sociální služby

Bývalý americký prezident Joe Biden ve svém prvním projevu od odchodu z funkce kritizoval administrativu svého nástupce Donalda Trumpa. Její postup je podle něj destruktivní. Ve Správě sociálního zabezpečení (SSA) udělala velké škody, pustila se do ní s „válečnou sekerou“, řekl Biden podle CNN.

Porodnost v Česku dramaticky klesá. Za první tři čtvrtletí minulého roku se v Česku narodilo něco málo přes 64 tisíc dětí. Je to historicky nejméně od vzniku Československa. Nízká porodnost z dlouhodobého hlediska negativně dopadá na ekonomiku státu. Politické strany a hnutí proto před volbami přemýšlejí, jak přimět Čechy, aby se jejich rodiny rozrůstaly.

Lidem, kteří doma pečují o blízkého člověka ve čtvrtém stupni závislosti, se nelíbí, že nebudou mít nárok na zvýšený příspěvek od Ministerstva práce a sociálních věcí. S novinkou počítá novela zákona o sociálních službách, kterou schvalují poslanci. Zatímco podle Národní rady osob se zdravotním postižením by ho potřebovalo minimálně 54 tisíc lidí, nárok jich podle předlohy budou mít maximálně tři tisíce. Příspěvek se totiž má vztahovat jen na osobní asistenci od poskytovatele sociálních služeb, který vystaví fakturu. A to rodina není.

Snaží se pracovat, přesto nemají peníze na tradiční bydlení a musejí přespávat v noclehárnách. V Česku podle sociálních pracovníků přibývá těch, kteří veškerý svůj majetek nosí u sebe, protože nevědí, kde budou nocovat. Odhady mluví o tisícovkách lidí. Nájmy jsou pro ně příliš drahé, stejně jako třeba pokoj na ubytovně. Nejohroženější skupinou jsou matky nebo otcové samoživitelé a jednotlivci bez rodinného zázemí.

V Česku chybí 15 tisíc míst v domovech pro seniory. Podle expertů jich přitom bude vzhledem ke stárnutí populace potřeba ještě více. Premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou (ODS) proto podepsali s Českou asociací pojišťoven (ČAP) memorandum, které má zajistit vznik 2 500 nových lůžek dlouhodobé péče. Opozičnímu SPD vadí, že v dokumentu schází garance ceny za služby.

Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1 400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Na přidání o 1 400 korun se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Na přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.

V sociálních službách chybí tři tisíce pečovatelek, ošetřovatelek a zdravotních sester. To jsou čísla, kterými odboráři argumentují v debatách s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) ohledně navyšování platů ve veřejném sektoru. Ten před vládními prázdninami s odbory domluvil přidání jen pro nepedagogické pracovníky nebo zaměstnance v kultuře. Plošné zvyšování mezd odmítá. Odboráři proto stále mluví o stávce.

Začátek druhé poloviny roku 2024 je ve znamení legislativních změn. Od 1. července si lidé v Česku připlatí za správní poplatky, které se týkají například stavby studny nebo povolení garáže. Vyšší částku, a to minimálně 500 korun měsíčně, musí na penzijní spoření posílat střadatelé, kteří chtějí získat státní příspěvek. Na druhé straně mnohé potěší, že se od začátku letních prázdnin zvyšuje většina příspěvků na péči – zároveň se však může prodražit část sociálních služeb. Jaké další změny by občané neměli přehlédnout?

Tisíce lidí stále marně čekají na své peníze z úřadu práce. Pokulhává zpracování žádostí o příspěvek na bydlení i přídavky na děti. Žadatelé jsou zoufalí, volají a píší, kam se dá. Na oficiálně uvedené kontakty je ale těžké se dovolat. Není proto divu, že lidem, ale i pracovníkům na přeplněných úřadech, dochází trpělivost.

Příspěvek na péči pro lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti na pomoci druhých se od července zvýší o zhruba desetinu až dvě pětiny. Růst částek předpokládá koaliční novela, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha obsahuje také změny, které by měly podpořit poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí.

V lednu představená novela zákona o sociálních službách straší jejich poskytovatele i příjemce. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením navrhovaná podoba kvůli možnému nedostatku peněz přímo ohrožuje fungování sociálních služeb. Návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítá s větším zapojením zdravotních pojišťoven, aby náklady nenesl jen stát a kraje. Zároveň chce sociální služby více přesunout do domácího prostředí.

Zatímco někde lidé čekají dlouho, než se uvolní místo v domově pro seniory, jinde mají prázdné postele. Nové klienty ale nemohou přijmout. Není, kdo by se o ně staral. V sociálních zařízeních chybí podle Asociace poskytovatelů služeb až tři tisíce lidí. Důvod je prý jednoduchý, nízké platy za málo atraktivní a velmi náročnou práci.