Svět fotbalových hooligans. Zastaví je tisícové pokuty, zákazy vstupu, nebo holka?
Česká fotbalová liga jde do finále a nejeden fanoušek se těší, že vyrazí oslavit úspěch svého klubu přímo na stadion. Nedílnou součástí fandění jsou i tzv. kotle, kde se vždy schází skalní fanouškovské jádro. Své drsné hooligans má každý velký český klub a jejich aktivity už se dávno nevztahují pouze na mávání šálou. O tom, jak se takoví fanoušci krotí a zda k utlumení jejich činnosti pomůže aktuální novela zákona, se začátkem dubna bavili odborníci na bezpečnostní konferenci.
„Vzpomínám si na dobu, kdy pořadatelé na fotbale byli obyčejní chlapi, kteří se prostě přišli kouknout na zápas a o přestávce snědli chleba s paštikou. Všichni si asi dokážeme představit, jak vyškolení na střet s takovým skalním fanouškem mohli být. Situace se od té doby dramaticky změnila a jsem rád, že dnes již máme profesionální pořadatelské služby, vyzbrojenou policii, a hlavně zásadně lepší zákony,“ prohlásil na konferenci nazvané Bezpečnostní hrozby, prevence a veřejný pořádek ředitel jihočeské policie Luděk Procházka.
Čtěte také
Zavzpomínal na zápasy před 20 lety, kdy policie měla minimální vybavení. Vše často končilo ostrými střety nejen mezi fanoušky, ale právě i s policií. Výtržníci byli sice pozatýkáni, ale zákon na ně byl krátký, takže často byli brzy propuštěni bez trestu.
Zlom v roce 2019
Zatímco na jedné straně policie, politici, bezpečností služby i samotné kluby začaly vnímat divácké násilí a nebezpečí pyrotechniky při fotbalových utkáních velmi vážně, ve svém působení se zdokonalili i radikální fotbaloví fanoušci a svým „protivníkům“ nedávají nic zadarmo.
„Situace se postupně mění, ale je to velmi složitý proces. Pyrotechnika a výtržnosti se řeší již spousty let, ale odrazovým můstkem k výrazným změnám byl až incident z 9. března 2019. Jednalo se o utkání mezi AC Sparta Praha a FK Viktoria Plzeň, kdy byla ze sektoru hostů vhozena pyrotechnika, která zranila ženu,“ vysvětlila na konferenci Kamila Muziková, jejíž společnost Inspos security zajišťuje bezpečnost během fotbalových zápasů v Česku.
Velmi podle ní následně pomohlo to, že byl celý případ medializován a především politici se dostali pod tlak. To otevřelo cestu novele zákona.
Tresty až 100 tisíc korun
Novela tzv. přestupkového zákona, která platí od února 2022, jasně označila použití pyrotechniky za přestupek, za který hrozí pokuta od 10 až do 100 tisíc korun. Trest navíc nehrozí jen za použití pyrotechniky na stadionu, ale i mimo něj při přesunu na utkání a stejně tak při pokusu pronést ji na stadion. Dále může být fanouškovi uložen zákaz vstupu do fotbalového stánku, přičemž porušení tohoto zákazu bude dokonce trestným činem.
Čtěte také
Změny v zákoně jsou podle ministerstva vnitra i výsledkem dobré spolupráce policie, bezpečnostních agentur a klubů. „Je jasně dáno, kdo za co zodpovídá. Spolupráce vedla i k tomu, že bezpečnost při sportovní akci už není vnímána jako problém bezpečnostních složek státu, ale zejména a hlavně samotných fotbalových klubů a asociací. Díky zásadnímu zlepšení infrastruktury stadionů, zdokonalení preventivních opatření a dohledu se daří řadu rizik včas eliminovat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Adam Rozler z tiskové odboru ministerstva vnitra.
Opomenout podle něj nelze ani zlepšení úrovně a vystupování pořadatelských služeb a bezpečnostních agentur, které se na zabezpečení sportovních akcí podílejí. „Nejdůležitější je, že téměř zcela vymizely střety fotbalových hooligans přímo na stadionech, stejně jako se podstatně snížily i další rizikové projevy spjaté s diváckým násilím, například ničení zařízení stadionu,“ dodal.
Fanoušci se snaží maskovat
S tím, jak se zlepšují kamerové systémy i schopnost policie a bezpečnostních složek identifikovat útočníky, zlepšuje se i jejich schopnost se maskovat.
„Věřím, že změny v zákoně jsou výrazným posunem, ale stejně jako se snažíme my, tak i oni jsou čím dál tím vynalézavější. Zakrývají si obličeje, přezouvají boty, převlékají oblečení. Snaží se prostě všemožně předejít tomu, abychom je mohli identifikovat. Jak se říká, máme nyní A, ale je třeba udělat i B. Konkrétně jde o vymáhání trestů. Zde stále narážíme na problematiku GDPR,“ doplnila Muziková.
V tom s ní souhlasí i bezpečností expert a bývalý ředitel pořádkové policie Policejního prezidia Martin Hrinko. „Každé opatření, které zpřísňuje pravidla zákazu používání pyrotechniky, je správné. Podle mě ale ani tato změna zákona úplně nezabrání používání pyrotechniky. V každém případě ale zpřísní pravidla, což může ovlivnit četnost jejího použití,“ řekl CNN Prima NEWS.
Nadstavbový program skupiny o titul
- 1. kolo: Sparta Praha – Baník Ostrava 3:1, Plzeň – Slovácko 3:1, Hradec Kr. – Slavia Praha 4:3
- 2. kolo: Slovácko - Baník Ostrava (sobota 30. 4. od 16 hodin), Sparta Praha – Hradec Kr. (sobota 30. 4. od 19 hodin), Slavia Praha – Plzeň (neděle 1. 5. od 19 hodin)
- 3. kolo: Baník Ostrava – Hradec Kr. (sobota 7. 5. od 19 hodin), Slavia Praha – Slovácko (neděle 8. 5. od 16 hodin), Plzeň – Sparta Praha (neděle 8. 5. od 19 hodin)
- 4. kolo: Baník Ostrava – Slavia Praha (středa 11. 5. od 19 hodin), Hradec Kr. – Plzeň (středa 11. 5. od 19 hodin), Sparta Praha – Slovácko (středa 11. 5. od 19 hodin)
- 5. kolo: Plzeň – Baník Ostrava (neděle 15. 5. od 17 hodin), Slavia Praha – Sparta Praha (neděle 15. 5. od 17 hodin), Slovácko – Hradec Kr. (neděle 15. 5. od 17 hodin)
Krokem B je podle něj databáze, kterou by si mohly spravovat samotné kluby. „Jde jen o jedno z mnoha opatření. Další, které musí hned navázat, je, že když je takový člověk chycen, tak nejenže dostane pokutu, ale bude mu i zakázán vstup na stadion. A k tomu by měla sloužit jmenovitá databáze klubů. Pokud tato věc nebude fungovat, tak to nemá smysl,“ dodal Hrinko s tím, že celá věc vázne na straně Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Hooligans hledají adrenalin i přátelé
Na to, zda mohou zmíněná opatření skutečně pomoct, se redakce CNN Prima NEWS zeptala odborníka na divácké násilí, který monitoruje fanoušky přímo v terénu. S ohledem na bezpečnost si nepřál být jmenován, redakce ale jeho totožnost zná. K tomu, aby došlo ke snížení diváckého násilí a aktivity radikálních fanoušků, jsou podle něj třeba tři základní věci.
„Zásadní je zapojení klubů. Musí se zapojit do komunikace s fanoušky a chtít nastavit podmínky a pravidla. Druhá věc jsou pokuty. To, že se hranice zvýšila minimálně na 10 tisíc korun, je určitě dobře. Zákaz vstupu na stadion musí být delší než rok, aby došlo k vytržení fanouška z prostředí té skupiny. On pak žije úplně jinak, najde si třeba holku, má zcela jiný smysl života a to je to nejlepší, co se může stát. Třetí věcí je vymahatelnost trestů,“ řekl CNN Prima NEWS odborník na divácké násilí.
MS ve fotbale 2022
Skalní fanoušci podle něj vůbec nejsou jen mladí nebo méně inteligentní lidé. Často naopak jde o vysokoškoláky nebo i vysoce postavené manažery firem, kteří prostě hledají odreagování od zátěže všedního dne. „Spousta lidí se jde vyventilovat, vyčistit si hlavu. Hledají přátele a adrenalin. Je to subkultura se svými pravidly. V případě problému se parta za člověka postaví,“ dodal.
Kotle často vybírají peníze a sice tvrdí, že peníze jdou na choreo atd., ale není výjimkou, že v případě zatčení některého z členů úzké skupiny za něj z těchto peněz platí například právníky a další výlohy.
Zda přijaté změny v zákoně skutečně pomohou divácké násilí a pyrotechniku ze stadionů vymýtit, ukáže až čas. Lze očekávat, že následující měsíc bude pro pořadatele i policii v této věci zatím největší zkouškou, jelikož se rozjela tzv. nadstavba a dojde na střety největších českých klubů, které mají také ty nejdivočejší fanoušky.
Konference bezpečnostní hrozby, prevence a veřejný pořádek proběhla ve spolupráci státního a soukromého sektoru a pod záštitou náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka a vedením společnosti Inspos security. Na konferenci vystoupila téměř desítka hostů z řad policistů, odborníků na divácké násilí, ale i na problematiku měkkých cílů. Snažili se společně prezentovat, jak se jejich činnost ve vztahu k bezpečnostním hrozbám i v souvislosti s extremismus mění.
Čtěte také
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
