Rozhovor se Zbyňkem Stanjurou
Komunikace nebyla šťastná, nemáme z toho radost, ale je to poučení, omlouval na dotaz CNN Prima NEWS ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmatky kolem windfall tax. Ty v posledním týdnu vyvolaly velké emoce na české politické scéně. Vládní pětikoalice se totiž nemohla shodnout, jestli bude nová daň platit už za rok 2022 nebo až od roku následujícího.
„Nechci se vracet k projednávání. Myslím, že důležitý je výsledek,“ odpověděl Stanjura na otázku, jak ODS nakonec přesvědčila Piráty, aby daň z mimořádných zisků platila až od roku 2023.
„Jsme si vědomi toho, že komunikace nebyla šťastná, nemáme z toho radost. Je to poučení pro vládní strany, aby způsob komunikace mezi sebou na veřejnosti podstatným způsobem zlepšily. Tam je kritika oprávněná,“ omlouval zmatečné jednání Stanjura.
„Ale všímejte si, že říkám my, nechci ukazovat prstem. Beru to tak, že vládní koalici tvoří pět stran a všichni se musíme snažit, aby komunikace byla jednodušší,“ rýpnul si do Pirátů.
Kolem windfall tax totiž byly v posledním týdnu na vládní úrovni velké zmatky. Jde zatím o největší spor v pětikoalici. Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) se totiž na jednání minulé úterý zástupci pětikoalice shodli na tom, že windfall tax bude v Česku platit už za rok 2022. Richterová na schůzce zastupovala šéfa Pirátů Ivana Bartoše.
Její slova o koaliční shodě následně potvrdili i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob, který na schůzce zastupoval předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. Pro měl dříve hlasovat i ministr financí a zástupce ODS Zbyněk Stanjura.
Ten ale následně ve středu po jednání vlády oznámil, že se ministerský kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. „Piráti očekávají, že budou dohody dodrženy,“ zdůraznila ale v pátek na pirátském webu Richterová s tím, že její strana byla připravená prosadit si svůj názor.
Koalice se tak sešla v úterý dopoledne, aby se shodla na jednoznačném řešení. Výsledek chtěli její zástupci oznámit na tiskové konferenci ve 13:20. Do té doby ale nenašli shodu, a tak tiskovou konferenci zrušili. Nakonec až kolem 18. hodiny večer přišel šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek s tím, že svůj boj vzdali.
Piráti nebyli jediní proti
Michálek řekl, že Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) naléhali na to, aby daň platila až od roku 2023. „Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty a jednání předsedů stran. A proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na zdanění už v letošním roce nebudeme načítat na jednání Poslanecké sněmovny,“ uvedl v úterý večer. Zároveň ale podotkl, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.
Podle informací CNN Prima NEWS ale Piráti nebyli jediní, kdo chtěl, aby windfall tax platila už za rok 2022. Pro měli být například i zástupci hnutí STAN, kteří to ale nekomunikovali veřejně. Jasný názor nevyjádřili ani zástupci TOP 09 nebo lidovců. Je tak možné, že spor nebyl jen mezi Piráty a ODS.
Trpělivě jsme vyjednávali
„Trpělivě jsme vyjednávali, jako to děláme obvykle, a hledali jsme shodu. Jsem rád, že v tomto klíčovém parametru jsme se shodli a máme shodu i na dalším parametru, tedy pro sazby daně pro rok 2023. Teď posuzujeme jednotlivé pozměňovací návrhy, které ale nejsou nijak dramatické,“ řekl k dani z mimořádných zisků ve středu Stanjura.
Zkraje příštího týdne k dani dostane stanoviska ministerstva financí k pozměňovacím návrhům. „Předpokládám, že budou projednané na rozpočtovém výboru příští středu a v pátek na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna rozhodne,“ řekl další postup se zavedení windfall tax.
Koalice kvůli zmatečné komunikaci kolem windall tax schytávala velkou kritiku od opozice. „Je to klasický příklad chaosu. Po nás se chce, abychom řekli, jestli to podpoříme, zda přidáme pozměňovací návrhy – ale co máme podpořit? Je to něco otřesného. Už nejsou v opozici, už si nemohou říkat, co je napadne,“ tepala vládu v úterý na tiskové konferenci šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Neshody ve vládní pětikoalici označila za ukázku „nepromyšlené a nekompetentní politiky“.
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
