O očkování není v Rusku přílišný zájem, a to ani v Moskvě. Zdroj: Profimedia.cz
Česko a Slovensko se dostaly do dráhy ruského satelitu. Vakcína Sputnik V, pojmenovaná po slavné sovětské družici, je už u slovenských sousedů a do měsíce by mohla být i v České republice. K očkování ruskou vakcínou je ale zapotřebí povolení Evropské lékové agentury nebo výjimka ministerstva zdravotnictví. Ani jedno se však zatím nechystá a vakcinace Sputnikem drhne i v samotném Rusku. Rusové se totiž zřejmě více než covidu bojí nežádoucích účinků po očkování.
Moskvu zamotaná situace s očkováním ruskou vakcínou v Česku nepálí. Rusko usiluje o to, aby se do oběžné dráhy jejího Sputniku V dostalo co nejvíce zemí. Zatím jich je, jak uvádí Ruský fond přímých investic podílející na výrobě vakcíny, 39 včetně Slovenska.
„Dodávka vakcíny Sputnik V do zahraničí je důležitý precedent. Ruská vakcína musela čelit negativní informační kampani. Situace s koronavirem v Evropě přiměla šéfy evropských států domlouvat se o dodávkách Sputniku V, aniž by se dočkali certifikace ruské vakcíny od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Zdá se mi, že to je správný přístup,“ nabízí své vysvětlení v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Nikita Daňuk, politolog a člen Veřejné komory – prezidentského orgánu pro součinnost ruské společnosti s vládou.
EMA v úterý uvedla, že z ruské strany stále nedostala žádost o schválení Sputniku V. „Agentura poskytla žadateli odborné rady a vede se společností dialog, který má rozhodnout o dalších krocích,“ stojí ve vyjádření pro ČTK.
Daňuk míní, že dodávky ruské vakcíny vypovídají o nízké schopnosti Evropské unie zajistit pro všechny své členské státy prostředek pro boj s koronavirem a absenci unijní solidarity. Podle experta je za dodávkami Sputniku V do zahraničí a konkrétně do Česka humanitární záměr. „Rusko ukazuje, že přes politické rozpory je nutné pamatovat na lidskost. V těžkém okamžiku si musíme pomáhat. Rusko nechce s vakcínou jen obchodovat, pro nás je to otázka dobré pověsti. Přejeme si, aby lidé v cizích zemích ubránili své zdraví před koronavirem,“ vysvětluje ruský politolog.
„Sputnikem V jsem se očkovat ještě nenechal, protože jsem se koronavirem nakazil a mám v těle protilátky. Jakmile však vyprchají, tak se naočkovat nechám. Češi se nemusí bát Sputniku V, protože jak ukázala studie, je to nejbezpečnější a nejefektivnější vakcína,“ dodává Nikita Daňuk.
Podle odborného časopisu Lancet je účinnost po jedné dávce Sputniku 91,6 procenta. Během klinických testů nebyly zaznamenány smrtelné komplikace ani vážné vedlejší účinky. Pfizer má podle Izraele, který je s očkováním touto vakcínou zřejmě nejdále, po první dávce účinnost 85 procent, po druhé dávce se účinnost zvyšuje na 95 procent. Podobně je na tom i vakcína od Moderny. AstraZeneca má pak podle Lancetu účinnost přibližně 70 procent, řada států touto vakcínou kvůli chybějícím datům neočkuje seniory nad 65 let.
Většina Rusů očkování odmítá, covidu se nebojí
Nezávislá ruská sociologická agentura Levada Centr zjistila, že Rusové se k očkování proti koronaviru příliš nemají. Pouze třetina respondentů by se nechala očkovat, naopak 62 procent Rusů očkování odmítá. Sputnik V by si nechali aplikovat spíš Rusové starší 55 let, ale ani tam kladný postoj k vakcíně nepřesahuje 40 procent. Přitom 17 procent dotázaných přiznalo, že se koronavirem nakazilo.
Sociologové nabízí vysvětlení. Průzkum zároveň ukazuje, že 56 procent Rusů se koronaviru neobává. A k obavám nemá ruská společnost důvod, cítí se best in covid. „Stát s prakticky absolutní prezidentskou mocí jako je Rusko je schopen rychle mobilizovat obrovské finanční zdroje, otevřít speciální covid oddělení v nemocnicích nebo na výstavištích či postavit nové nemocnice. Státy s jiným zřízením si to dovolit často nemohou. Rusové vidí, že nemocničních lůžek je dost, a proto se domnívají, že vždy se najde pro ně místo a uzdraví se,“ komentuje průzkum pro CNN Prima NEWS Alexej Starčenko, prezident ruské Národní agentury pro bezpečnost pacientů a nezávislou lékařskou expertizu.
Svůj podíl na vnímání koronaviru Rusy může mít i absence proticovidových opatření. Rusko se ve větší míře vrátilo k životu před pandemií. V zemi fungují obchody, restaurace i kina. Zákaz vycházení platil v Moskvě pouze na přelomu loňského jara a léta. Jediné omezení, které zůstalo, je povinnost mít v hromadné dopravě roušku a rukavice. Stále také platí, že do Ruska nemají povolen vstup cizinci bez zvláštní výjimky.
Za úmrtí po očkování jen 2500 korun
Expert se domnívá, že skepse Rusů k očkování proti koronaviru spočívá v obavě z vedlejších účinků, které zatím nejsou známy. „Kompenzace za následky vyvolané očkováním jako je zánět mozkových blan, Lyellův syndrom či polyneuropatie je pouze jeden tisíc rublů (přibližně 250 korun). V případě úmrtí příbuzní dostanou jen 10 tisíc rublů (přibližně 2500 korun). V Rusku je navíc velmi problematické se domoci nároku na odškodnění za následky očkování,“ uvádí Starčeno.
Podle jeho slov stojí za problémy s registrací Sputniku V v Evropské unii konkurenční boj farmaceutických firem. „Jistou roli hraje také to, že za posledních 20 let v Evropské unii nebylo zaregistrováno mnoho ruských léků. V EU zřejmě panují pochyby o možnostech ruské vědy a farmaceutického průmyslu,“ dodává prezident ruské Národní agentury pro bezpečnost pacientů a nezávislou lékařskou expertizu.
Rozsáhlá očkovací kampaň v Rusku odstartovala začátkem prosince loňského roku. Vyhlásil ji osobně ruský prezident Vladimir Putin. Ruské ministerstvo zdravotnictví však přiznalo, že se nechaly očkovat pouze zhruba 4 miliony lidí.
Podle údajů zveřejněných ruským deníkem RBK bylo koncem února v Rusku proočkováno o něco víc než dvě procenta obyvatel země. Největší úspěch má vakcinace v dálněvýchodním cípu Ruska, na Sachalinu, kde si nechalo Sputnik V píchnout 5,3 procent lidí.
V Moskvě o očkování nestojí
V Moskvě jede kampaň na podporu očkování na plné obrátky. Sputnik V si zájemce může nechat aplikovat doslova na každém kroku. Speciální očkovací centra fungují v i obchodních centrech včetně luxusního GUMu na Rudém náměstí. Přesto si nechalo vakcínu aplikovat méně než 5 procent obyvatel ruské metropole.
Na konci pomyslného očkovacího žebříčku stojí Dagestán. Severokavkazská republika patřila v loňském roce mezi ruské regiony nejvíce postižené koronavirem. Očkovat se však zde nechaly pouhé tři desetiny obyvatel třímilionové republiky.
Dostane Sputnik v Česku výjimku?
Na Slovensku naopak o Sputnik zájem je. V Košicích na vojenském letišti přistálo v pondělí letadlo s první dodávkou ruské vakcíny. Zanedlouho by měl speciál s očkováním proti koronaviru ruské provenience přistát i v České republice. O vakcínu požádal český prezident Miloš Zeman ruského kolegu Vladimira Putina.
Aby se Sputnikem V mohlo očkovat v Česku, musí ruská vakcína získat příslušné povolení od EMA. Rusko navzdory předchozím prohlášením zatím oficiálně nepředložilo žádost o registraci své vakcíny. Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Zeman by preferovali, aby Sputnik V certifikoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ústav tak ale může učinit pouze na základě výjimky ministerstva zdravotnictví. Tento krok ale šéf resortu Jan Blatný (za ANO) prozatím odmítá.
