Švýcarsko boří mýtus o dovezené inflaci. Ceny zde rostou pětkrát pomaleji než v Česku

Švýcarská příroda

Přestože celý hospodářsky vyspělý svět čelí nejvyšší míře inflace za několik posledních dekád, Švýcarsku se cenový růst, který by se vymykal z normálu, vyhýbá. Vždyť v květnu se zde cenová hladina meziročně zvýšila o necelá tři procenta. Co dělá alpská země jinak než ostatní?

Současná inflace je dovezená, zní oblíbená fráze českých politiků, kteří se ještě loni na podzim nacházeli ve vládních pozicích. Míra růstu cen v Česku začala nabírat výrazně rostoucí směr na přelomu července a srpna loňského roku. Od té doby se stačila z přijatelných úrovní kolem tří procent vyšplhat až na takřka pětinásobnou hodnotu.

Podobný vývoj zaznamenaly také další země, které lze zařadit k bohaté části zeměkoule, včetně Spojených států, Německa nebo Velké Británie. Výjimkou ze zajetých kolejí je ale země uprostřed Alp – Švýcarsko. Jeho inflace je sice také nejvyšší za řadu let zpět, ale co by za takovou „nejvyšší“ inflaci dalo třeba Estonsko, kde už ceny poskočily meziročně o více než 20 procent. Inu posuďte sami: Švýcarský statistický úřad uvedl, že květnová meziroční míra inflace dosáhla 2,9 procenta.

Silný frank tlumí zdražování ropy

Jak je to možné? Copak pro Švýcarsko teze o dovezené inflaci neplatí? Je snad alpská velmoc hospodářsky izolovaná od okolního světa? „Je to opravdu svým způsobem úkaz. Švýcarsko je podobně otevřená ekonomika jako Česká republika, základní úroková sazba Švýcarské národní banky je dosud v záporných hodnotách, přesto jako by inflace po Švýcarsku sklouzávala jako po kusu teflonu,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Jenže při bližším zkoumání faktorů, které cenovou hladinu v konfederaci uprostřed alpských štítů ovlivňují, zjistíme, že ani ne tříprocentní tempo zdražování je pro tuto zemi vlastně logické. Jednou z nejmocnějších protiinflačních zbraní je švýcarský energetický mix. Kolem 57 procent veškeré vyrobené energie totiž ve Švýcarsku pochází z vody. Země je tím pádem méně citlivá na růst cen energetických komodit ve světě.

A přestože jsou Švýcaři odkázáni na dovoz ropných produktů, zejména pohonných hmot, udržet cenový růst na uzdě jim pomáhá další mocná zbraň, kterou je jejich měna. Švýcarský frank totiž za poslední rok zpevnil vůči americkému dolaru přibližně o 12 procent, vůči euru asi o 6,5 procenta.

Rozpočet v přebytku

„K tomu je třeba přidat také velmi střídmou rozpočtovou politiku. Zatímco českým veřejným rozpočtům bylo v uplynulých dvou letech doslova puštěno žilou, švýcarské v loňském roce vykázaly schodek jen ve výši 2,3 procenta HDP. Na letošní rok dokonce Švýcaři počítají s přebytkem 0,2 procenta HDP,“ upozornila Hedija. Česko loni i předloni hospodařilo se schodkem veřejných financí kolem šesti procent HDP a letos nebude výsledek o moc lepší.

Švýcarská vláda v poslední době podnikla také několik opatření, která k tlumení růstu cenové hladiny přispěla. Nejednalo se ovšem o snižování daní na pohonné hmoty nebo stanovení cenových stropů na energie. V první řadě šlo o posílení antimonopolních pravidel, která zlepšila konkurenční prostředí. Druhým významným opatřením byl zákaz geoblockingu. Díky tomu mohou švýcarští kupující pořizovat zboží na internetu ze zahraničí bez cenové diskriminace. Dosud totiž nebylo výjimkou, že e-shopy stanovovaly vyšší ceny pro nakupující, kteří si zboží objednávali právě ze Švýcarska.

Umírněný mzdový růst

Švýcarsko v některých případech zaznamenalo i lehký pokles cen. A to dokonce v případě zdravotní péče. „To je jedna z oblastí, kde namísto růstu cen došlo k deflaci. Také zde se projevil určitý politický tlak,“ řekla agentuře Reuters Nannette Hechler-Fayd'herbeová, hlavní investiční analytička společnosti Credit Suisse. Podle ní totiž vláda vyzvala zdravotní pojišťovny, aby snížily pojistné.

V neposlední řadě k výrazně podprůměrné inflaci (ve srovnání se zbytkem vyspělého světa) přispívá mírný mzdový růst. Například švýcarský telekomunikační operátor zvýší v tomto roce mzdy jen o 0,9 procenta. „Odhadujeme, že letošní celoroční průměrná inflace dosáhne kolem 1,8 procenta, ačkoli je zde riziko, že růst cen ropy může inflaci ještě nepatrně zvýšit. Pro rok 2023 však předpokládáme, že inflace bude přibližně jedno procento,“ dodala Hechler-Fayd'herbeová.

Tagy: