Miloš Zeman je velmi účelový mistr technologie moci, ale krátkozraké. Tak bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) okomentoval snahu dosluhujícího prezidenta posunout Českou republiku k prezidentskému systému, když svého času jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Hlava státu svůj záměr změnit politický systém zmínila v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Štěch v pořadu 360° kritizoval i další Zemanovy politické kroky. Společně s politologem Lubomírem Kopečkem ovšem zmínil i některá jeho pozitiva.
Na dotaz moderátorky Terezie Tománkové, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Miloš Zeman odpověděl, že „samozřejmě ano“. „Vyznávám názor, že po přímé volbě prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ uvedl v pořadu Partie.
Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Dosluhující hlava státu by také zavedla to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory, v současné době k tomu stačí 101 ze 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ řekl.
ČTĚTE TAKÉ: Nic se nemění, vzkázal Vondrák. Po odchodu z ANO zůstává hejtmanem, má podporu zastupitelů
Na jeho slova zareagoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Milan Štěch. „Takový krok nemůže v demokratickém společnosti učinit prezident republiky. To by byl převrat, puč. Musel by to odsouhlasit Parlament, nic takového ale v roce 2013 nemohlo nastat. Na to mohu dát svůj krk,“ sdělil bývalý předseda Senátu.
„Možná to byly Zemanovy sny, ale realita byla jiná. Ukazuje to jeho myšlení – snahu překročit rámec Ústavy. Zeman je mistr technologie moci, ale krátkozraké. Zaplať pánbůh jsme demokratická společnost, stojíme na základech parlamentní demokracie a žádný Miloš Zeman to nemohl zvrátit,“ doplnil Štěch.
Přiznal, že coby předseda Senátu měl se Zemanem v posledních letech špatný vztah. „Poznal jsem ho jako předáka sociální demokracie, pak ve funkci předsedy vlády. Už tehdy jsem viděl jeho povahové rysy, které jsem se snažil nějak obcházet, abych pro odbory, které jsem zastupoval, toho docílil co nejvíce,“ popsal.
„Když se stal prezidentem republiky, bylo to rok od roku stále horší. Bylo vidět, že prosazuje svoje názory a chce, aby se mu ostatní podřídili,“ vysvětlil. „Nelíbila se mi ani jeho zahraniční politika, protože nebyla kontinuální – de facto se přizpůsoboval trendům. Aby se mohl nějak zvýraznit, často se vyhraňoval a reagoval podle nepodložených informací a zhoršoval postavení ČR. Nešťastné bylo i jeho působení dovnitř země. Podle mého názoru společnost zbytečně rozděloval,“ doplnil Štěch.
Zeman projevil velkou politickou odvahu
V pořadu 360° zmínil i přínosy, kterých Zeman ve funkci prezidenta docílil. „Myslím si, že to byla správná orientace na ekonomickou podporu našich podnikatelských subjektů. V období jeho prezidentování jsme také měli docela slušný ekonomický růst. Zvyšovaly se mzdy i životní úroveň. Nebyla to ovšem jeho zásluha, ale především vlády a dobré situace v Evropě i ve světě. V ekonomické oblasti byl přesto lepší než Václav Klaus, který o tom hodně hovořil, ale výsledky nebyly,“ uvedl Štěch.
Naopak Lubomír Kopeček vidí pozitiva v Zemanově působení ještě v dobách, než se stal předním politikem. „A nemyslím teď jen vedení ČSSD a fakt, že ji vytáhl v 90. letech z politického suterénu. Ale třeba i jeho roli v roce 1989 a těsně předtím. Zeman byl docela viditelným kritikem komunistického režimu a byl to nepochybně člověk, který projevil velkou politickou odvahu. Takže hodnotíme-li nějakým způsobem politiku a jeho minulost, jsou toto věci, které určitě stojí za pozornost. Z mého úhlu pohledu jsou důležitější a pozitivnější než to, co udělal v prezidentském úřadu, kde opravdu nacházím spíše negativa,“ dodal Kopeček.