360° - 26.8. v 21:20
Hraje se o peníze. Pokud by se platy ústavních činitelů příští rok nezvyšovaly, stát by ušetřil čtvrt miliardy korun. Piráti prosazují zmrazení platů. Druhý návrh pocházející od ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) by ušetřil ještě víc. Ministryně chce totiž platy veřejných činitelů razantně snížit. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové o obou variantách debatovali náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík (ČSSD) a místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Podle návrhu Maláčové by měly platy ústavních činitelů dosahovat maximálně čtyřnásobku minimální mzdy. Ta je nyní 14 600 korun. Povšík vysvětlil, proč by měl návrh podle něj fungovat. „Paní Maláčová říká, že je potřeba, aby se ukázalo, že představitelé státní moci takzvaně dýchají s ekonomikou. Vidíme, kolika lidem kvůli koronakrizi poklesly jejich příjmy a myslíme si, že představitelé státní moci by na to měli adekvátním způsobem reagovat. Proto je v tomto návrhu propojení na minimální mzdu,“ sdělil Povšík.
Snižme platy poslancům až o 22 tisíc korun měsíčně, prosazuje ministryně Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce snížit platy ústavních činitelů. V pondělí uvedla, že návrh, který představila už v květnu, poslala do připomínkového řízení do ostatních resortů. Očekává, že ho poté schválí vláda a podpoří ho i opoziční poslanci z řad Pirátů. Například poslancům by se tak plat snížil až o 22 tisíc korun měsíčně ze současných 90 800 korun.
Naopak Ferjenčík věří, že zmrazení platů je v současnosti nejlepším řešením. „Jde o symbolické gesto. Ve chvíli, kdy máme schodek státního rozpočtu 500 miliard korun, přišlo nám racionální, aby platy politiků nerostly. Jsou to relevantní peníze, podle nás se nedá obhájit, proč by platy politiků měly razantně růst,“ řekl Ferjenčík.
Zároveň uvedl, že nesouhlasí s tím, že by se měl návrh vztahovat na minimální mzdu. „Za nás není vůbec šťastné to spojovat, protože potom bude každá debata o zvýšení minimální mzdy současně debatou o platech poslanců,“ dodal Ferjenčík.
Návrhy se nedotýkají náhrad
Kdyby návrh Maláčové prošel, úspora státu by podle Povšíka přesáhla 1,5 miliardy korun za celý rok. Oba návrhy se dotýkají také platů soudců. Podle Ferjenčíka ani u nich není možné platy snížit, zmrazit však ano. „Velmi dobře jsme studovali judikaturu ústavního soudu, jestli je možné snižovat nebo zmrazit platy soudců. Není možné je snížit, protože by to Ústavní soud zrušil, je ale možné je zmrazit. To je také jeden z důvodů, proč navrhujeme jen, ať platy dále nerostou,“ vysvětlil Ferjenčík.
I když nepracují, berou sto procent platu. Většina poslanců nemocenskou neřeší
„Omluven ze zdravotních důvodů.“ Těmito slovy často začíná jednání Sněmovny, když řídící schůze čte výčet poslanců, kteří kvůli nemoci nedorazili do práce. Pokud by se jednalo o zaměstnance, zůstali by doma za 60 procent mzdy. Většina poslanců ale i v nemoci pobírá sto procent platu.
Návrhy ale nezmiňují takzvané náhrady. Ty se odvozují od jednotlivých platů. Podle Ferjenčíka návrh Pirátů funguje tak, že když se zmrazí platy, zmrazí se současně i náhrady. Povšík s takovým názorem ale nesouhlasí. „Náhrady nejsou příjmem poslance, aby si vylepšoval svůj rozpočet. Jestliže je někdo zaměstnancem, má služební auto. Poslanec ne, dostává náhrady, aby mohl cestovat po svém volebním obvodu. Za sebe říkám, že je to nejlevnější model, který může být,“ uvedl Povšík.
Podle Ferjenčíka je nutné hledět do budoucnosti. „Hlavní systémová změna, kterou se snažíme prosadit, je navázat dlouhodobě platy poslanců na průměrnou mzdu v celé ekonomice,“ dodal Ferjenčík s tím, že proto v současnosti navrhují zmrazení platů.
