Četné případy nepřímých střetů mezi USA a Íránem způsobují, že obě strany jsou nebezpečně blízko reálné konfrontaci. V analýze to tvrdí americká CNN, která uvádí, že USA posílily pozice na Blízkém východě. Posádky mají hned v devíti zemích regionu.
V posledních letech se zdálo, že Spojené státy se o Blízký východ už tolik nezajímají. Důkazem bylo v roce 2021 stažení všech vojáků z Afghánistánu, po kterém se vlády v zemi chopilo radikální hnutí Tálibán. Začalo se také mluvit o stahování z Iráku nebo Sýrie, které se podle listu Foreign Policy probírá i v současné době.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stažení z NATO, soumrak Ukrajiny a hon na Bidena. Trump se chce vrátit ve velkém stylu
Jenže útok Hamásu na Izrael a pokračující konflikt nutí Američany svůj postoj přehodnotit. Tím spíše, když jemenští povstalci Hútíové ohrožují mezinárodní obchod a americké odvetné údery vtáhly Spojené státy do dění na Blízkém východě možná více, než původně zamýšlely.
Blízký východ na prahu obří války. Írán pálil na tři země, povstalce se nedaří zastrašit
Írán v uplynulých dvou dnech provedl útoky na cíle v Sýrii, Iráku a v Pákistánu. Teherán tvrdí, že v posledním případě cílil na objekty militantní organizace Jaish al-Adl, napadená země to ale odmítá a zlobí se, protože při úderu měly zemřít dvě děti. Blízký východ se otřásá i na řadě dalších míst.
Americké základny v regionu čelily v uplynulých měsících desítkám útoků. USA obratem prováděly údery v Jemenu, Sýrii i Iráku, kde operují proxy milice Íránu. Právě síly Íránu a USA kolem sebe na Blízkém východě krouží a navzájem se – prozatím nepřímo – konfrontují. Podle americké CNN jsou ale obě země nebezpečně blízko reálnému střetu.
Kapacity USA v regionu
Před válkou v Izraeli měli Američané na Blízkém východě asi 30 tisíc vojáků. To se po teroristickém útoku Hamásu během několika hodin ale začalo měnit. „Washington výrazně posílil své vojenské pozice v regionu, kam přesunul zhruba 1200 příslušníků amerických ozbrojených sil a tisíce dalších na palubách úderných skupin námořních letadlových lodí a expediční jednotky námořní pěchoty o síle zhruba dva tisíce osob,“ napsala CNN.
Rozložení amerických sil ukazuje, že USA dokážou stále vojensky reagovat v podstatné části Blízkého východu. Washington má posádky hned v devíti zemích a námořní síly rozmístěné na třech různých místech – ve Středozemním moři, v Rudém moři a také Perském zálivu, který omývá i břehy Íránu.
Základny pak mají Američané na těchto místech Blízkého východu:
- Turecko – 1465 vojáků, kteří zde podporují spojence z NATO.
- Sýrie – vojenská přítomnost Američanů se v této zemi v posledních letech významně snižuje. V současnosti v dějišti občanské války zůstává asi 800 vojáků, kteří se zde snaží tlumit vzrůstající vliv Islámského státu. Jejich základny čelí častým útokům.
- Irák – I americké pozice v Iráku čelí od vypuknutí války v Izraeli početným útokům. USA zde mají 2500 vojáků.
- Jordánsko – v zemi, která sousedí s Izraelem, mají Američané tři tisíce vojáků.
- Izrael – o přítomnosti amerických vojáků v Izraeli se dlouhodobě spekuluje. USA mají v oblasti minimálně jednu vojenskou základnu.
- Saúdská Arábie – blízkovýchodní velmoc je předním spojencem USA v regionu. USA mají ve státě 2700 vojáků.
- Kuvajt – po válce v Zálivu se stala z Kuvajtu americká bašta. Ve strategicky umístěné zemi je 13 500 amerických vojáků.
- Bahrajn – také v malém ostrovním státě drží Američané mnoho vojáků. Konkrétně 9000.
- Katar – v hlavním městě Kataru se nachází ředitelství Hamásu. Stát je vlivným diplomatickým hráčem v regionu. USA zde mají deset tisíc vojáků.
- Spojené arabské emiráty – také zde mají Američané vojenské kapacity. Pobývá zde 3500 vojáků.
- Egypt – Američané provádějí s Egypťany pravidelná vojenská cvičení Bright Star. Žádná stálá posádka USA zde ale není.
VIDEO: Další údery USA na Jemen
