Země Evropské unie (EU) budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí.
Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.
Co vše může zlevnit?
Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.
Analytik: Ceny energií narazily na strop. Výraznější zlevnění ale čekejme až v roce 2023
Ceny energií podle analytika společnosti Starteepo Dušana Jilčíka již narazily na svůj strop, konkrétně na začátku října. K výraznějšímu zlevnění by ale podle něj mělo dojít až v roce 2023. Lidé by si tak podle Jilčíka neměli u dodavatelů fixovat ceny na několik let dopředu.
„Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví,“ komentoval shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Mezi produkty s nárokem na sníženou sazbu budou s ohledem na zmíněné priority patřit například solární panely, ekologické vytápění, ale i jízdní kola. Nižší dani bude moci podléhat například i internetové připojení nebo streamování koncertů či sportovních utkání. Zlevnit budou moci díky snížení daně i roušky či další ochranné pomůcky.
Podle Schillerové je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. „Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo Česku dovoleno,“ řekla po jednání.
Česko usilovalo také o prosazení nulové sazby u energií, což se však v rámci dohodnuté revize pravidel nepovedlo. Podle ministryně se však nadějně vyvíjejí jednání s Evropskou komisí, aby Praze tolerovala dočasnou výjimku, která má na rok zmírnit dopad nebývalého zdražení energií na obyvatele. Dohoda ministrů může vstoupit v platnost poté, co ji státy zkonzultují s Evropským parlamentem, který nemá v otázce DPH rozhodovací pravomoc.