Starý Most vstal z mrtvých. Ve virtuální realitě se můžete projít městem, jež ustoupilo těžbě

Před promítacím plátnem stojí muž s brýlemi projektujícími virtuální realitu a komentuje záběry, které vidí on i ostatní na stěně za ním. „Na náměstí byla konečná autobusu, stávala tu i socha Tomáše Garriguea Masaryka, která byla později pochopitelně odstraněna. Když to všechno vidím, je mi to opravdu líto. Ten Most byl opravdu hezký.“

Miroslav Strial je jeden z pamětníků starého Mostu. Bylo mu 18 let, když se rozhodlo, že se jeho dům, kde s rodiči odmalička bydlel, bude bourat. Než ho stroje strhly k zemi, žila v něm rodina ještě sedm let. Tohle je poslední vzpomínka na něj. „Jsem přijel a náhoda tomu asi chtěla, na hromadě suti byla dětská panenka mojí dcery. Tak to bylo takové smutné.“

K rodnému domu virtuální realita Miroslava Striala bohužel zatím nedostane. Přesto ve chvíli, kdy se po několika desítkách let mohl alespoň pomyslně opět projít starým Mostem, čelil dojetí. „Člověk si opravdu myslí, že se nachází v těch místech. Když jsem přišel k tomu kostelu, tak jsem si myslel, že jsem přišel z toho prvního náměstí. Je to úžasná věc,“ netají obdiv Miroslav Strial.

Cestování v čase díky práci studentům

Zpátky do minulosti se návštěvníci dostanou pomocí speciálních 3D brýlí. Konkrétně do období mezi lety 1960 až 1970. Prohlídka trvá přibližně půl hodiny. Pomocí speciálního ovladače se mohou lidé starým Mostem i procházet. „Na projektu se podílí obrovské množství odborníků. Ať to jsou vlastně pamětníci, historici, archeologové, GIS specialisti a samozřejmě 3D modeláři,“ vykládá v pořadu Prima Česko Martin Špoula, vedoucí projektu.

Na vytváření 3D modelů jednotlivých domů se podílí studenti středních a vysokých škol Ústeckého kraje. Jako předlohu mají dobové fotografie a v některých případech i staré plány domů.

„Fotku naskenujeme, máme ji i tady v počítači. A potom už pracujeme podle ní a podle nějakých externích rozměrů, které nám byly dány,“ popisuje práci na virtuální realitě Michal Brožek, 3D modelář a programátor.

„Do virtuální reality ten model ještě potom musíme otexturovat tak, aby vlastně ty fasády a všechny ty povrchy vypadaly realisticky. Zpracovat jeden dům trvá podle náročnosti od několika dní až po několik týdnů,“ doplňuje vedoucí projektu. A dodává: „Dům je osově souměrný, to znamená, že modelujete jen jednu půlku. Ale i tak to trvá týdny. Projekt financuje město Most. V tuto chvíli je hotové celé historické jádro původního města.“

K TÉMATU: Mostecký kostel ujel zkáze po kolejích. Přežil těžbu uhlí i léta socialismu

Postupně by se chtěli autoři projektu dostat i do periferních částí a propojit je s novým Mostem. Z toho starého přežila do současnosti pouze jediná budova, na tehdejší dobu ne právě obvyklá, kostel Nanebevzetí panny Marie. „Význam mosteckého kostela a jeho architektury výrazně přesahoval hranice tehdejšího Československa. Část moudřejších politiků si to uvědomovala. Plus samozřejmě tlak odborné veřejnosti a tlak ze zahraničí,“ říká historik Jan Setvák.

I této části, unikátnímu přesunu kostela, by se tvůrci virtuálního starého Mostu do budoucna rádi blíže věnovali. A to formou interaktivních příběhů. Už teď se například testuje verze, kdy byste se po starém Mostě mohli pohybovat pomocí dobového auta.