Dnes 21letá Monika vždy toužila po vlastní cukrárně. Osud jí však do cesty postavil překážku v podobě dvou nádorů na mozku. Operaci před čtyřmi lety provázely komplikace, z nichž se dodnes mladá slečna nedokázala plně zotavit. Navzdory intenzivním rehabilitacím Monika stále leží, špatně mluví a jen omezeně pohybuje levou rukou a nohou. Rodiče a její sestra-dvojče se nevzdávají, přesto síly – fyzické, psychické i finanční – postupně docházejí. S prosbou o pomoc se proto obrátili prostřednictvím sbírky na veřejnost.
Manželé Šmahajovi jsou rodiči dvou 21letých dcer – dvojčat Ivony a Moniky. „Ivona vystudovala hotelnictví a Monika studovala obor cukrářka. Jejím velkým snem je otevřít si vlastní cukrárnu. Osud jí však do cesty postavil takové překážky, které ji vrátily na samotný počátek,“ líčila její maminka Ivona na platformě Donio.
ČTĚTE TAKÉ: Bojuje se záchvaty, speciální kočárek zajistí Báře bezpečí. Cena je ale příliš vysoká
Strasti odstartovaly bolesti hlavy na jaře 2019, které se navíc velmi rychle zhoršovaly. Magnetická rezonance v květnu odhalila šokující výsledek: Monika měla na mozku dva nádory. Týden po zjištění podstoupila operaci v brněnské nemocnici. „Trvala dlouhých sedm hodin a nedopadla podle představ. Lékaři museli přerušit tepnu, která vyživovala nejen nádor, ale také část levé strany mozku,“ popsala maminka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přemýšlí vaše dítě o sebevraždě? Expert popsal, jaké kroky tragédii předcházejí
Týden strávila Monika na oddělení ARO v umělém spánku, lékařům se jí nepodařilo standardně probudit. „Důvodem byla ischemie – nedokrvení – v oblasti bazálních ganglií a thalamu vlevo a krvácení v dutině lebeční. Každý den jsme za ní jezdili a snažili se jí naší přítomností pomoci. Věřili jsme, že nás vnímá,“ pokračovala Ivona.
Než mohla být Monika převezena na jednotku intenzivní péče, museli jí lékaři provést tracheotomii – operaci se zavedením kanyly do dýchací trubice, aby mohla dívka bezpečně dýchat. Dny plynuly a Moniku se podařilo probudit, jenže následovala další krutá rána.
Oči, které se dívaly daleko
„Dcera nás nevnímala. Oči měla zavřené, nehýbala se, neotevřela ani ústa. Navíc se přidaly další komplikace v podobě zánětů, které musely být léčeny několika antibiotiky. Monika měla téměř 40 °C teploty, které se nedařilo žádným způsobem srazit. Nakonec odezněly po zhruba dvou týdnech,“ vysvětlovala matka.
Další dny trvalo, než Monika po operaci otevřela oči. „Byly to ale oči, které se dívaly daleko za nás. Monika nefixovala objekty kolem sebe, nás jako by vůbec nepoznávala,“ vzpomínala Ivona. Ke všemu její dceru začaly trápit problémy se spasticitou – svalovými kontrakturami, které vychází z centrální nervové soustavy, aniž je pacient dokáže ovlivnit. Bohužel jsou u podobných diagnóz tyto komplikace běžné a velmi bolestivé.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Operace v zahraničí může Lilli změnit život, stojí však 10 milionů. Naděje rodinu neopouští
Rodina Moniku neopustila. Vyprávěla jí, co prožila, pouštěla jí oblíbenou hudbu a videa. „Při jedné z návštěv nás začala konečně očima pozorovat, a to nás společně s informací, že se jedná o nezhoubný nádor, naplňovalo optimismem,“ zdůraznila matka. Jak doplnila pro CNN Prima NEWS, Monice lékaři na jaře před čtyřmi lety odoperovali velkou část nádoru na levé straně, kterou odeslali k biopsii. Výsledek ukázal, že se jedná o nezhoubný typ nádoru meningeom.
„Druhý nádor se nachází na pravé straně mozku, konkrétně v oblasti čelního laloku. Bohužel, prorůstá i přes třetí komoru. Lékaři nám potvrdili, že oba jsou stejného typu – jedná se o nezhoubný meningeom. Monika je pravidelně kontrolována magnetickou rezonancí, zda se nádory nezvětšují. Zatím jsou stacionární, ale pokud by se nadměrně zvětšily a ohrožovaly zdraví, nebo život dcery, musela by následovat další operace,“ dodala.
Stav Moniky se začal pozvolna zlepšovat, postupně pootevřela ústa, začala se hýbat, respektive šlo o náznaky pohybů na levé straně těla. „Výživu, tekutiny a léky dostávala stále přes nosní sondu a nitrožilně,“ vzpomíná matka.
Domů se vrátila po sedmi měsících
V brněnské nemocnici strávila mladá slečna sedm týdnů, než byla převezena na oddělení následné intenzivní péče do Zlína, kde jí museli zavést PEG, tedy hadičku ze žaludku, jež prochází přes dutinu břišní. A Monika dělala další pokroky. Dokázala vypít lžičku vody, postupně také lžičku přesnídávky. „Na její tváři se občas objevil úsměv, a to nás znovu nabilo energií a chutí každodenně bojovat za její uzdravení,“ zdůraznila rodina.
Samotnou kapitolou je rehabilitace, v níž její nejbližší pokračovali a hledali další možnosti, jak jí pomoci. Když se naskytla možnost absolvovat pobyt v hyperbarické komoře, nezaváhali. „Monika tam poprvé zvedla hlavu z lůžka a pohyb levé ruky a nohy se zlepšil,“ řekla maminka. Než její dcera poprvé opustila nemocnici, uběhlo pět měsíců. Následně odjela na dvouměsíční rehabilitační pobyt do Hamzovy léčebny v Lužích.
Domů se Monika vrátila poprvé od května až v prosinci. „Byla šťastná a my taky. Monika vyžaduje 24hodinovou péči, a proto jsem musela dát výpověď v zaměstnání. Všechno jsme doma museli přeorganizovat a zvyknout si na úplně jiný režim. Nadále jsme cvičili a zapojili i logopedické tréninky,“ popisovala Ivona.
Od té doby rodina s Monikou absolvovala další rehabilitace na pobytech i doma. A pokaždé se dostavuje další zlepšení – posiluje střed těla, začala procvičovat obličejové svaly a správnou výslovnost, částečně rozhýbala levou nohu a ruku, která je důležitá pro její sebeobsluhu. Přes to všechno dnes Monika stále jen leží, špatně mluví a vyslovuje, je plně inkontinentní, nají se a napije jen s pomocí.
Síly dochází, naděje nikoliv
„Abychom byli schopni dosáhnout dalších pokroků na cestě k výraznému zlepšení, které je dle odborníků možné, shodli jsme se na nutnosti dalších rehabilitací v domácím prostředí s fyzioterapeutkou nejméně třikrát týdně a na tom, že je nutné absolvovat rehabilitační pobyty alespoň dvakrát ročně,“ uvedla její maminka. Jenže síly pro návrat dcery do běžného života z psychického, fyzického a zejména finančního hlediska postupně dochází.
ČTĚTE TAKÉ: Renata potřetí bojuje s nádorem na mozku. Běžná léčba nestačí, dcera shání pomoc v zahraničí
Nejen z toho důvodu se rodina rozhodla založit sbírku na platformě Donio. „Chtěli bychom vybrat částku 440 000 korun. Vybrané prostředky bychom využili na domácí rehabilitaci s fyzioterapeutkou, na neurorehabilitační pobyty včetně ubytování a stravy pro rodiče, jako doprovodu (například v Sanatoriích Klimkovice a Adeli), na rehabilitační pomůcky a rehabilitační zařízení,“ avizuje rodina.
Moničina prognóza není jednoznačná – postižení bazálních ganglií a thalamu na levé straně, tedy center pohybu a řeči, je velká. Na druhé straně dělá mladá slečna obrovské pokroky. „Prakticky balancovala mezi životem a smrtí. Dnes, po čtyřech letech usilovné práce, má otevřené oči, vnímá, poznává lidi, pije, jí, řekne pár slov, rozhýbává levou ruku a nohu a dokáže sedět na vozíku. Věříme, že s dalšími rehabilitacemi dosáhneme dalšího, ještě většího zlepšení,“ uvedla s odhodláním maminka pro CNN Prima NEWS.
Na pomoc Monice se mohou lidé zapojit také do aukce. Zdroj: Geneze
Na pomoc Monice se mohou lidé zapojit také do aukce. Zdroj: Geneze
V návratu do života mohou lidé Moniku podpořit také prostřednictvím dobročinné aukce, kterou pořádá firma Geneze. Zájemci mohou v období od 24. listopadu do 8. prosince získat unikátní moto předměty, třeba sběratelskou helmu SCHUBERTH C5 Motoplky edition s podpisy 31 jedinečných osobností, včetně závodníka Karla Abrahama, motocyklistické legendy Giacoma Agostiniho nebo prezidenta Petra Pavla. Do dražby jde také jedinečná olejomalba Indiho Dokoupila s podpisem.
Pokud i vy chcete pomoci Monice v jejím návratu zpět do života, můžete tak učinit prostřednictvím sbírky na webu platformy Donio.
