Fotbalový fenomén Káďa: Opěvoval ho i šéf Realu. Když sedl na míč, nehrálo se
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Kdo byl Káďa a proč ho zmiňoval i prezident Realu Madrid.
Jak se zrodila jeho Káďa, jakou roli hrál ve Spartě.
Káďa byl nejen fotbalista, ale i olympijský medailista v hokeji.
Káďův život se po skončení kariéry za komunistického režimu výrazně proměnil.
Před 130 lety se narodil fotbalista Karel Pešek-Káďa, kterého před stoletím mnozí označovali za nejlepšího hráče Evropy. Dnes je sice pozapomenutý, v časech první republiky však platil za milovanou hvězdu, o níž se zpívaly písničky v kabaretech. Ze Sparty pomohl udělat válec, který porážel silná mužstva z celého světa. Dařilo se mu i v hokeji, na ledě získal bronzovou olympijskou medaili. Dlouholetý kapitán reprezentace a noblesní pán narazil až za komunistů, kteří ho poslali k lopatě.
Přes třicet let dělal prezidenta slavnému Realu Madrid, šéfoval takovým legendám, jakými byli Ferenc Puskás, Gento, Raymond Kopa. A přece, když se novináři zeptali ctihodného Santiaga Bernabéu na nejlepší fotbalisty, jaké kdy viděl, vyřkl jiná jména: „Di Stéfano. Pelé. A Káďa.“
Káďa?
Čas je nemilosrdný kat. Věhlas české „zlatovlasé primadony“, jak se Karlu Peškovi-Káďovi říkalo, rozcupoval dávno nejen v zahraničí, ale i ve vlasti.
Čtěte také
A přitom šlo o takového bombarďáka!
Ve 20. letech minulého století jej spousta fanoušků i odborníků považovala za nejlepšího fotbalistu Evropy, psaly tak o něm i zahraniční noviny. Při zaoceánském turné ohromil Ameriku.
To byl Káďa, kapitán Sparty i československého nároďáku.
Karel Pešek - Káďa s rodiči a starším bratrem Ladislavem (1923)
— Liga mistrů první republiky 🏆🏆🏆 (@CupMitropa) February 21, 2023
Uloženo ve sbírkách Národního muzea. pic.twitter.com/3ODS9UhbzI
Syn papírníka z Olomouce, brilantní střední záložník s úžasným přehledem a výskokem, s neumdlévajícím nasazením, vynálezce obranného skluzu, který měl využívat ještě dříve než Svatopluk Pluskal. Mimo jiné též excelentní hokejista. I ve sportu hraném na ledě totiž reprezentoval, a jak! Roku 1920 získal s národním týmem bronzovou medaili na olympiádě v Antverpách.
Umíte si snad tak zdatného obojživelníka představit dnes?
„Byl to pan Fotbalista. Klasický špílmachr. S míčem u nohy a hlavou nahoře. Za jeho éry byla Sparta skutečně železná,“ vzpomínal kdysi bývalý sparťanský archivář Václav Boreček.
Čtěte také
Káďa byl skutečně úkaz. Fenomén. Osobnost. Gentleman a milovaný idol.
Za Spartu odehrál neskutečných 727 zápasů, vybojoval s ní tři tituly, roku 1926 ji dovedl k triumfu ve Středoevropském poháru, což byl meziválečný pradědeček Ligy mistrů. Pomohl ji porážet Barcelonu, Bayern Mnichov, obdivované celky z Anglie nebo Jižní Ameriky. Klub táhnul i v letech 1920-23, kdy Sparta sehrála 50 mistrovských zápasů, ani jednou neprohrála. Lídrem byl pochopitelně též v národním týmu, jehož dres oblékal 11 let.
Dva rivalové. Karel Kaďa Pešek a František Plánička. pic.twitter.com/Ir0EVyUWKB
— Liga mistrů první republiky 🏆🏆🏆 (@CupMitropa) June 23, 2022
Nebyl zdaleka pouze sportovní ikonou. V pražském divadle Uranie se o něm hrála opereta, Karel Balling z populárního kabaretu Červená sedma složil písničku:
Dneska hraje Káďa
zlatovlasá primadona
dneska hraje Káďa
každý tají dech.
Ten když kopne do meruny
rozehraje srdce struny.
Dneska hraje Káďa
chlouba celých Čech!
Čtěte také
Ke Káďově mamince chodil i Vlasta Burian
Svou čtyřpísmennou přezdívku získal ještě ve škole. V časech, kdy se hraní fotbalu považovalo za uličnictví, nehodné gymnaziální mládeže. Aby se profesoři jeho koníčku nedovtípili, přejmenoval se pro utkání svého ČAFC Vinohrady z Peška na Káďu.
Do „Čafky“ předtím odešel z Meteoru za talíř švestkových knedlíků od hospodského Charváta, majitele klubu. Při dalším přestupu už měla být Karlova cena mnohem vyšší. Bojovaly o něj všechny velké kluby.
Za první republiky se nedalo fotbalem zabezpečit do konce života. To platilo i pro ty nejlepší.
— Liga mistrů první republiky 🏆🏆🏆 (@CupMitropa) January 2, 2023
Karel Pešek-Káďa vracející se z promoce na doktora přírodních věd, jímž byl prohlášen na @UniKarlova 14.12.1934. Zkoušku složil s vyznamenáním. pic.twitter.com/5NmSXXFLDB
Výboři pražské Slavie přesvědčovali jeho maminku, ti z Viktorie Žižkov hudrovali do tatínka. Sparťani to pro změnu zkusili přes jinochova bratra, s nímž se funkcionář Scheinost znal z šachů.
A právě tahle taktika byla úspěšná. Třebaže maminka už slávistické delegaci na znamení dohody odevzdala synovy kopačky, přetahovanou vyhráli „rudí“. Sparťanský kapitán Pospíšil tak v Charvátově hostinci po vzájemném utkání s ČAFC halekal na Káďu: „Neseď s těmi saláty a pojď mezi nás!“
Čtěte také
Byla z toho tehdy málem mela, pravdou však je, že Pešek od té doby sedával i hrál se sparťany. Nejen to – už za rok byl jejich kapitánem místo Pospíšila. Na sparťanském stadionu byla navíc nově doma i Karlova maminka, která v rozhrkané boudě u hřiště začala provozovat skromnou restauraci. Rád tam chodil i Vlasta Burian, nejen milovaný srandista a komik, ale i solidní sparťanský brankář.
Místo medaile pořádná ostuda
Do Peškova života pak poprvé vstoupily velké dějiny: jakmile začala první světová válka, rukoval na frontu. Značnou část let 1914-18 strávil v lazaretu se žloutenkou, na rozdíl od mnoha jiných nadějných plejerů se však nakonec vrátil domů. A už za rok pomohl Spartě k prvnímu, byť ještě neoficiálnímu titulu mistra ČSR.
Čtěte také
Zanedlouho se projevilo, že Káďa má nejen talent, ale taky kuráž, kterou někdo mohl považovat až za drzost. V roce 1928 třeba ve finále Středočeského poháru před 25 tisíci diváky nesouhlasil s verdikty rozhodčího Cejnara, tak si na hřišti prostě sedl na míč a odmítl jej vydat. Protože vzápětí dokonce své mužstvo odvedl na protest ze hřiště, bezmocný sudí utkání raději předčasně ukončil.
Paradoxní je, že postihu se pak od svazu dočkal právě rozhodčí, Káďa nikoliv.
Takovou měl autoritu.
Ne vždycky to však pro něj dopadlo tak dobře. Když stejný kousek, tedy odvolání týmu na protest proti diskutabilním výrokům rozhodčího, provedl uraženě ve finále olympiády 1920 proti domácím Belgičanům, Čechoslováci přišli za stavu 0:2 jak o zápas, tak o stříbrnou medaili.
To nebyl jen průšvih, taky pořádná mezinárodní ostuda.
Čtěte také
I v příbězích opravdových legend jsou zkrátka bolavá místa. V Káďově případu na jedno takové došlo ve chvíli, kdy Sparta ve 30. letech zažalovala jeho maminku kvůli údajným finančním nesrovnalostem při vedení zmíněné kantýny. Vleklou kauzu vyřešil až Nejvyšší soud – ve prospěch paní Peškové.
Jenže větší lapálie ještě měly přijít.
Za druhé světové války už měla „zlatovlasá primadona“ dávno po aktivní kariéře, když jí roku 1944 zavolali z ministerstva vnitra, aby vstoupila do kolaborantské Ligy proti bolševismu. Bylo těžké říct jasné „ne“, Káďa však přihlášku podle svých slov nikdy nepodepsal. Přesto jej přičinliví „vlastenci“ okamžitě po osvobození zatkli a v cele strašlivě pomlátili. Kolaborace se mu nikdy neprokázala, jistý cejch však bývalému fotbalistovi zůstal.
Čtěte také
Jakmile moc v zemi převzali komunisté, dost se jim to hodilo.
Měl sice vystudované dvě vysoké školy, byl to noblesní pán, přesto jej režim poslal k lopatě. Až do důchodu pak pracoval coby pomocný dělník v podniku Mechanika.
Když 30. září 1970 v ústraní zemřel, bylo mu pětasedmdesát.
Na pohřeb přišly tisíce lidí, kteří nezapomněli. Na jeho rakvi byla vedle státní vlajky i ta sparťanská.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Návrat na Čertovku s Ano, šéfe! Ze 120 položek na menu zbylo osmnáct, reakce jsou smíšené
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS.
