Četné případy nepřímých střetů mezi USA a Íránem způsobují, že obě strany jsou nebezpečně blízko reálné konfrontaci. V analýze to tvrdí americká CNN, která uvádí, že USA posílily pozice na Blízkém východě. Posádky mají hned v devíti zemích regionu.
V posledních letech se zdálo, že Spojené státy se o Blízký východ už tolik nezajímají. Důkazem bylo v roce 2021 stažení všech vojáků z Afghánistánu, po kterém se vlády v zemi chopilo radikální hnutí Tálibán. Začalo se také mluvit o stahování z Iráku nebo Sýrie, které se podle listu Foreign Policy probírá i v současné době.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stažení z NATO, soumrak Ukrajiny a hon na Bidena. Trump se chce vrátit ve velkém stylu
Jenže útok Hamásu na Izrael a pokračující konflikt nutí Američany svůj postoj přehodnotit. Tím spíše, když jemenští povstalci Hútíové ohrožují mezinárodní obchod a americké odvetné údery vtáhly Spojené státy do dění na Blízkém východě možná více, než původně zamýšlely.
Americké základny v regionu čelily v uplynulých měsících desítkám útoků. USA obratem prováděly údery v Jemenu, Sýrii i Iráku, kde operují proxy milice Íránu. Právě síly Íránu a USA kolem sebe na Blízkém východě krouží a navzájem se – prozatím nepřímo – konfrontují. Podle americké CNN jsou ale obě země nebezpečně blízko reálnému střetu.
Kapacity USA v regionu
Před válkou v Izraeli měli Američané na Blízkém východě asi 30 tisíc vojáků. To se po teroristickém útoku Hamásu během několika hodin ale začalo měnit. „Washington výrazně posílil své vojenské pozice v regionu, kam přesunul zhruba 1200 příslušníků amerických ozbrojených sil a tisíce dalších na palubách úderných skupin námořních letadlových lodí a expediční jednotky námořní pěchoty o síle zhruba dva tisíce osob,“ napsala CNN.
Rozložení amerických sil ukazuje, že USA dokážou stále vojensky reagovat v podstatné části Blízkého východu. Washington má posádky hned v devíti zemích a námořní síly rozmístěné na třech různých místech – ve Středozemním moři, v Rudém moři a také Perském zálivu, který omývá i břehy Íránu.
Základny pak mají Američané na těchto místech Blízkého východu:
- Turecko – 1465 vojáků, kteří zde podporují spojence z NATO.
- Sýrie – vojenská přítomnost Američanů se v této zemi v posledních letech významně snižuje. V současnosti v dějišti občanské války zůstává asi 800 vojáků, kteří se zde snaží tlumit vzrůstající vliv Islámského státu. Jejich základny čelí častým útokům.
- Irák – I americké pozice v Iráku čelí od vypuknutí války v Izraeli početným útokům. USA zde mají 2500 vojáků.
- Jordánsko – v zemi, která sousedí s Izraelem, mají Američané tři tisíce vojáků.
- Izrael – o přítomnosti amerických vojáků v Izraeli se dlouhodobě spekuluje. USA mají v oblasti minimálně jednu vojenskou základnu.
- Saúdská Arábie – blízkovýchodní velmoc je předním spojencem USA v regionu. USA mají ve státě 2700 vojáků.
- Kuvajt – po válce v Zálivu se stala z Kuvajtu americká bašta. Ve strategicky umístěné zemi je 13 500 amerických vojáků.
- Bahrajn – také v malém ostrovním státě drží Američané mnoho vojáků. Konkrétně 9000.
- Katar – v hlavním městě Kataru se nachází ředitelství Hamásu. Stát je vlivným diplomatickým hráčem v regionu. USA zde mají deset tisíc vojáků.
- Spojené arabské emiráty – také zde mají Američané vojenské kapacity. Pobývá zde 3500 vojáků.
- Egypt – Američané provádějí s Egypťany pravidelná vojenská cvičení Bright Star. Žádná stálá posádka USA zde ale není.
VIDEO: Další údery USA na Jemen
