směrnice

Co je a co není kritická infrastruktura v oblasti informačních technologií, je naprosto zásadní otázka. Nalézt na ni odpověď se nyní snaží soukromí poskytovatelé telekomunikačních a informačních služeb na straně jedné a stát prostřednictvím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na straně druhé. „Snažíme se státu sdělit, že nejsme proti regulaci, ale že je zapotřebí ji vytvářet na základě dialogu s námi,“ řekl CNN Prima NEWS Jakub Rejzek, šéf organizace, která zastupuje nemalou část informačního a telekomunikačního sektoru.

Senát schválil evropskou směrnici, která zakazuje výrobu i prodej plastových příborů, talířů, brček i dalších jednorázových plastových výrobků. Norma, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní poputuje k posouzení prezidentovi Miloši Zemanovi.

Senát patrně zakotví v zákoně povinnost poskytování informací o výši platů a odměn vysokých státních úředníků. Schválení vládní novely o svobodném přístupu k informacím doporučil plénu garanční ústavně-právní výbor. Údaje by měly podle zákona dávat také nově vymezené veřejné podniky.

Regulace Evropské unie vyžaduje od všech výrobců aut, aby do svých vozů od července 2022 instalovali systém, který bude řidiče varovat při překročení maximální povolené rychlosti. Použije k tomu například nepříjemné zvukové signály.

Elektronická komunikace bude pod bedlivou kontrolou. Zásadní zásah do soukromí v úterý odhlasoval Evropský parlament. Jako důvod uvedl boj proti dětské pornografii. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) novou směrnici kvituje, naopak místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) se proti narušování soukromí ohrazuje. „Nepřipadá mi to v pořádku. Piráti hlasovali proti masivnímu šmírování,“ prohlásil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.

Poslance čeká jednání o návrhu zákona o ochraně oznamovatelů z dílny ministerstva spravedlnosti. Jedná se již o třetí verzi legislativní normy, která má chránit takzvané whistleblowery. Přestože se ministerstvo vypořádalo s řadou připomínek, v předloženém návrhu zůstala například možnost prolomit bankovní tajemství. Zákon přitom musí být účinný nejpozději v prosinci tohoto roku.

Firmy nad padesát zaměstnanců a větší obce a města budou muset zřídit systém oznamování protiprávního jednání a pověřit člověka, který by tato oznámení posuzoval. Předpokládá to návrh zákona o ochraně takzvaných whistleblowerů, který předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Sněmovna přes odpor SPD a ODS podpořila vládní novelu zákona, která v souladu s unijními směrnicemi zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojního průkazu. Novela omezuje mimo jiné i držení historických a znehodnocených zbraní. Do přísnější kategorie budou nově spadat také plynové zbraně.