Jaké důsledky bude mít inflace na Čechy?
Spotřebitelské ceny v březnu se v Německu zvýšily meziročně o 7,3 procenta, což prakticky odpovídá průměru Evropské unie. S tím ale může být brzy konec. Mnohem vyšší inflaci pro příští měsíce věští vývoj cen ve velkoobchodě. Ty v březnu stouply nejvíce v historii měření Spolkového statistického úřadu.
Velkoobchodní zboží v Německu v březnu meziročně zdražilo o 22,6 procenta, vyplývá z aktuálních údajů Spolkového statistického úřadu. Je to vůbec nejvyšší přírůstek těchto cen v historii měření, která sahá do roku 1962. Oproti únoru se ceny ve velkoobchodně zvýšily o necelých sedm procent. Únorová velkoobchodní inflace v meziročním vyjádření byla „jen“ na úrovni 16,6 procenta.
„Největší nárůst cen v porovnání s předchozím rokem nastal u surovin a polotovarů,“ uvedl Spolkový statistický úřad. V rámci surovin pak nejvíce zdražily ropné produkty, v tomto segmentu ceny poskočily meziročně o 70,2 procenta. V únoru byly přitom ropné produkty meziročně dražší jen o 43,6 procenta. Z dalších surovin rekordně zdražovala paliva (61,9 procenta), kovy (55,8) nebo surový tabák (43).
Horší než ropný šok
„Tohle může být ještě větší než ropná krize v 70. letech. Není de facto způsob, jak by se (velkoobchodní ceny, pozn. red.) nepropsaly do maloobchodních. Jen skrze zestátnění cen a dlouhé fronty,“ komentoval statistiku na Twitteru Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Narážel tak na vzedmutí cenové hladiny v Německu na přelomu let 1973 a 1974, kdy celý západní svět čelil důsledkům prvního ropného šoku. Tehdy země organizované ve skupině OPEC přiškrtily ropné kohoutky a drasticky omezily těžbu strategické suroviny, čímž několikanásobně vzrostla její cena. Inflace se tehdy v Německu vyhoupla nad sedm procent, podobně jako nyní. Ovšem velkoobchodní ceny v roce 1974 stouply jen o přibližně 15 procent.
„Pokud bychom tedy převzali vývoj v 70. letech jako vzor pro současnost, pak se Německo bude muset začít připravovat i na dvoucifernou spotřebitelskou inflaci. Vyšší růst cen zažilo už jen bezprostředně po druhé světové válce nebo na začátku 20. let minulého století. Tehdy dokonce čelilo hyperinflaci, kdy ceny rostly takovým tempem, že se zdvojnásobovaly zhruba každých 24 hodin,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Zdražení se přelije i k nám
Podle ní se situace může postupně vracet do normálu až ve chvíli, kdy skončí válka na Ukrajině. „Ale i tak bude několik měsíců trvat, než se inflace vrátí na hodnoty, jež cíluje Evropská centrální banka,“ dodala Hedija.
Vývoj cen v Německu může dopadnout i na Česko. „Nejprve pozitivně v tom smyslu, že se německá poptávka může částečně zaměřit na české zboží, které se stane relativně lacinějším. Jenže tento efekt se postupně vyčerpá právě kvůli růstu poptávky, takže část německé inflace se přelije i k nám,“ uzavřela ekonomka Hedija.
