1989

Když prezident Gustáv Husák uvítal 18. října 1989 na Pražském hradě palestinské teroristy, do sametové revoluce zbýval sotva měsíc. Do Československa tehdy přijel i Bassam Abu Sharif, podle amerického časopisu Time nejznámější „tvář palestinského teroru“. Delegaci vedl vůdce Jásir Arafat, který od Husáka dostal nejvyšší československé vyznamenání pro cizince, Řád Bílého lva I. třídy. „OOP neustoupí od svých základních zásad, za něž bojovaly a stále bojují generace Palestinců,“ hájil Arafat v Praze takzvanou první intifádu.

Zapomeňte na titulky o zdivočelých cenách potravin, jaké nemají obdobu. A nebo o nejdražší velikonoční tabuli v historii. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) nelze obelstít. Kuřecích prsní řízky stojí aktuálně 174 korun za kilogram, před revolucí v roce 1989 to bylo 60 korun. Průměrná mzda za rok 2022 činila 40 353 korun, v roce 1989 to bylo 3 170 korun. Prostým porovnáním s dnešní mzdou statistici zjistili, že kilo kuřecích řízků by nyní stálo 762 korun. A podobný propastný cenový rozdíl najdete u většiny potravin.

Miloš Zeman je velmi účelový mistr technologie moci, ale krátkozraké. Tak bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) okomentoval snahu dosluhujícího prezidenta posunout Českou republiku k prezidentskému systému, když svého času jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Hlava státu svůj záměr změnit politický systém zmínila v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Štěch v pořadu 360° kritizoval i další Zemanovy politické kroky. Společně s politologem Lubomírem Kopečkem ovšem zmínil i některá jeho pozitiva.

Demokracie je boj, který nikdy nekončí. Bývalý prezident Václav Klaus to prohlásil na pražském Smetanově nábřeží, kam přišel uctít památku 17. listopadu, tedy Dne boje za svobodu a demokracii.

Jak Češi a Slováci prožili týden od 10. do 17. listopadu 1989? Ve výplatních sáčcích třeba nacházeli zbrusu nové stokoruny s portrétem diktátora Klementa Gottwalda. A zároveň hltali zprávy o pádu komunismu ve východním Německu (NDR) a Bulharsku. Téměř nikdo ale nepočítal s tím, že revoluce v několika málo dnech vkročí i do Československa.

Tisíce lidí v neděli pochodovaly v rumunském hlavním městě Bukurešti v rámci pietní vzpomínky na ty, kteří přišli o život během revoluce před třemi desetiletími, která vedla k pádu komunistické diktatury Nicolae Ceaușesca. Na jejich počest lidé vypustili do nebe přes tisíc balónků. V současné době probíhá soud s bývalým rumunským prezidentem, který je obviněn ze zločinů proti lidskosti, informovala agentura AFP.

Příbram prý byla brutální a silně komunistické město, vzpomínají pamětníci sametové revoluce. Lidé se tady báli připojit k dění v zemi. Báli se, že to odnesou v případě nezdaru jejich rodiny. Demonstrace v Praze mohutněly a lidé viděli, že se nic zlého neděje, a tak dostali odvahu!

V Nové budově Národního muzea, v bývalém sídle Federálního shromáždění, proběhla konference „Evropa bez železné opony: 30 let svobody“, na které v dopolední části promluvili bývalý český prezident Václav Klaus, bývalý polský prezident Lech Walesa, bývalá slovenská diplomatka Magdaléna Vášáryová, šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik a maďarský europoslanec Tamás Deutsch.

Paní Ida Siekmannová bydlela v Bernauerově ulici, kde ulice a chodník byly ve francouzském sektoru Berlína, zatímco průčelí budov na jižní straně ulice leželo v sovětském sektoru. Paní Ida se pouhým vyjitím z domu dostala do západního Berlína, kam chodila pravidelně navštěvovat svoji sestru.