Tádžikistán

Před rokem se lidé z moskevské oblasti těšili na koncert rockové skupiny Piknik v kulturní síni obchodního centra Crocus City Hall. Místo hudebního zážitku je čekala tragédie – do komplexu vnikla čtveřice ozbrojených mužů, která střílela po všech a bez rozdílu. Podle Jiřího Justa, spolupracovníka z Moskvy CNN Prima NEWS, se žádné velké připomínky výročí nechystají. „Prezident Vladimir Putin nejspíš ani nepřijde položit kytičku k vypálené síni,“ poznamenal také. Publicista rovněž popsal, co mohou zažívat teroristé ve vazbě a co je nejspíše čeká. Teroristický útok si vyžádal 145 obětí a přes 550 zraněných.

Ruské okupační úřady na Ukrajině lákají občany z chudších asijských zemí na štědře placenou práci. List Kyiv Post ale upozornil, že Rusko takové lidi nezřídka donutí, aby narukovali do armády. Jedná se zejména o migranty z postsovětských republik.

Chvíle hrůzy zažilo minulý čtvrtek ve středoasijském Tádžikistánu devět členů československé expedice Tatra kolem světa 2. Závodní speciál se i s posádkou zřítil ze svahu do těžko přístupné rokle. Nehoda se zázrakem obešla bez obětí na životech. Další pokračování ikonického vozidla je přesto v ohrožení, uvedli dobrodruzi ve středu na síti Facebook.

Jednotka zvláštního určení zastřelila čtyři trestance, kteří se v pátek v trestanecké kolonii IK-19 v ruské Volgogradské oblasti zmocnili rukojmích z řad zaměstnanců věznice. Tyto rukojmí se podařilo osvobodit, uvedla agentura TASS. Odvolává se na národní gardu, která je podřízena prezidentovi. O osvobození všech rukojmích předtím informoval telegramový kanál Baza, podle kterého bezpečnostní složky při půlhodinovém útoku na věznici neutrpěly ztráty. O život podle vězeňské správy přišli i čtyři pracovníci nápravného zařízení, kteří při braní rukojmích utrpěli od trestanců bodná a řezná zranění.

Uniklé dokumenty ruských bezpečnostních složek dokazují, že Vladimir Putin musel dopředu vědět o zvýšeném riziku teroristického útoku ve své zemi. Neblahá varování se potvrdila, střelba a výbuchy v koncertní síni v Krasnogorsku připravily o život nejméně 144 lidí. CNN ve své reportáži tvrdí, že nové informace mohou mít na Putinovu reputaci mezi Rusy nezanedbatelný vliv.

Soud v Moskvě v neděli obvinil čtyři lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného ve skupině. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Na všechny čtyři soud uvalil vazbu na dobu nejméně dvou měsíců nebo než se uskuteční soudní proces. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady.

V Evropě už několik měsíců platí stav vysoké pohotovosti. Riziko útoků se enormně zvyšuje, varují tajné služby. Největším nebezpečím jsou teroristé, kteří si razí cestu na Západ z Tádžikistánu. Konkrétně je to nová skupina s názvem Provincie Islámského státu Chorásán (ISPK), informují německá média.

Ruský prezident Vladimir Putin obdaroval účastníky neformálního summitu Společenství nezávislých států zajímavým darem. Osmi vůdcům nechal vyrobit speciální prsteny, které zdobí logo společenství a přání šťastného roku 2023. Na sociálních sítích se poté strhla lavina výsměchu, lidem totiž tento Putinův krok připomíná výjev z knihy Pán prstenů.

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal Sergej Surovikin. Jde o nechvalně známého generála, který v 90. letech střílel do prodemokratických demonstrantů a dvakrát byl ve vězení. Do nové funkce ho ruské ministerstvo obrany jmenovalo v sobotu, tedy v den, kdy došlo k výbuchu na Kerčském mostě. Ruská média Surovikinovi přezdívají generál Armagedon, a to pro jeho schopnost brutálně jednat ve válce.

Po více než dvacet let do Moskvy 7. října pravidelně mířily zdravice a narozeninová přání a tamní televize nevysílaly nic jiného než pořady o ruském prezidentovi. Právě tento den v roce 1952 se narodil nynější ruský vládce Vladimir Putin. Letos jsou ale oslavy kvůli ruské agresi vůči Ukrajině o poznání menší. A dárky zvláštnější.

V posledních týdnech se z území, kde se po dekády rozkládal Sovětský svaz, stal sud s prachem. Rusko vyčerpané válkou na Ukrajině už totiž podle zahraničních pozorovatelů nezvládá udržovat v regionu stabilitu, a v oblasti proto narůstá napětí i počet lokálních půtek. Třaskavá může být situace v sousedních státech, v Arménii, Tádžikistánu, Gruzii nebo Čečensku.

Rusko v posledních dnech čelí drtivému ukrajinskému protiútoku na východní i jižní frontě. Mezitím roste ale také napětí v jižní části postsovětského prostoru, kde se otevírají staré historické rány. Gruzie debatuje o referendu, zda má vstoupit do války proti Rusku. Opět se rozhořely spory mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Naposledy vypukly také přestřelky na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Logicky se tak nabízí otázka, do jaké míry ztratila Ruská federace kvůli vojenských neúspěchům na Ukrajině svůj vliv v okolních zemích.