Snížení DPH u některých potravin prý nestačí. Opozice a odbory chtějí zastropovat ceny

Cena pšeničné mouky hladké se zvýšila z 15,46 Kč na 22,96 Kč za kilogram.

Ministerstvo zemědělství chce snížit DPH u vybraných základních potravin. Opozici a odborům to ale nestačí a požadují zastropování cen. Před tím ale varují ekonomové. Podle nich by šlo o brutální zásah do fungování trhu a především do státního rozpočtu.

Daň z přidané hodnoty by se podle ministerstva zemědělství mohlo snížit třeba u mouky a některých základních potravin. „Rozbíháme diskusi kolem DPH u potravin,“ připustil šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Ministrovi koaliční partneři – Piráti – navrhují snížit DPH třeba u zeleniny a ovoce. Naopak u energetických nápojů by daň zvýšili. „Tekuté cukry… u těch bychom navrhovali, aby se přesunuli z 15procentní sazby do 21procentní,“ sdělil pirátský poslanec Jakub Michálek.

Chleba i pivo zdražuje

Podle analytiků je právě nyní vhodná doba pro úpravu, protože data Českého statistického úřadu ukazují, že cenová houpačka posledních měsíců se přece jen ustálila. Například bochník chleba poslední čtyři měsíce stojí kolem 40 korun, cena vepřové kýty bez kosti se drží na 126 korunách za kilo a půl litru lahvového ležáku nestojí posledního půl roku více než 12 korun.

„Snížení DPH by mělo přijít v době stabilizovaných cen potravin, protože když ceny potravin rychle rostou, spotřebitel by to vůbec nepoznal,“ podotkl agrární analytik Petr Havel.

Snížení DPH podporuje i opozice a odbory. Raději by ale šly cestou zastropování cen potravin. „Jedna z možností je zvolit mix, jehož součástí bude i zastropování potravin,“ uvedla místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radka Sokolová.

„Pakliže bychom zastropovali ceny všech potravin, šlo by o zásah do státního rozpočtu. Jednoho krásného dne bychom to stejně museli všichni zaplatit,“ upozornil ovšem analytik Havel. Stát by totiž musel firmám vyplácet kompenzace. To znamená, že pokud by byla cena másla určena na 40 korun, ale jeho tržní hodnota by činila 70 korun, musel by stát doplatit výrobcům 30 korun.

„Největší výrobce potravin v Česku je koncern Agrofert, pro který by to znamenalo spoustu peněz navíc,“ připomněl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Agrofert ale tvrdí, že o tomto návrhu nemá žádné informace.

Prouza také dodal, že pokud by stát zastropoval ceny, musel by to samé udělat u všech nákladů. „To je zhola ekonomický nesmysl,“ uzavřel. Zastropování jako princip je i proti pravidlům Evropské unie.

Tagy:
jídlo ovoce zelenina cukr mouka odbory nápoj chléb Zdeněk Nekula bochník základní potraviny Ministerstvo zemědělství České republiky