směrnice

Česko má před sebou další obrovský výdaj. Řádově srovnatelný s nákupem a provozem stíhaček F-35 nebo stavbou jaderného bloku. Stojí za ním směrnice o energetické úspornosti budov, která je součástí Green Dealu a má snížit emise domů. V nových budovách mimo jiné zakazuje topení plynem. Podle informací CNN Prima News vychází náklady státu na více než půl bilionu korun v příštích deseti letech.

Evropský parlament odhlasoval právo zákazníka na opravu. Vyjasňuje tak povinnosti výrobců opravovat zboží i po uplynutí záruční lhůty. Podle zakladatele organizace Opravme Česko Jana Charváta by tak mohla skončit takzvaná „kazítka“.

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Komise o tom informovala v prohlášení. Česku byla zaslána formální výzva kvůli porušení povinnosti vyplývající ze směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany a ze Smlouvy o fungování Evropské unie, uvedla EK. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které komise nyní poukázala.

Vláda schválila sjednocení nabíječek, budou se používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C, uvedl na Twitteru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Norma přenáší do českého prostředí předlohu loni schválenou na půdě Evropského parlamentu. Týkat se bude i zařízení od americké společnosti Apple, která dosud operovala s vlastním typem kabelů.

Na neodnímatelná víčka u PET lahví, které už zavedla společnost Coca-Cola, se v posledních dnech a týdnech strhla pozornost. Zatímco výrobce uvádí, že jde jen o nepatrnou změnu, řada lidí inovaci silně kritizuje. A nový uzávěr se stal i předmětem vtipů. Evropská unie si však slibuje, že tato změna bude mít pozitivní dopad.

Investovat musíme a budeme. Díky schválenému návrhu Evropské unie za vytápění ušetříme poměrně hodně peněz, má to smysl. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS těmito slovy bránil návrh směrnice na podporu renovací budov europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Jeho kolegyně z Evropského parlamentu a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná však návrh odsuzovala. „Jsou to blbosti a nechápu, jak tohle někdo může brát vážně. Jsou to Pohádky ovčí babičky, které si vymýšlíte, ale zaplatí je občané Česka, a to mnohonásobně,“ zuřila.

Co je a co není kritická infrastruktura v oblasti informačních technologií, je naprosto zásadní otázka. Nalézt na ni odpověď se nyní snaží soukromí poskytovatelé telekomunikačních a informačních služeb na straně jedné a stát prostřednictvím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na straně druhé. „Snažíme se státu sdělit, že nejsme proti regulaci, ale že je zapotřebí ji vytvářet na základě dialogu s námi,“ řekl CNN Prima NEWS Jakub Rejzek, šéf organizace, která zastupuje nemalou část informačního a telekomunikačního sektoru.

Senát schválil evropskou směrnici, která zakazuje výrobu i prodej plastových příborů, talířů, brček i dalších jednorázových plastových výrobků. Norma, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní poputuje k posouzení prezidentovi Miloši Zemanovi.

Senát patrně zakotví v zákoně povinnost poskytování informací o výši platů a odměn vysokých státních úředníků. Schválení vládní novely o svobodném přístupu k informacím doporučil plénu garanční ústavně-právní výbor. Údaje by měly podle zákona dávat také nově vymezené veřejné podniky.

Regulace Evropské unie vyžaduje od všech výrobců aut, aby do svých vozů od července 2022 instalovali systém, který bude řidiče varovat při překročení maximální povolené rychlosti. Použije k tomu například nepříjemné zvukové signály.

Elektronická komunikace bude pod bedlivou kontrolou. Zásadní zásah do soukromí v úterý odhlasoval Evropský parlament. Jako důvod uvedl boj proti dětské pornografii. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) novou směrnici kvituje, naopak místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) se proti narušování soukromí ohrazuje. „Nepřipadá mi to v pořádku. Piráti hlasovali proti masivnímu šmírování,“ prohlásil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.

Poslance čeká jednání o návrhu zákona o ochraně oznamovatelů z dílny ministerstva spravedlnosti. Jedná se již o třetí verzi legislativní normy, která má chránit takzvané whistleblowery. Přestože se ministerstvo vypořádalo s řadou připomínek, v předloženém návrhu zůstala například možnost prolomit bankovní tajemství. Zákon přitom musí být účinný nejpozději v prosinci tohoto roku.