Sonda do hrobky
Odborníci poprvé nahlédli do hrobky jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a vrcholného politika 16. století Jana IV. Popela z Lobkovic. Díky technice a speciálním sondám s kamerami odhalili v podzemí kostela v Horšovském Týně deset rakví a dvoumetrový cínový sarkofág.
Kostel svatého Petra a Pavla v Horšovském Týně v závěru jara na tři dny obsadil tým geofyzika Jiřího Šindeláře, aby detailně prohlédl místo posledního odpočinku vlivného šlechtice. Cílem bylo odhalit, co se ukrývá v podzemí, a nejenom to. „Primárně šlo i o to, zjistit, jestli ta hrobka není nějakým způsobem zatopená, jestli není prasklá klenba a jak to tam staticky vypadá,“ vykládá v pořadu Prima Česko Zdeněk Procházka, regionální badatel.
„V naprosté většině námi zkoumaného nepřístupného podzemí se vždy jedná o prostory funerální, tedy nějaké hrobky. A tak tam zkrátka a dobře musíme ty mrtvé očekávat,“ doplňuje Jiří Šindelář, geoinformatik. A rovnou přidává i stručný popis, jak takový průzkum začíná: „Po zasunutí do hrobky se jako první vysouvá světlo a pak se vysouvá i kamera.“
Uvnitř hrobky Jana Lobkovice
Díky speciální mini sondě, která se sama pohybuje, svítí a umí odebírat i vzorky, zjistili vědci, jak to uvnitř hrobky vypadá. Kamera snímala prostor a obraz se pak přenášel na plátno v kostele. Než bylo možné spustit sondu z kněžiště do podzemí, byla nutná příprava, která zabrala desítky až stovky hodin. Ladil se každý detail. „Dlaždice se musí odkrýt a dovnitř se vyvrtá zhruba třícentimetrový otvor. Díky těm sondám jsme schopni ten prostor základním způsobem oměřit, změřit jeho prostory, zjistit, jak je velký,“ vysvětluje technik Josef Vandělík.
„Největší překvapením pro nás kromě těch dřevěných rakví a pohřbů bylo, že by se právě v tomhle podzemí měl nacházet hrob jednoho z nejvýznamnějších šlechticů českého království v 16. století,“ potvrzuje Jiří Šindelář a Luděk Thomayer, místní historik, jmenuje konkrétně: „Jan IV. Popel z Lobkovic působil jako nejvyšší purkrabí pražský od roku 1554 až do své smrti roku 1570. Dá se říct, že byl něco jako v současnosti premiér.“
Diváci pořadu Prima Česko mohli vidět záběry, které kamery natočily v útrobách krypty. Jako první lidé mohli vědci díky technice vidět nádheru uměleckého řemesla při detailní prohlídce cínového sarkofágu. „Dá se srovnat třeba s takovým sarkofágem císaře Rudolfa II. na Pražském hradě anebo se sarkofágem Petra Voka z Rožmberka,“ vysvětluje význam průzkumu Jiří Šindelář.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mumie i skutečný katovský meč: Hrad Buchlov má návštěvníkům co nabídnout
Že se opravdu jedná o tohoto šlechtice, se potvrdilo díky tomu, že se podařilo přečíst nápis na sarkofágu. „Léta páně 1570 v neděli jubiláte umřel vysoce urozený pán pan Jan starší z Lobkowic na Tejně Horšovském,“ cituje z nalezených materiálů Martin Čechura, archeolog Západočeského muzea. „Tento významný šlechtic si svůj pohřeb naplánoval a jeho detaily zmiňuje i ve svojí poslední vůli.“
„Už si uvědomuju, že tady je pochován významný člověk, místokrál. Můžeme se s tím chlubit. Těšíme se z toho objevu,“ říká Marek Badida, farář kostela Petra a Pavla v Horšovským Týně.
Právě Jan IV. Popel Lobkovic, vlivný a majetný šlechtic, nechal přestavět místní hrad na honosné renesanční zámecké sídlo. „Jeho diplomatické cesty vedly směrem do Německa, takže si toto místo oblíbil a opravil ho po vyhořelém gotickém sídle,“ vykládá Jan Rosendorfský, kastelán Hradu a zámku Horšovský Týn.
Získaná data pomůžou ve výzkumu pohřebních rituálů české šlechty na přelomu středověku a novověku. Vědci je teď předají historikům, archeologům a lékařům a chystají také vytvořit 3D model celé podzemní místnosti.
