Nacher a Jakob o koncesionářských poplatcích
Velké diskuze stále vyvolává navrhovaná vládní novela ohledně financování veřejnoprávních médií. Poslanci Patriku Nacherovi (ANO) vadí, že se rozšíření plátců týká i přístrojů, které mají lidé k jinému účelu. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob ve vysílání CNN Prima NEWS namítl, že větší financování ze státního rozpočtu vede k větší závislosti těchto médií na vládnoucí garnituře.
Nacher odmítá rozšíření skupiny poplatníků. „Je to odvislé od přístroje, na němž je možné si dané médium pustit, jenže nyní se to bude týkat i dalších zařízení, které máme primárně k jinému účelu, například mobilního telefonu nebo počítače,“ řekl poslanec ve vysílání CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Jeví se jako úplatek vlády, řekl o koncesionářských poplatcích Valeš. Kulidakis volá po jejich zrušení
„Firmám se výše poplatku měří podle zaměstnanců, což je absurdní. V restauracích, které mají do 25 zaměstnanců, velmi často běží televize a zákazníci sledují třeba sportovní pořady, zatímco třeba ve velké fabrice s tisícovkou pracovníků mají všichni mobil v šatnách,“ upozornil zákonodárce s tím, že tento bod považuje za zcela nelogický.
Jakob však připomněl, že systém koncesionářských poplatků u nás dlouhodobě funguje. „V mnoha západních zemích přešli na jiné formy financování veřejnoprávních médií, ovšem po své zkušenosti nás varovali,“ pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Pokud jdou prostředky na provoz těchto médií ze státního rozpočtu nebo z přenesené daně, stávají se tyto stanice závislejší na politické situaci a složení dané vlády,“ dodal poslanec.
Novela zákona počítá se zvýšením koncesionářských poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. Zatímco firmy do 25 zaměstnanců by nemusely platit nic, ty nad 500 pracovníků budou podle návrhu za televizi a rozhlas platit až stokrát více, tedy téměř čtvrt milionu korun ročně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zůstane STAN ve vládě? S koaliční smlouvou si vytírali už před volbami, řekla Gregorová
