Je COVID-19 už za námi?
Vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell si po propuknutí pandemie koronaviru nakreslil na záda terč. Na rozdíl od mnoha ostatních zemí zvolil zcela odlišnou strategii v boji proti nevyzpytatelné nákaze a vysloužil si za to tvrdou kritiku. Obzvláště když zpočátku slavily úspěch státy, které se covidu postavily tvrdě a zavedly plošné uzávěry. „Suďte mě za rok,“ prohlásil před dvěma lety švédský „Prymula“.
Přestože pandemie koronaviru už vypadla ze středu pozornosti široké veřejnosti, stojí za to se k ní občas vrátit. Hlavně v případech, kdy už lze prakticky s jistotou vystavit jakýsi konečný účet za to, jak jsme si s ní dokázali poradit. A něco takového udělala Světová zdravotnická organizace, která zveřejnila odhady nadměrných úmrtí (tedy úmrtí bezprostředně spojených s covidem) v jednotlivých zemích světa.
Z údajů WHO vyplývá, že tvrdý přístup států k pandemii v podobě plošných a velmi striktních lockdownů nebyl vždy zárukou úspěchu. Mezi země, které zvolily tvrdou strategii „kladiva“, patří například Česká republika, Německo nebo Rakousko. Reprezentantem výrazně méně restriktivního přístupu k řešení pandemie se stalo Švédsko, které namísto plošných opatření spoléhalo převážně na výzvy, doporučení a osobní zodpovědnost každého občana. Jak to tedy dopadlo?
Česko – Švédsko: 173 ku 56
Česká republika i Švédsko mají zhruba stejný počet obyvatel. Zatímco v Česku v přímém důsledku covidu dle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo za dva roky pandemie 40 237 lidí, ve Švédsku si pandemie vyžádala ani ne polovinu obětí. Konkrétně 18 791. Už na první pohled je jasné, že Česko za Švédskem dramaticky zaostalo i v přepočtu úmrtí na milion obyvatel. Zatímco ve Švédsku tento počet dosáhl 1 839, v České republice 3 744, jak uvádí web Worldometers.
Ale zpět k údajům Světové zdravotnické organizace. Ta se ve svém modelu snažila odhadnout, jak covid ovlivnil statistiky takzvaných nadměrných úmrtí. Jedná se o počet zemřelých, který se vymyká dlouhodobému průměru. A vzhledem k tomu, že v uplynulých dvou letech svět čelil pandemii nového typu koronaviru, lze odchylky od dlouhodobého trendu směrem vzhůru přičíst právě úmrtím způsobeným covidem.
Také v tomto ohledu bilance vyznívá mnohem lépe pro Švédsko než pro Českou republiku nebo Německo. Nadměrná úmrtí dosáhla ve Švédsku 56 obětí v přepočtu na 100 tisíc potvrzených případů, v České republice 173, v Německu 116.
Tvrdý lockdown nebyl vždy horší
Z údajů lze také vypozorovat, jak se úspěšnost té či oné strategie vyvíjela v čase. Zatímco v prvním roce pandemie (2020) si Švédsko a Německo vedly podobně (84, respektive 80 nadúmrtí v přepočtu na 100 tisíc potvrzených případů), rok 2021 už dopředu jasně posunul Švédsko, které podle WHO vykázalo jen 27 nadměrných úmrtí na 100 tisíc potvrzených případů nákazy. Německý ukazatel v druhém roce pandemie vyskočil na 153.
Česká republika si v boji s pandemií rovněž (podobně jako Německo) vedla výrazně lépe v roce 2020. Nadměrná úmrtí dosáhla počtu 126 případů na 100 tisíc nákaz. V roce 2021 však tento ukazatel stoupl na 220 nadměrných úmrtí v přepočtu na 100 tisíc nakažených.
Z údajů Světové zdravotnické organizace ale nelze vyvozovat jednoznačný závěr, že švédský způsob boje proti pandemii byl dokonale přenositelný i do ostatních zemí. A dokonce ani nelze vyvodit, že třeba strategie Rakouska, kde došlo i na mnohem tvrdší restrikce než v Česku, byla výrazně horší. Posuďte sami: V roce 2020 dosáhl podle WHO počet nadměrných úmrtí v Rakousku 73 obětí na 100 tisíc potvrzených nákaz, o rok později to bylo 60 a za celé dvouleté období 66 nadměrných úmrtí.
Na druhé straně je nesporné, že tvrdá opatření měla, a ještě budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady. Zatímco švédské hospodářství v roce 2020 propadlo jen o 2,9 %, český pád byl dvojnásobný. Nemluvě o důsledcích uzavření škol, jež v Česku trvalo nejdéle z celé Evropy.
