Putin vydal rozkaz armádě a ta vtrhla na Ukrajinu
Po invazi Ruska na Ukrajinu se jméno prezidenta Vladimira Putina stalo nejskloňovanějším na celém světě. Muž dělnického původu působil jako tajný agent KGB, zastával roli premiéra a nyní prezidenta. Jaký byl jeho život?
Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády tehdejšího Leningradu.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin při rozhovoru s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem Zdroj: Profimedia.cz
Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin společně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz na jednání v Moskvě. Zdroj: Profimedia.cz
Putin na společné fotografii s francouzským prezidentem Emmanuelem Macron. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin během setkání s lídrem USA Joem Bidenem Zdroj: Getty Images
Putin s Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem
Miloš Zeman s Vladimirem Putinem v Moskvě během návštěvy českého prezidenta v roce 2015 Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin na vojenské přehlídce v Moskvě Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin při zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin v sibiřské přírodě Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin při rybaření na Sibiři Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin při rozhovoru s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem Zdroj: Profimedia.cz
Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin společně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz na jednání v Moskvě. Zdroj: Profimedia.cz
Putin na společné fotografii s francouzským prezidentem Emmanuelem Macron. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin během setkání s lídrem USA Joem Bidenem Zdroj: Getty Images
Putin s Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem
Miloš Zeman s Vladimirem Putinem v Moskvě během návštěvy českého prezidenta v roce 2015 Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin na vojenské přehlídce v Moskvě Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin při zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin v sibiřské přírodě Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin při rybaření na Sibiři Zdroj: Getty Images
Putin se podle svých slov už od mládí řídí heslem „pokud je boj nevyhnutelný, musíte udeřit jako první“. Jeho učitelka Věra Gurevičová uvedla, že ve 14 letech Putin zlomil nohu jednomu ze svých spolužáků. Své počínání ospravedlnil slovy, že někteří „rozumí jen násilí“.
Tajný špion KGB
V roce 1991 Putin opustil kdysi obávanou sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice. „Soudruh Putin neustále zlepšuje své ideologické a politické standardy. Aktivně se angažuje ve stranické vzdělávací síti. Neustále zdokonaluje své profesní dovednosti,“ píše se v Putinově profilu KGB.
Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.
V červnu 1996 se pohyboval v blízkosti tehdejšího prezidenta Borise Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB – Federální bezpečnostní služby (FSB). Od srpna 1999 byl premiérem a v prosinci 1999 si ho Jelcin překvapivě vybral jako svého nástupce. V březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách a usedl do křesla.
Když se v roce 2008 nemohl ucházet o třetí prezidentský mandát v řadě, stal se premiérem. Nahradil ho Dmitrij Medveděv. V roce 2012 si pak s ním funkci opět vyměnil. Vyhrál prezidentské volby a pak uspěl ještě jednou v roce 2018.
V letech 2008 až 2012 byl Putin šéfem nejsilnější politické strany v zemi Jednotné Rusko, která ovládá Státní dumu. Centralizace ústřední moci v čele s Putinem se promítá i do ekonomiky.
Překoná Putin Stalina?
Již nedlouho po Putinově nástupu do prezidentského úřadu bylo těžké nalézt ve světě hlavu státu, která má takový vliv a popularitu jako on. Řada Rusů v Putinovi vidí ideálního vůdce. Podle nich dokáže tvrdě hájit zájmy země v zahraničí a po letech chaosu a úpadku z ní opět učinit stabilizovanou velmoc. Americký časopis Time před 15lety vyhlásil Putina právě za stabilizaci Ruska osobností roku.
Přestože je u moci již dvě desetiletí, ústavní dodatek mu dal možnost zůstat ve funkci až do roku 2036. To by Putin oslavil 83. narozeniny a mohl by mít za sebou 36 let u mocenského kormidla. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který vládl v letech 1927 až 1953, tedy 26 let. Rekordmanem je car Petr Veliký se 42 lety.
Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích nebo s hokejkou. Populární jsou jeho snímky na koni či odpočívajícího v tajze. S bývalou manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má dvě dcery – Mášu a Káťu. Také má vnoučata. V roce 2013 se vztah oficiálně rozpadl.
Putinovi odpůrci kritizují politikův negativní vliv na stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci a budování kultu osobnosti. Dále zvyšující se ovlivňování médií ze strany státu či podezřelé a nevysvětlené vraždy novinářů.
Kritika ze všech stran
Výtky se ozývají i ze zahraničí. Zněly zejména při tažení Kremlu proti opozici, během rusko-gruzínské války v Osetii, kvůli ruské anexi Krymu či uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, který je pokládán za jednoho z hlavních Putinových protivníků na domácí scéně.
Nejaktuálnější rozhodnutí, za které Putin schytává kritiku téměř celého světa, je invaze na Ukrajinu. Putin svým výnosem uznal nezávislost samozvaných republik Doněck a Luhansk na východě východoevropské země. Do oblasti poté vyslal ruské vojáky, kteří tam mají „udržovat mír“. Západní mocnosti Putinův krok odsoudily a tvrdí, že Rusko porušilo mezinárodní právo i Minské dohody.
