Žena vyzbrojila vesnici a vyrazili do boje
Bojovníky Hamásu zaměstnala sušenkami a kávou na tak dlouho, až je zabil izraelský granát a střelba. Nyní je z Ráchel Adariové národní hrdinka. Stala se jedním z neozbrojených civilistů, kteří přežili řádění palestinských teroristů díky improvizaci. Další přeživší se dokázali před vrahy skrýt pod hromadou mrtvých těl nebo se zabarikádovali pomocí běžných domácích předmětů.
V sobotu při vpádu Hamásu do Izraele vtrhlo do domova Ráchel a Davida Adariových ve městě Ofakim pět ozbrojenců. „Dostali se do domu oknem a odvedli nás nahoru. Přišli s cílem zabíjet,“ sdělil David izraelské Stanici 12. „Manželovi jsem řekla, že když zemřeme, zemřeme společně,“ dodala Ráchel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hamás pašoval do Gazy zbraně dlouhé roky. Experti vysvětlují, proč to Netanjahu dovolil
Teroristé je prý nebili. Vysvětlili jim ale, že z nich udělají mučedníky. „Vyhrožovali, že nás zabijí. Jsem po infarktu, třásl jsem se a potil,“ popsal David chvíle hrůzy. „Viděla jsem, že jsou rozzlobení. Zeptala jsem se jich, jestli mají hlad. Udělala jsem jim kávu a sušenky. Začali mi zpívat písničky Liora Narkise (izraelský popový zpěvák, pozn. red.), odvedla jsem jejich pozornost. Věděla jsem, že nám pomůže syn a přijde nás zachránit,“ vysvětlila svůj plán Ráchel. „Šíleli z ní, pořád se jich ptala, jestli něco nechtějí,“ doplnil podle deníku Jerusalem Post David.
Syn postaršího páru je totiž příslušníkem tamní policie. Ta se v průběhu zadržení Davida a Ráchel Hamásem dostala k domu a s teroristy začala vyjednávat. „Chtěli všechno možné. Vodu, jídlo, zdravotnické pomůcky pro jednoho z nich, který byl zraněn. Chtěli i telefon, ale nedali jsme jim ho. Nedostali ani spoustu dalších věcí,“ popsal Arkadi Shuster, který operaci velel.
Izraelské obranné síly se na místo dostaly okolo půlnoci. „Jeden z teroristů šel dolů a zastřelili ho, dalšího zranili. Říkala jsem si, co můžu dělat? Uplatím je. Přinesla jsem obvazy, ošetřila ho a řekla mu, ať jde do postele,“ sdělila Ráchel novinářům ze Stanice 13. „V půl třetí ráno k nám přiletěl granát. Zavalil jsem svoji ženu, a začaly nám nad hlavami létat kulky. Netuším, jak jsme přežili,“ vylíčil David záchrannou akci. Teroristé drželi pár v domě celkem 15 hodin.
Zpráva o Ráchelině „pohostinnosti“ k teroristům se rychle rozšířila a ze ženy se stala národní hrdinka. „Jestli je v celém Ofakimu někdo, kdo dokáže učarovat i teroristům Hamásu, je to Ráchel. Řekla mi, že jim dala najíst, protože věděla, že hladový člověk je nebezpečnější než sytý. Ti mladí muži navíc věřili, že brzy umřou, a každému z nich asi chyběla jeho matka. Nebyl špatný nápad se jí stát,“ citoval Jerusalem Post jednoho z jejích sousedů. Ze zničeného domu Adariových se stal symbol a poutní místo, kam lidé nosí sladkosti.
Neměla jsem košťata, tak jsem vzala vysavač
Irit Lahavová s dcerou z kibucu Nir Oz dokázaly krvavé běsnění teroristů přežít díky vysavači a válečku na těsto. Když se Hamás blížil, běžely se schovat do krytu. Ten však nešel uzamknout. „Všude nekonečná střelba a výbuchy granátů. Snažila jsem se vymyslet, co budeme dělat. Pokusí se vyrazit dveře? Jak je můžu zamknout? Začala jsem psát a volat dalším lidem z kibucu s prosbou o radu, ale nikdo nevěděl, jak dveře zabezpečit,“ popsala Irit stanici CNN.
Pomohl jí až bratr, když jí poslal fotografii vlastní improvizované barikády – dveře zablokoval svázanými košťaty. „Říkala jsem si, že nemám košťata. Co tedy budu dělat? Pak jsem si ale vzpomněla, že mám váleček a vysavač. Jde si to jen těžko představit, víte, že když se dostanou dovnitř, zemřete. Prostě jsem se ty předměty snažila přivázat ke dveřím,“ vysvětlila.
„Nemohli jsme dělat nic jiného než jen se s dcerou držet a schovávat pod stolem. Pořád bušili do dveří a snažili se je otevřít. Byla jsem si jistá, že vysavač a váleček nevydrží,“ vzpomínala na strašné chvíle. Po zhruba 10 minutách křiku a střelby bojovníci Hamásu odešli, asi po hodině se však vrátili zpět a znovu se pokoušeli prolomit dveře. „Bylo to hrozně děsivé. Přišli pak ještě potřetí. Bylo to jako nekonečná noční můra,“ shrnula Irit. Dvanáctihodinové obležení kibucu teroristy podle ní nepřežila nebo byla unesena zhruba třetina jeho obyvatel.
Všude po těle jsem měla kusy lidského masa
Stanice CNN přinesla příběhy dalších lidí, kteří se museli několik hodin ukrývat pod hromadou mrtvých těl v krytu plném slzného plynu. „Jenom jsem čekal, až umřu. Chtěl jsem už v klidu zemřít, protože jsem kvůli plynu tolik trpěl,“ popsal Rafael Zimerman, kterého při útoku poranily střepiny.
„Viděla jsem tolik věcí, které ani nedokážu popsat. Viděla jsem vnitřnosti, všude po těle jsem měla kusy lidského masa. Museli jsme se zahrabat mezi mrtvoly, abychom se chránili před granáty a střelbou,“ vylíčila drastický zážitek 25letá Lee Sasiová. Další přeživší z bunkru podle ní kvůli traumatu nedokážou mluvit, jíst ani spát.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Uřezávali hlavy miminkům před očima rodin. Češka žijící v Izraeli líčí hrůznosti Hamásu
