USA, opačný názor mělo 32 % respondentů.
Čaputová prosadila k dohodě takzvanou interpretační doložku, podle které se dokumentem nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly k dohodě i Spojené státy. Američtí vojáci v minulosti opakovaně cvičili na Slovensku.
Stovky Slováků navíc přišly před Národní radu během schvalování dohody s USA protestovat. Jejich úsilí přišli na demonstraci podpořit právě zástupci současné opozice, konkrétně Kotleba i Fico.
