Loupežník, který patřil k nejhorším zločincům, po smrti pomáhá se vzděláním
Výběr redakce
Kolikrát jste o někom řekli, že je grázl? Sebevědomým lumpům s velkou dávkou drzosti a charismatu se tak neříká pro nic za nic. Dostali jméno po Johannu Georgu Graselovi. Než tento jihočeský loupežník skončil na šibenici, vraždil a kradl na pomezí Moravy, jižních Čech a Dolních Rakous. My se vydáme po jeho stopách do jihočeských Slavonic.
Přestože Johann Grasel nebyl příkladnou osobností hodnou obdivu, jeho postava v současnosti pomáhá rozšířit povědomí o krásném koutu naší země zvaném Česká Kanada. „Stezka Slavonice, Český Rudolec a následně Dolní Bolíkov byla vyrobena, vytyčena, vytrasována v roce 2001,“ vzpomíná na vznik prvních úseků stezky Olga Žampová, ředitelka Návštěvnického centra Graselových stezek.
Po stopách loupežníka
Poslední zmíněný úsek, Dolní Bolíkov, je nejstarší ze současných sedmi stezek vedoucích krajinou na české straně i po území Rakouska. Měří 23 kilometrů. Prochází hustými lesy, kudy byl na jaře roku 1814 Grasel štván, alejemi starobylých cest i údolím potoka.
„Kousek vedle Graselovy stezky je náš trezor, jehož číselná kombinace je tak tajná, že ji nezná vůbec nikdo, ani já,“ říká v pořadu Prima Česko s pobavením Olga Žampová.
Umělecký objekt, který do stezky vtiskli sochaři, představuje zkamenělou pokladnu, kterou Grasel ukradl v Českém Rudolci. Není to jediné zastavení, kde umělci pustili uzdu fantazii. Dalším takovým místem je třeba Graselova bambitka. Ta sice ve skutečnosti slavnému loupežníkovi nepatřila, ale pomyslně střeží nedalekou Graselovu sluj. A to už žádná báchorka není. Právě tato jeskyně schovaná v lese je jedno z míst, kde mohl před dvěma sty lety loupežník Grasel najít jeden ze svých úkrytů.
Čtěte také
„Při vytyčování stezek jsme hledali místa s historií, která jsme si my nevymysleli ani nevyrobili, jako bambitku. Graselova sluj byla vyznačena ve starých turistických mapách,“ říká dále ředitelka Návštěvnického centra Graselových stezek.
Rybníky i psí hřbitov
Vožralý, Starý, Dědek. Tak místní lidově nazývají rybníky, které se nacházejí v blízkosti Graselovy stezky. Kaskáda rybníků, která je jedním z témat stezky, měla pro město velký vodohospodářský význam. Zdejší slavonické ryby se navíc vozily na trh až do Vídně. Žluté písmeno G nás zavede i na další zajímavá místa. „Psí hřbitov a Francouzský kámen, obě tato zastavení jsou součástí přírodního parku česko-rudoleckého panství,“ vyjmenovává další zajímavá místa Olga Žampová.
„Tento prastarý a úctyhodný kámen není než střepinkou světa, kterého již více není.“
Romantická, do kamene vytesaná vzpomínka hraběnky na svého muže, je vstupní branou k impozantnímu místu psího hřbitova. Zbytky opracovaných kamenů dávají tušit místo posledního odpočinku loveckých psů patřících majitelům zdejšího panství.
Příběh syna žebračky a pohodného se v kraji okolo Slavonic po obou stranách hranice vypráví už od první poloviny 19. století. Místa, kde Grasel se svými kumpány působil, inspirují svou atmosférou dodnes. A díky turistům, kteří se žádných loupežníků nezaleknou, budou snad žít i nadále.
Čtěte také
