Naprosto nepřijatelné. Tak premiér Petr Fiala (ODS) označil snahu prezidenta Miloše Zemana posunout Českou republiku k prezidentskému systému, když svého času jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Hlava státu svůj záměr změnit politický systém zmínila v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Fiala v Otázkách Václava Moravce poznamenal, že tehdy dostal nabídku setrvat v Rusnokově vládě, tu ale nakonec odmítl.
Poslední Zemanův rozhovor v Partii Terezie Tománkové se nesl v duchu bilancování. Na dotaz Tománkové, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, končící hlava státu odpověděla, že „samozřejmě, že ano“. „Vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal.
Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 ze 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda udělala podvod na voličích. Dobrý stát má důchodce chránit, ne na nich šetřit, míní Zeman
Na jeho slova v neděli zareagoval předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala: „Přečetl jsem si, že Zeman chtěl změnit náš politický systém z parlamentního na prezidentský – proto jmenoval Rusnokovu vládu. To jsou věci, které jsou pro mě naprosto nepřijatelné,“ sdělil ve vysílání České televize.
Putin udělal šílenou chybu. Překročil červenou čáru, ekonomika musela stranou, tvrdí Zeman
Ruský prezident Vladimir Putin učinil napadením Ukrajiny šílenou chybu. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to prohlásil končící prezident Miloš Zeman. Poznamenal také, že do začátku invaze měl k Rusku stejný vztah jako Německo, ekonomická spolupráce však po zahájení války musela ustoupit bezpečnostním zájmům.
Tehdy zastával funkci ministra školství ve vládě Petra Nečase (ODS). Poté, co jeho kabinet padl, dostal Fiala nabídku se stát členem Rusnokovy vlády. „To jsem tehdy odmítl právě proto, že to byl pokus změnit politický systém. Zeman to nyní přiznává,“ dodal.
Dojde na změny v důchodech
Fiala rovněž potvrdil, že vláda počítá se systémovým řešením. „Máme je nachystané, upravíme obecný valorizační mechanismus včetně předčasných důchodů. To je nutná věc,“ řekl.
Ti, kdo valorizační mechanismus vytvořili, si podle ministerského předsedy uměli představit maximálně pětiprocentní inflaci. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na začátku února uvedl, že návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování.
Stejně jako Jurečka i Fiala uvedl, že vláda mimořádnou valorizaci důchodů letos očekávala, ale s dopady na rozpočet pro tento rok do 20 miliard korun. Že by měly být mnohem vyšší, přes 35 miliard korun, podle něho způsobil až skokový nárost inflace mezi prosincem a lednem.
Díky jednorázovému snížení červnové valorizace stát letos ušetří zhruba 20 miliard korun. Snížení výdajů v dalších deseti letech Jurečka odhadl na 316,4 miliardy korun. „My teď musíme reagovat na mimořádnou valorizaci ve výši, ve které ji nikdo nečekal, aby nám to nenavýšilo základnu napořád do budoucna. Teď by to bylo 35 miliard, příští rok 58 miliard. To nejde,“ poznamenal Fiala.