Plavební společnosti i loděnice bojují za stavbu jezu v Děčíně
Až miliony tun zboží ročně by mohly místo po dálnici plout po vodě. Podle zástupců Vodních cest je důležité co nejrychleji vybudovat jez na Labi v severočeském Děčíně. O jeho stavbě, proti které protestují ekologičtí aktivisté, se přitom debatuje už desítky let. Některá místa na Labi v Děčíně zůstávají velkou část roku suchá a lodě tak tudy neproplují. Česká republika podle Vodních cest nemá jako jediná země v Evropě přístup k přístavům po vodní cestě a ceny za železniční i silniční dopravu tak stoupají.
„Bohužel musím říct, že tady minulé vlády i ta současná absolutně zaspaly. Dneska se sem po D8 valí 30 milionů tun zboží ročně a přitom 9,5 milionu tun by mohlo plout po Labi,“ říká Jan Skalický, předseda představenstva společnosti Vodní cesty.
Součástí plánovaného jezu je i vodní elektrárna nebo rybí přechody. Jez by umožnil proplouvat lodí Děčínem po celý rok. Plány na jeho vybudování se objevily už v první polovině minulého století, druhá světová válka ale proces přerušila. Nově se v 80. letech objevily studie, které požadovaly postavit dva jezy. Záměr podpořilo i vládní usnesení z roku 1995, nicméně se proti němu zvedla vlna ekologických aktivistů. Po připomínkách se tak našel kompromis stavby jednoho jezu. Ani to ale nepomohlo a budovat se nezačalo.
Vybudování jezu by ocenily například i České loděnice z děčínských Křešic. Ve výrobní hale tam právě staví chemický tanker. Na délku měří 110 metrů a váží více než 700 tun. Na stavbu jedné nákladní lodi je nutné mít zhruba 40 lidí. „Dalším naším velmi zásadním článkem naší činnosti je opravárenství. Ta loď, aby byla opravena, tak musí samozřejmě do naší loděnice přijet a zase naopak odjet. Z tohohle pohledu nás ten jez zajímá,“ říká ředitel Českých loděnic Pavel Mráček.
Aktivisté jsou proti budování jezu
Stejný postoj zaujímá i kapitán říční plavby a ředitel společnosti Presidential Cruises Štěpán Rusňák. „Mě velmi mrzí, že ta po generace promyšleně a citlivě budovaná vodní cesta, do které byly v přepočtu na dnešní hodnoty investovány opravdu stovky miliard našimi předchůdci, tak nemá začátek, nemá jeden malý, v poměru asi 8% dobudovaný podíl, a to je právě plavební stupeň Děčín,“ říká Rusňák. Ochránci životního prostředí z neziskové organizace Arnika naopak se stavbou jezu dlouhodobě nesouhlasí. Už více než 1800 lidí podepsalo výzvu Živé Labe, kterou adresují vládě, poslancům i senátorům.
„Za zlepšením splavnosti Labe stojí pouze několik soukromých firem, rozhodně však není zájmem celé společnosti. Labe je od Ústí nad Labem až k německým hranicím zachovalou řekou evropského významu s výskytem chráněných druhů organismů a přírodních fenoménů jako jsou tzv. štěrkopískové náplavy. Stavba upravující splavnost Labe včetně vzniku jezu by tento ekosystém nenávratně zničila nejen pro nás, ale i pro budoucí generace,“ uvádí Arnika v prohlášení. Přestože stavba jezu je součástí nové Koncepce vodní dopravy do roku 2023, konkrétní termín zahájení stavby zástupci ministerstva neznají.
„Je potřeba se zabývat těmi kompenzačními opatřeními pro přírodu a nechat té dopravě rozvoj až do Hamburku. Prostě vyrovnat veřejný zájem s ochranou přírody, musíme se do toho pustit,“ reagoval náměstek ministra dopravy pro řízení Sekce nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů Jan Sechter. Samotný jez má vyjít na více než pět miliard korun.
