Strach, obavy a nejistota. Lidí, u nichž převládají tyto pocity, je nejvíc za 28 let, tedy za celou dobu sledování. Ukazuje to nejnovější průzkum agentury STEM. Důvodem je hned několik krizí – období covidu, zdražování energií či potravin nebo další hrozby spojené s válkou na Ukrajině. Podle expertů se tím otevírají dveře pro nové politické strany či hnutí. Jednou z jejich tváří může být třeba neúspěšná kandidátka na Hrad, ekonomka Danuše Nerudová.
Na otázku po převládajících pocitech z minulého roku odpovědělo v aktuálně zveřejněném lednovém průzkumu agentury STEM 35 procent dotázaných, že jimi jsou strach, obavy a nejistota. Je to o sedm procentních bodů více oproti stejnému šetření z roku 2022 a nejvíce od roku 1995, kdy agentura tento dotaz položila poprvé.
„Tento pocit si lidé spojují především s neutěšeným stavem společnosti a s nárůstem materiálních potíží... Dopady současné krize kontrastují s tím, že v letech 2016 až 2019 jsme z pohledu dat STEM prožívali subjektivně spokojené období, patrně nejméně problematické z celého polistopadového vývoje,“ uvádějí autoři výzkumu.
ČTĚTE TAKÉ: Strach, nepochopení i zklamání ze systému. Proč se oběti znásilnění bojí chodit na policii?
Obavy a strach ve společnosti rostou - STEM Zdroj: STEM
Podobným obdobím jsme přitom v nedávné minulosti již jednou prošli. „Situace z hlediska nálad ve společnosti je poměrně podobná jako v krizových letech kolem roku 2011. Společnost není příliš spokojená, obavy jsou zcela zjevné. Bavíme se o nich skrze média dennodenně – je to válka na Ukrajině a ekonomická situace domácností, která je pro řadu lidí kvůli zdražování energií či potravin obtížná,“ komentoval data pro CNN Prima NEWS ředitel STEM Martin Buchtík.
Strach se týká především nízkopříjmových skupin. „V zásadě nejtíživěji a stejnou měrou obtíže dopadají na samoživitelky a domácnosti důchodců. O něco lépe se jeví míra pocitu nejistoty u osamělých seniorů, zde však interpretace příjmu na hlavu má svá úskalí. Další v pořadí obav jsou rodiny s dětmi. Nejméně tíživě vypadají podmínky v domácnostech, kde nejsou děti, či kde se skládají více než dva příjmy dospělých,“ uvádí výzkum.
„Tyhle skupiny jsou vždy nejohroženější, tím pádem mají oprávněně největší obavy. Jsou to obavy jak ekonomického charakteru, tak ze sociální izolace. Obavy jsou právě u těchto ohrožených skupin zvýrazněné, protože jsou často málo kvalifikované, nebo mají složité postavení na trhu práce jako matky samoživitelky, které musí skloubit péči o děti s prací,“ vysvětlil Buchtík.
Vzniknou nová hnutí?
Mohou se obavy mezi značnou částí lidí projevit například i překreslením politické mapy Česka? „Není to situace, která by společnost vedla k rozkladu či k radikálním změnám. Nicméně můžeme říct, že ze střednědobého pohledu jednotek let vytváří takové situace prostor pro vznik nějakých nových politických uskupení či restrukturalizace volebních programů stávajících politických uskupení,“ myslí si Buchtík.
Podobně hovoří také politolog Jan Kubáček. „Společnost je snadno ‚oslovitelná‘, protože nedůvěřuje vládě, je nejistá, má výhrady ke stávající politické práci poslanců. Takže tam jsou potencionální body jak pro opoziční strany typově hnutí ANO či SPD, ale také případně pro nového vyzyvatele a to dokonce nejen z řad nějakého protestu či levice,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Nabízí se podle něj třeba jméno neúspěšné prezidentské kandidátky. „Může to být příležitost například pro Danuši Nerudovou. Vyvolala emoci, zájem a naději. Je rebelem a kritikem stávajícího přístupu standartních politických stran a zajetých politiků. Je to příležitost pro spoustu subjektů. Jde o to, kdo se toho chopí rychleji a přesvědčivěji,“ uvedl politolog.
Jednou z podmínek vzniku viditelné nové strany je podle Kubáčka kompetentnost jejích představitelů. „Musí to být někdo, kdo dokáže přicházet s řešeními. Ukazuje se, že společnosti tolik nechybí kritika, ale chybí jí konstruktivní návrhy řešení. Lidé musejí mít důvěru, že kdo dané téma nese, dokáže jej skutečně i prosadit,“ vysvětlil Kubáček.
