Nejlidnatější ze všech severských evropských zemí byla, a mnohdy dosud je, dávána za vzor alternativního přístupu k odražení jarní první vlny koronavirové epidemie. Švédsko na rozdíl od jiných států v Evropě nešlo cestou rychlého a razantního lockdownu, nýbrž vsadilo spíše na zodpovědnost svých obyvatel. A zdá se, že ani pro druhou vlnu se jeho strategie nezmění.
Počet denních potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru se ve Švédsku stabilně zvyšuje už od počátku září. Čísla z jeho první dekády nejsou nikterak dramatická, neboť v mnoha případech přibylo méně nakažených než během července či srpna. V posledním měsíci ale epidemie nabrala na obrátkách a Švédsko mělo ve čtvrtek trojnásobný denní přírůstek nakažených v porovnání s polovinou září. Do absolutního rekordu z 24. června (1698 potvrzených nákaz) mu ale ještě něco přes 700 případů chybí.
Jisté je, že Švédsko už druhé vlně pandemie čelí. Podle aktuálních denních přírůstků nakažených se dá soudit, že je o několik týdnů zpožděno nejen za Českou republikou, ale třeba také za Izraelem nebo lidnatějšími zeměmi, jako je Velká Británie a do jisté míry rovněž Německo. Z úst hlavních švédských epidemiologů ovšem zní, že jarní strategie se příliš měnit nebude.
Vydržet a nepustit
Podle Anders Wallenstena, zástupce švédského hlavního epidemiologa, je klíčové, že jasná a důsledná opatření a doporučení zůstala v platnosti po celou dobu krize a navíc do značné míry stejná. „To vysvětluje současnou situaci naší země,“ uvedl Wallensten pro britský deník The Telegraph. Wallensten je přesvědčen, že klíčová je důvěra ve státní orgány, díky které lidé dodržují nejen nařízení, ale i doporučení pro chování, které má zabránit šíření nákazy.
„Zavedení doporučení, která jsou lidé ochotni přijmout a která jim dávají smysl, jsou zásadní pro udržení dlouhodobé kontroly nad COVID-19,“ dodal s tím, že Švédové svému státu v tomto ohledu stále velmi věří. Wallenstenovi dává za pravdu také Anders Tegnell, který bývá považován za hlavního architekta proticovidového postupu. „Doporučení mají u obyvatelstva velkou pozitivní odezvu, a proto se jich držíme,“ řekl Tengell rovněž deníku The Telegraph.
Podle Tegnella není strategie kladiva správná. Problém podle něho spočívá v tom, že rychlá a tvrdá opatření sice dokáží poměrně záhy výrazně zpomalit šíření viru, ale dříve či později je nutné tyto restrikce uvolňovat. Tím se ale epidemie rozběhne znovu, takže se ji vlastně nepodaří úplně zastavit. „To je podle mě hlavní rozdíl mezi námi a Španělskem,“ dodal Tegnell.
Zajíci se počítají až po honu
Důkazem, že Švédsko stále drží už dříve nastolenou linii, je nedávné prohlášení švédského premiéra Stefana Löfvena. Ten potvrdil, že vláda nyní nezruší zákaz hromadných akcí s více než padesáti účastníky, který se vztahuje také na divácké návštěvy sportovních utkání. „Krize ještě není ani zdaleka za námi. Pokud dnes uděláme správnou věc, v budoucnu to oceníme. Pokud špatnou, budeme toho později litovat,“ řekl Löfven.
Švédsko také jako jedna z mála zemí nepřistoupila k uzavření základních nebo středních škol, barů, restaurací či sportovišť. Také to bylo součástí Tegnellovy strategie, přijímat taková opatření, která budou srozumitelná a lidé je vezmou za svá. Rovněž v tomto je patrný důraz na dlouhodobost, což se nakonec může ukázat jako prozíravé.
Na druhé straně je Švédsko kritizováno, že kvůli „laxnímu“ přístupu nebylo schopno ochránit nejzranitelnější část populace, seniory. Kvůli tomu se tak nejlidnatější severská země Evropy řadí na přední příčky co do počtu obětí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Švédsko tak má dodnes v tomto ohledu dvanáctou nejhorší bilanci na světě. Jenže zde je třeba připomenout Löfvenova slova, že krizi nemáme zdaleka za sebou. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v zemích jako Česká republika, které se řadily k vítězům nad první vlnou, je dost dobře možné, že konečné bilancování ještě výrazně zamíchá kartami a zdánlivě riskantní strategie se ukáže jako jedna z nejefektivnějších. Určitě to brzy uvidíme.
